Janovy pašije jako vybroušený skvost i hořící pochodeň

Petr Kadlec
29. 3. 2013 18:00
Dvakrát Janovy pašije. S Václavem Luksem a Johnem Eliotem Gardinerem
J. S. Bach
J. S. Bach | Foto: Aktuálně.cz

Recenze - I když je to skvost duchovní hudby, uvádějí se u nás Janovy pašije pořád trestuhodně málo. Vynikne to zvlášť v předvelikonoční době, kdy se Bachovo dramatické dílo o Kristově utrpení hraje a zpívá téměř nepřetržitě na mnoha místech sousedního Německa, Švýcarska, ale třeba i Velké Británie.

To má své důvody. Prvním je celkově spotřební, „pomlázková" atmosféra, která u nás na Velikonoce vesměs vítězí. Prožít je duchovně - třeba s Janovými pašijemi nebo s o něco slavnějšími pašijemi Matoušovými - není obvyklé. V Německu a Velké Británii je navíc silná tradice profesionálních i amatérských/kostelních sborů, takže zpívat Bacha je tam v něčem stejně přirozené jako u nás na Vánoce Rybovku. (Jenže Rybovka není Bach…)

Foto: Xiaohui Shan

Je skvělé, že v posledních dvaceti letech u nás sílí aktivity souborů tzv. historicky poučené interpretace = hraje se např. na barokní nástroje, v menším obsazení než symfonický orchestr, podle dobových interpretačních zásad, jako je méně vibrovaný zvuk nástrojů nebo lidského hlasu. A tak díky ensemblům, jako jsou Collegium 1704, Musica Florea nebo Ensemble Inégal, roste naděje, že se s díly typu Janovy pašije budeme potkávat častěji.

Drama, které se obrací k posluchači

I když Janovy pašije v současnosti znějí převážně na koncertech, byly psané pro Velkopáteční nešpory roku 1724 v kostele sv. Mikuláše v Lipsku. Pašije jsou velmi zvláštní hudební forma, která spojuje tradici duchovní hudby, ale do určité míry i hudby operní (přílišná opernost byla prý Bachovi dokonce vytýkána).

Celým dílem provází Evangelista, který vypráví příběh Ježíšova ukřižování, jak je zachycený v Janově evangeliu. Je to velmi specifický způsob zpěvu (vypravěčský - bez velkých melodií, obvyklých pro árie) a celkově vypjatá, náročná role. Evangelista nesmí být jako vypravěč nevýrazný, ale zároveň nesmí strhnout pozornost jenom na sebe. Kromě něj je v pašijích - podobně jako v opeře - několik sólistů v rolích Ježíše, Piláta či zapírajícího Petra. A k tomu sbor, který se někdy stává rozlíceným davem volajícím po Ježíšově ukřižování, jindy je sborem věřících, který zpívá tichý a klidný chorál.

Foto: Xiaohui Shan

Na Bachových pašijích je asi nejsilnější to, jak jsme - v mistrném hudebním zpracování - nejdřív uprostřed dramatického děje a v dalším momentu se prudkým střihem ocitáme jakoby nad ním. Pro posluchače je to možnost prožít, co se odehrálo, a zamyslet se nad evangelijní situací ještě z jiné perspektivy.

Například po dramatickém vylíčení Petrova zapření za účasti Evangelisty a služebníků v Kaifášově paláci, které vyvrcholí kohoutím zakokrháním, následuje árie „Ach, mé svědomí, kam se teď poděješ, kde se posílíš a pookřeješ?" To už není jenom Petrův pláč v ježíšovském příběhu, ale slovo a hudba, které se v tu chvíli velmi osobně obracejí na všechny posluchače Janových pašijí. 

Dvakrát Evangelista Jan - v Praze a v Lucernu

V minulém týdnu jsem slyšel dvoje Janovy pašije.

Ve čtvrtek 22. března je na Lucernském festivalu dirigoval John Eliot Gardiner, jeden z velkých bachovských interpretů a jedna z velkých autorit historicky poučené interpretace. Přivezl s sebou dva soubory, které založil a které ho na jeho umělecké cestě už několik desítek let provázejí: Monteverdiho sbor (vznikl v roce 1964) a Anglické barokní sólisty, což je soubor instrumentalistů založený v roce 1977.

Václav Luks
Václav Luks | Foto: Xiaohui Shan

V úterý 26. března dirigoval Janovy pašije v pražském Rudolfinu Václav Luks, jedna z nejvýraznějších postav české, ale i evropské historicky poučené interpretace. Viz i nedávná nominace souboru na „Oscara vážné hudby" - cenu časopisu The Grammophone za nahrávku hudby J. D. Zelenky. Luks měl k ruce své dva soubory: Collegium 1704 a Collegium Vocale, založené v roce 2005.

Srovnávat se dá na různých rovinách. Oba sály byly beznadějně vyprodané. Ten lucernský s kapacitou 2000 míst i pražský, kam se vejde 1100 posluchačů. V Praze se hrálo při tlumeném elektrickém osvětlení a při svíčkách, v Lucernu to bylo „jen" s elektřinou. Obě provedení trvala bez přestávky něco přes dvě hodiny. Po lucernském se rozhostilo na několik desítek vteřin ticho, ve kterém mohlo dílo doznít, v Praze začali někteří nedočkavci hned po posledním taktu tleskat.

Co z toho je víc Bach?

Oba Gardinerovy soubory jsou dokonale sehrané a sezpívané. Posluchač nezaregistruje skoro jediné zaváhání, nedotaženost, nesouhru. V tom je myslím ještě rezerva Luksových souborů, které by mohly být preciznější.

V Janových pašijích je mnoho míst, která úžasně vyzní s dramatickým entuziazmem, ale některá by měla ještě větší účinek, kdyby byly opravdu všechny tóny zřetelné a kdyby všichni zpěváci třeba poslední hlásky slov vyslovovali spolu a naráz.

Eric Stoklossa
Eric Stoklossa | Foto: Xiaohui Shan

V Praze i v Lucernu měli problém s rolí vypravěče, protože evropské Evangelisty postihla epidemie chřipky. Ten lucernský zpíval s velkým vypětím, ale hlasová indispozice byla znát - projevila se v menší znělosti a plnosti hlasu.

V Praze zaskočil za onemocnělého Markuse Brutschera tenorista Eric Stoklossa, který s Collegiem 1704 pravidelně spolupracuje. Jeho výkon byl velmi dobrý, byť na můj vkus možná až příliš civilní - každopádně intonačně spolehlivý a při věci.

V dalších rolích měl celkově lepší zpěváky Gardiner: vynikající sopranistku Hannah Morrison, Piláta v podání Petera Harveyho; z pražského provedení bych vyzdvihl barytonistu Tomáše Krále a jeho sice jen jedno sólové číslo, ale zazpívané nádherně a způsobem hluboce korespondujícím s celým příběhem Janových pašijí.

Gardinerův Bach byl vypracovaný do nejmenších podrobností - tolik nuancí a náladových záchvěvů bylo úžasné slyšet.

John Eliot Gardiner
John Eliot Gardiner | Foto: opus 3 artists

Navíc vlastně v dokonalém provedení. Luksovo pojetí bylo proti tomu přímočařejší, svým způsobem zemitější - a někde s vadami na kráse hlavně v souhře.

Gardinerův Bach je jako nádherný, dokonale vybroušený lustr, na který se s úžasem díváte. Jste ohromeni, protože vidíte věci, které jste nikdy předtím neviděli. Když už ale Gardinerova Bacha posloucháte hodinu, říkáte si, jestli všech těch novinek a nuancí není už trochu moc, jestli určitá místa nejsou až moc sofistikovaná nebo vyumělkovaná. Jestli by víc prostoty, možná i pokory nebylo víc v Bachově duchu.

A v tom je právě síla Luksova provedení, které je spíš než dokonale vybroušeným lustrem takovou hořící loučí nebo pochodní, která někdy třeba i trochu zapraská… Ale má velkou opravdovost, nestrojenost a nefalšovaný zápal.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 3 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy