Zpráva o marnosti. Jasanský a Polák vystavují v Domě fotografie snímky polských hlav

Zpráva o marnosti. Jasanský a Polák vystavují v Domě fotografie snímky polských hlav
Lukáš Jasanský, Martin Polák: J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019.
Lukáš Jasanský, Martin Polák: J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019.
Lukáš Jasanský, Martin Polák: J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019.
Lukáš Jasanský, Martin Polák: J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019.
Foto: Galerie hlavního města Prahy
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
18. 9. 2019 17:10
Dlouhá řada převážně kníratých hlav strnule zírá před sebe. Jsou to vyfotografované busty slavných Poláků od sochaře minulého století Alfonse Karného. Autorům snímků, Čechům Lukáši Jasanskému a Martinu Polákovi, však nejde o polskou historii. Jako obvykle u jejich projektů leží myšlenka souboru mimo námět.

Galerie hlavního města Prahy ve svém Domě fotografie čerstvě otevřela výstavu úspěšné fotografické dvojice, jejichž jména jsou i součástí názvu. Přehlídka nazvaná Jasanský Polák Karny je navíc předehrou devátého ročníku Fotograf festivalu, jenž začíná příští čtvrtek a potrvá do 14. listopadu.

Přišel-li by divák do Domu fotografie s očekáváním, že spatří umělecké fotografie, bude zmaten. Velké barevné snímky nepůsobí nijak invenčně. Banálně zachycují z ánfasu jednu bustu za druhou, tak, jak je autoři spatřili vystavené v expozici Muzea soch Alfonse Karného v polském Bělostoku.

Dojem příliš nezlepší ani sál v patře, kde tytéž hlavy pokračují, jen v jiném, ušlechtilejším černobílém provedení.

Jasanský s Polákem se sice vyjadřují fotografií, jejich výstavy se ale více hodí do galerií zaměřených na konceptuální umění. Ledaže by tentokrát Dům fotografie byl součástí konceptu.

Dlouhé zdi

"Zalíbil se nám prostor této galerie, její sedmadvacet metrů dlouhé zdi, to je přesně pro nás," říká Jasanský. Podle něho v budově, která sídlí v pražské Revoluční ulici, dobře vynikne zmnožení soch.

Výstava je jednou velkou fotoinstalací. Má nenápadný účinek, český návštěvník může poznat sotva pár velikánů, již byli předobrazem soch. Vedle podobizny Ernesta Hemingwaye, Alberta Einsteina či Fryderyka Chopina je tu plejáda dalších, především polských osobností.

V záběru fotografů se občas ocitl i muzejní popisek se jménem. Teprve ale když návštěvník přestane pátrat po identitě mužských tváří, všimne si toho podstatného: tvorba jednoho vlasteneckého, kdysi slavného umělce začne působit jako celek. Ukáže se celoživotní snažení umělce, ideály, které chtěl připomínat. A především se zviditelní marnost všeho toho snažení, korunovaná anachronickou muzeální péčí.

Dřevěný historický dům se zahradou, v němž sídlí Muzeum soch Alfonse Karného, objevili fotografové náhodou, když v Bělostoku před třemi lety chystali výstavu. Víc než dílo umělce, který před téměř sto lety dosáhl ocenění na pařížských přehlídkách, je zaujala současná prezentace jeho děl.

Lukáš Jasanský, Martin Polák: J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019.
Lukáš Jasanský, Martin Polák: J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019. | Foto: Galerie hlavního města Prahy

Pro nás optimální

V archaickém prostoru jsou desítky soch naskládané do poliček, jako by šlo o depozitář. Kovové destičky uvádějí základní popisy a špatné nasvícení občas proměňuje sochy v přízraky. "Z našeho pohledu je to optimální," říká Martin Polák, který s kolegou bez problémů získal povolení muzea k fotografování. Slíbili, že s ničím nebudou hýbat, vše nasnímají tak, jak to je.

Fotili za provozu. "Chodí tam tak dva návštěvníci denně. Pro nás ideální klid," vzpomíná Martin Polák, který se společníkem rád zachycuje jakousi šedou zónu života, banalitu, která je v jejich stylu lehce podvratná.

Kurátorka současné výstavy v Domě fotografie Olga Malá připomíná podobný soubor z roku 2008 nazvaný Brussels Sprouts. Jasanský s Polákem tehdy fotili umění, kterým si úředníci ozdobili chodby, kanceláře a zasedací sály Evropského parlamentu. Ukázali, jak špatný vkus tam převládá.

Nyní si autoři rýpli do velkopolského étosu. Jak navíc vypátrala kurátorka Malá, dílo vlasteneckého sochaře Alfonse Karného je paradoxně představováno v domě, jejž by umělec možná považoval za nepřátelský.

Lukáš Jasanský, Martin Polák: J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019.
Lukáš Jasanský, Martin Polák: J/P/K Jasanský Polák Karny, 2019. | Foto: Galerie hlavního města Prahy

Alfons Karny žil v letech 1901 až 1989, přičemž roku 1920 se zúčastnil protiruských bojů. Jeho muzeum, které bylo otevřeno v devadesátých letech minulého století, však sídlí v bývalé ubytovně ruských důstojníků.

Polák s Jasanským se na dílo dnes málo známého polského autora soustředili nejen díky jeho muzeu. "Vyhovovalo nám, že to nebyl umělec spjatý s dobou socialismu. V jeho díle je spoustu dobrých soch, některé mají secesní rysy. Když se dají dohromady všechny ty typy lidí, které ztvárnil, je to trochu jako panoptikum. Je to až pitoreskní," říká Lukáš Jasanský.

Nakonec přiznává ještě jeden nostalgický důvod: "Dneska když se zadá portrét, už to nikdo tímto způsobem neumí, portrétní sochařství zaniklo."

J/P/K Jasanský Polák Karny

Dům fotografie, Praha, výstava potrvá do 12. ledna 2020.

 

Právě se děje

Další zprávy