Jeden střežil Karla V. Za renesance už v Evropě žili černoši, připomíná výstava

Jeden střežil Karla V. Za renesance už v Evropě žili černoši, připomíná výstava
Portrét Afričana od Jana Mostaerta z let 1525 až 1530 zřejmě ukazuje Christophlea le Morea, člena gardy císaře Karla V. Habsburského.
Petrus Christus: Portrét mladé dámy, okolo roku 1470.
Na snímku z výstavy je autoportrét Sofonisby Anguissolové u malířského stojanu z let 1556 až 1565.
Sofonisba Anguissolová: Autoportrét u malířského stojanu, 1556 až 1565.
Foto: Rijksmuseum
ČTK Kultura ČTK, AP, Kultura
29. 9. 2021 16:52
Amsterodamské Rijksmuseum v pátek otevře rozsáhlou výstavu renesančních portrétů. Obsahuje i dvě nejstarší známé podobizny černochů v evropském umění. Stovka obrazů pochází především z italské, nizozemské a německojazyčné oblasti, k vidění budou do 16. ledna příštího roku.

Nejstarší evropský portrét Afričana vytvořil podle kurátorů německý grafik a malíř Albrecht Dürer v roce 1508. Totožnost znázorněného muže není známa, obraz zřejmě nevznikl na zakázku. V roce 1528, kdy Dürer zemřel, byla práce stále v inventáři jeho malířské dílny. Dnes ji vlastní vídeňská Albertina.

Za druhý nejstarší portrét kurátoři považují malbu z roku 1525 od Nizozemce Jana Mostaerta. Zřejmě znázorňuje Christophlea le Morea, člena gardy císaře Karla V. Habsburského.

"V období renesance, kolem roku 1500, v Evropě žili Afričané. Považujeme za velmi důležité tato dvě díla ukázat," říká ředitel muzea Taco Dibbits. "Z dějin umění jako by ty obrazy na dlouho zmizely. A proto si lidé dnes myslí, že tu žádní Afričané nebyli," dodává. Rijksmuseum se naopak snaží téma vrátit do povědomí. Nedávno uspořádalo výstavu o historii otroctví v Nizozemsku a dnešní situaci jeho někdejších kolonií, připomíná agentura AP.

Nynější přehlídka nazvaná Remember Me se zaměřuje na roky 1470 až 1570 a ukazuje práce mnoha známých autorů, vedle Dürera jde o Hanse Holbeina, Tiziana či Antonella z Messiny. Cílem je zdůraznit odvěkou lidskou touhu, aby si člověka někdo zapamatoval, a ukázat, jak odlišně umělci znázorňovali dotyčné a obrazovou zkratkou přibližovali jejich společenské postavení, jmění či moc. Právě v 15. a 16. století si čím dál víc zámožných šlechticů nechávalo zhotovit portrét, připomínají pořadatelé.

Přestože ti s přípravami začali ještě před propuknutím nemoci covid-19, pandemie podle ředitele Dibbitse jen podtrhla ústřední myšlenku projektu.

"V době koronakrize od sebe byli lidé tak vzdálení, že se nemohli vídat, nemohli cestovat," připomíná. "Za renesance to nebylo o tolik jiné. Cestování bylo náročné a spousta lidí trpěla steskem po těch, které nemohli spatřit. V posledním roce a půl jsme zažili něco podobného."

Petrus Christus: Portrét mladé dámy, okolo roku 1470.
Petrus Christus: Portrét mladé dámy, okolo roku 1470. | Foto: Google Art Project

Jedním z vrcholných děl přehlídky je Portrét mladé dámy, který okolo roku 1470 namaloval významný nizozemský malíř Petrus Christus považovaný za nástupce Jana van Eycka. Zapůjčila ho berlínská státní Gemäldegalerie.

"Poprvé jsem ho viděl před dvaceti lety jako student v Londýně. Už napoprvé mě ohromil, říkal jsem si, že tohle je jeden z nejkrásnějších portrétů, které jsem kdy spatřil," vzpomíná kurátor Matthias Ubl, který má v Rijksmuseu na starosti sbírky rané nizozemské, italské a německé malby.

Amsterodamské muzeum však pro výstavu Remember Me získalo zápůjčky také z londýnské Národní galerie nebo Národní galerie umění v americkém Washingtonu. Dle organizátorů se tolik renesančních portrétů v Nizozemsku nikdy nepodařilo shromáždit.

Muzea z Polska zapůjčila dvě malby Sofonisby Anguissolové z Itálie, jedné z mála aktivních výtvarnic v renesanční Evropě. Výstava dále zahrnuje například restaurovaný obraz členů městské milice od holandského malíře Dircka Jacobsze, který je ve sbírce Rijksmusea.

"Jsme hrozně rádi, že se nám ty obrazy podařilo všechny sehnat. Tak jako se teď po pandemii mohou znovu setkávat lidé, setkali se znovu lidé z renesančních portrétů," dodává pro agenturu AP ředitel Rijksmusea.

 

Právě se děje

Další zprávy