Janovy pašije jako vybroušený skvost i hořící pochodeň

Petr Kadlec
29. 3. 2013 18:00
Dvakrát Janovy pašije. S Václavem Luksem a Johnem Eliotem Gardinerem
J. S. Bach
J. S. Bach | Foto: Aktuálně.cz

Recenze - I když je to skvost duchovní hudby, uvádějí se u nás Janovy pašije pořád trestuhodně málo. Vynikne to zvlášť v předvelikonoční době, kdy se Bachovo dramatické dílo o Kristově utrpení hraje a zpívá téměř nepřetržitě na mnoha místech sousedního Německa, Švýcarska, ale třeba i Velké Británie.

To má své důvody. Prvním je celkově spotřební, „pomlázková" atmosféra, která u nás na Velikonoce vesměs vítězí. Prožít je duchovně - třeba s Janovými pašijemi nebo s o něco slavnějšími pašijemi Matoušovými - není obvyklé. V Německu a Velké Británii je navíc silná tradice profesionálních i amatérských/kostelních sborů, takže zpívat Bacha je tam v něčem stejně přirozené jako u nás na Vánoce Rybovku. (Jenže Rybovka není Bach…)

Foto: Xiaohui Shan

Je skvělé, že v posledních dvaceti letech u nás sílí aktivity souborů tzv. historicky poučené interpretace = hraje se např. na barokní nástroje, v menším obsazení než symfonický orchestr, podle dobových interpretačních zásad, jako je méně vibrovaný zvuk nástrojů nebo lidského hlasu. A tak díky ensemblům, jako jsou Collegium 1704, Musica Florea nebo Ensemble Inégal, roste naděje, že se s díly typu Janovy pašije budeme potkávat častěji.

Drama, které se obrací k posluchači

I když Janovy pašije v současnosti znějí převážně na koncertech, byly psané pro Velkopáteční nešpory roku 1724 v kostele sv. Mikuláše v Lipsku. Pašije jsou velmi zvláštní hudební forma, která spojuje tradici duchovní hudby, ale do určité míry i hudby operní (přílišná opernost byla prý Bachovi dokonce vytýkána).

Celým dílem provází Evangelista, který vypráví příběh Ježíšova ukřižování, jak je zachycený v Janově evangeliu. Je to velmi specifický způsob zpěvu (vypravěčský - bez velkých melodií, obvyklých pro árie) a celkově vypjatá, náročná role. Evangelista nesmí být jako vypravěč nevýrazný, ale zároveň nesmí strhnout pozornost jenom na sebe. Kromě něj je v pašijích - podobně jako v opeře - několik sólistů v rolích Ježíše, Piláta či zapírajícího Petra. A k tomu sbor, který se někdy stává rozlíceným davem volajícím po Ježíšově ukřižování, jindy je sborem věřících, který zpívá tichý a klidný chorál.

Foto: Xiaohui Shan

Na Bachových pašijích je asi nejsilnější to, jak jsme - v mistrném hudebním zpracování - nejdřív uprostřed dramatického děje a v dalším momentu se prudkým střihem ocitáme jakoby nad ním. Pro posluchače je to možnost prožít, co se odehrálo, a zamyslet se nad evangelijní situací ještě z jiné perspektivy.

Například po dramatickém vylíčení Petrova zapření za účasti Evangelisty a služebníků v Kaifášově paláci, které vyvrcholí kohoutím zakokrháním, následuje árie „Ach, mé svědomí, kam se teď poděješ, kde se posílíš a pookřeješ?" To už není jenom Petrův pláč v ježíšovském příběhu, ale slovo a hudba, které se v tu chvíli velmi osobně obracejí na všechny posluchače Janových pašijí. 

Dvakrát Evangelista Jan - v Praze a v Lucernu

V minulém týdnu jsem slyšel dvoje Janovy pašije.

Ve čtvrtek 22. března je na Lucernském festivalu dirigoval John Eliot Gardiner, jeden z velkých bachovských interpretů a jedna z velkých autorit historicky poučené interpretace. Přivezl s sebou dva soubory, které založil a které ho na jeho umělecké cestě už několik desítek let provázejí: Monteverdiho sbor (vznikl v roce 1964) a Anglické barokní sólisty, což je soubor instrumentalistů založený v roce 1977.

Václav Luks
Václav Luks | Foto: Xiaohui Shan

V úterý 26. března dirigoval Janovy pašije v pražském Rudolfinu Václav Luks, jedna z nejvýraznějších postav české, ale i evropské historicky poučené interpretace. Viz i nedávná nominace souboru na „Oscara vážné hudby" - cenu časopisu The Grammophone za nahrávku hudby J. D. Zelenky. Luks měl k ruce své dva soubory: Collegium 1704 a Collegium Vocale, založené v roce 2005.

Srovnávat se dá na různých rovinách. Oba sály byly beznadějně vyprodané. Ten lucernský s kapacitou 2000 míst i pražský, kam se vejde 1100 posluchačů. V Praze se hrálo při tlumeném elektrickém osvětlení a při svíčkách, v Lucernu to bylo „jen" s elektřinou. Obě provedení trvala bez přestávky něco přes dvě hodiny. Po lucernském se rozhostilo na několik desítek vteřin ticho, ve kterém mohlo dílo doznít, v Praze začali někteří nedočkavci hned po posledním taktu tleskat.

Co z toho je víc Bach?

Oba Gardinerovy soubory jsou dokonale sehrané a sezpívané. Posluchač nezaregistruje skoro jediné zaváhání, nedotaženost, nesouhru. V tom je myslím ještě rezerva Luksových souborů, které by mohly být preciznější.

V Janových pašijích je mnoho míst, která úžasně vyzní s dramatickým entuziazmem, ale některá by měla ještě větší účinek, kdyby byly opravdu všechny tóny zřetelné a kdyby všichni zpěváci třeba poslední hlásky slov vyslovovali spolu a naráz.

Eric Stoklossa
Eric Stoklossa | Foto: Xiaohui Shan

V Praze i v Lucernu měli problém s rolí vypravěče, protože evropské Evangelisty postihla epidemie chřipky. Ten lucernský zpíval s velkým vypětím, ale hlasová indispozice byla znát - projevila se v menší znělosti a plnosti hlasu.

V Praze zaskočil za onemocnělého Markuse Brutschera tenorista Eric Stoklossa, který s Collegiem 1704 pravidelně spolupracuje. Jeho výkon byl velmi dobrý, byť na můj vkus možná až příliš civilní - každopádně intonačně spolehlivý a při věci.

V dalších rolích měl celkově lepší zpěváky Gardiner: vynikající sopranistku Hannah Morrison, Piláta v podání Petera Harveyho; z pražského provedení bych vyzdvihl barytonistu Tomáše Krále a jeho sice jen jedno sólové číslo, ale zazpívané nádherně a způsobem hluboce korespondujícím s celým příběhem Janových pašijí.

Gardinerův Bach byl vypracovaný do nejmenších podrobností - tolik nuancí a náladových záchvěvů bylo úžasné slyšet.

John Eliot Gardiner
John Eliot Gardiner | Foto: opus 3 artists

Navíc vlastně v dokonalém provedení. Luksovo pojetí bylo proti tomu přímočařejší, svým způsobem zemitější - a někde s vadami na kráse hlavně v souhře.

Gardinerův Bach je jako nádherný, dokonale vybroušený lustr, na který se s úžasem díváte. Jste ohromeni, protože vidíte věci, které jste nikdy předtím neviděli. Když už ale Gardinerova Bacha posloucháte hodinu, říkáte si, jestli všech těch novinek a nuancí není už trochu moc, jestli určitá místa nejsou až moc sofistikovaná nebo vyumělkovaná. Jestli by víc prostoty, možná i pokory nebylo víc v Bachově duchu.

A v tom je právě síla Luksova provedení, které je spíš než dokonale vybroušeným lustrem takovou hořící loučí nebo pochodní, která někdy třeba i trochu zapraská… Ale má velkou opravdovost, nestrojenost a nefalšovaný zápal.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

MPSV nepočítá se zvýšením úhrad za sociální služby od klientů

Ministerstvo práce nepočítá se zvýšením ceny, kterou mohou lidé platit za sociální služby. Vyhlášku se stanovením maximálních úhrad za pobyt v domově pro seniory či za pečovatelskou službu upravovat nebude. Do novely o sociálních službách ale navrhne model automatického navyšování částek za určitých podmínek. Na jednání sněmovního sociálního výboru to ve čtvrtek odpoledne řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Vyhláška stanovuje nejvyšší možné částky, jaké mohou lidé za domov seniorů, stacionář, pečovatelskou službu, stravování či pomoc s nákupem dát. Ceny platí od roku 2014. Kraje, obce i poskytovatelé péče si stěžují na nedostatek peněz. Poukazují na rostoucí náklady, ale i na zvyšování penzí a příspěvků na péči. Sněmovna loni ministerstvu uložila vyhlášku do konce září novelizovat, resort předpis nezměnil.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sparta zadarmo přivedla slovenského brankáře Holce

První posilou sparťanských fotbalistů na příští sezonu se stal gólman Dominik Holec. Pětadvacetiletý člen širšího kádru slovenské reprezentace přišel na Letnou jako volný hráč z Žiliny, která je kvůli koronavirové krizi v likvidaci. S Pražany Holec podepsal smlouvu do konce června 2023.

"Dominik má velký podíl na tom, že Žilina byla před přerušením soutěží druhá v tabulce slovenské ligy s druhým nejnižším počtem inkasovaných gólů. Žilina přitom hraje hodně ofenzivním stylem. Dominik měl v poslední sezoně druhý nejvyšší počet úspěšných zákroků ze všech brankářů v tamní lize," řekl pro klubový web sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický.

"U nás dostane příležitost, aby prokázal své schopnosti. Jeho příchodem budeme mít na brankářském postu výraznou konkurenci, která ze všech gólmanů vymáčkne maximum," doplnil Rosický.

Holec strávil prakticky celou kariéru v Žilině, pouze si odskočil na pár hostování. V tomto ročníku slovenské ligy nastoupil k 22 zápasům a připsal si 11 nul.

"Těším se na nové výzvy ve skvělém týmu, ve skvělém městě a s výbornými fanoušky. Ty pocity jsou opravdu skvělé, těžko to vylíčit slovy. Ještě si to asi úplně neuvědomuju, teprve to na mne dolehne. Věřím, že spolu budeme úspěšní a mužstvu pomůžu co nejvíc," uvedl Holec.

"Odmalička jsem zvyklý bojovat o místo v bráně, nikdy jsem neměl nic jisté. Vím, jak velká je tu konkurence, ale to člověka posouvá dopředu, můžete se zlepšovat," dodal rodák z Českých Budějovic, který si už od českého trenéra Pavla Hapala vysloužil pozvánku do slovenské reprezentace, ale start si zatím nepřipsal.

Žilina z finančních důvodů po přerušení soutěže kvůli pandemii koronaviru ukončila s hráči smlouvu. Ze stejného klubu už na začátku května získala Viktoria Plzeň Filipa Kašu a Miroslava Káčera. Všichni tři hráči budou moci v českých klubech nastoupit až v příští sezoně a s týmy zatím budou jen trénovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy