Jak se fotily víly, lidské utrpení a dětské akty

Jak se fotily víly, lidské utrpení a dětské akty
Marc Garanger: Portrét Cherid Barkaoun, Alžír 1960. Autor sloužil jako voják a dostal za úkol vyfotit portréty Alžířanů na jejich nové francouzské průkazy. Pro alžírské ženy byla tato první zkušenost s fotografováním násilná. Proti své vůli, a navzdory své víře a kultuře, musely ukázat tvář neznámému muži. I pro fotografa to byla traumatizující zkušenost. Jako sympatizant levice a odpůrce války se podřizoval rozkazům pod pohrůžkami násilí.
Frank Fournier: Omayra Sánchez, Armero, Kolumbie, 1985. Fotografie byla pořízena  po výbuchu kolumbijské sopky, který uvolnil proud bahna, jenž způsobil smrt dvaceti čtyř tisíc lidí. Třináctiletá Omayra Sánchez zůstala uvězněná pod sutinami. Záchranáři se ji pokoušeli vysvobodit dva dny a tři noci, ale potřebná záchranná technika nedorazila včas. Vyčerpaná Omayra zemřela na selhání srdce. Její důstojnost a statečnost dojaly celý svět.
Elsie Wright a Frances Griffiths, Víla podává Iris květiny, 1920. V roce 1916 si Frances (10) a Elsie (16) hrály na yorkshirském venkově. Půjčily si fotoaparát, protože chtěly dokázat existenci víl a dalších nadpřirozených bytostí, se kterými se cítily spřízněné. Po vyvolání filmu rodina s úžasem konstatovala, že na fotografiích jsou opravdu víly. Obrázky nadchly A. C. Doyla, autora Sherlocka Holmese. Fotky zveřejnil a debata o pravosti fotek víly z Cottingley trvala několik desetiletí.
NASA, Buzz Aldrin na Měsíci, 20. července 1969. V roce 1969 přistálo Apollo 11 na měsíci. Dodnes však existují lidé, kteří tvrdí, že je to podvod, který NASA vytvořila ve svých studiích. O filmovém záznamu Aldrina, který pochoduje po Měsíci, se zase tvrdí, že je dílem režiséra Kubricka. Díky kameře, kterou byla vesmírná loď vybavena, sledovaly přenos záběrů z Měsíce milióny diváků.
Foto: Aktuálně.cz, Rudolfinum
Kultura Kultura
13. 9. 2011 16:41

Putovní výstava Kontroverze, jež mapuje právní a etickou historii světové fotografie, se přesunula do české metropole. Návštěvníci galerie Rudolfinum se mohou do 13. listopadu setkat se snímky, které vstoupily do dějin. Zobrazují lidské utrpení či nahotu a kladou otázku, kde končí umění. Etika hraje hlavní roli také u zinscenovaných 'reportážních' fotografií.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy