Během tří týdnů (v průběhu dubna 1951), nadopovaný prý výhradně kávou, ze sebe Jack Kerouac vychrlil text v nejlepším duchu spontánní prózy - žádným odstavcem nepřerušovaný tok zážitků.
Ten se nyní k padesátému výročí prvního vydání dočkal v nakladatelství Viking kompletního přetisku bez editačních zásahů. Nejmarkantnější zásahy vydavatele i autora do hrubé verze Na cestě se v době šesti let mezi jejím dokončením a vydáním týkaly především explicitních homoerotických epizod.
"To není literatura, ale písařina," prohlásil o románu Na Cestě krátce po jeho prvním vydání Truman Capote.
Těžko říci, co by tvrdil nyní, když se má na trhu objevit nekrácený strojopis, který alespoň podle autora studie Why Kerouac Matters Johna Lelanda vyznívá zcela odlišně od verze, jež etablovala Beat Generation a postrčila hnutí hippies.
Kultovní oslava individuální svobody a odmítnutí buržoazních hodnot, kterou si už několik generací spojuje s bezstarostným flámem, má být ve své autentické verzi podle prvních reakcí jednou z nejsmutnějších knih, jaká se kdy čtenářům dostala pod ruku.
S jubilejním vydáním odpadá čtenáři zábavná práce s dekódováním jmen. Kerouakův původní rukopis stylizované "non-fiction" obsahoval skutečná jména, tudíž ústřední dvojici Sal Paradise a Dean Moriarty střídá sám Kerouac s Nealem Cassadym. Cassady byl pro Kerouaka v mnoha ohledech múzou, objevil pro něj poetiku nonkonformismu, autostopu i romanticky nebezpečného cestování v prázdných vagónech nákladních vlaků.
"Příběh dvou katolických kámošů, kteří se toulají zemí a hledají boha," tak sám Kerouac popisoval hlavní ideu Na cestě a nutno dodat, že Kerouakův bůh se ukrývá ve zklamání a bolesti blouznivých chudáků.
Amerika konce 40. letech období, kdy Kerouac uskutečnil svůj trip z východního pobřeží na západní a dále do Mexica, se totiž stále ještě nevylízala z hospodářské krize. Venkov je plný lidí migrujících za prací, sezónních dělníků a bezdomovců. Jim dává Kerouac hlas, oni doplňují obraz Spojených států coby po válce strmě startující ekonomiky, již čeká baby boom, McCarthyismus a úsvit konzumního stylu života.
Vydání needitované "role," koresponduje s přípravami filmové adaptace Na cestě v produkci Francise Forda Coppoly. Režií byl pověřen Walter Salles, který má s žánrem road-movie zkušenost už ze ztvárnění Che Guevarových Motocyklových deníků.
Mezi uvažovaným obsazením figuruje i Kirsten Dunst, jež by si měla zahrát poslední žijící personu z Kerouakova okruhu- Carolyn Cassady. "V Na cestě o mně píše, že mě vyzvedli v baru a vzali na hotel, tak prý mě Neal poznal. Ale já bych sama nikdy do baru nešla, tím jsem se cítila trochu uražená," vzpomíná pozdější Nealova manželka pro The Independent.
"Jack byl vřelý člověk, velmi romantický. Ale i když o sobě tvrdil, že má skvělou paměť, přece jen si měl najít čas na pár poznámek."
V bývalém Československu se román pobuřující očividným individualismem dočkal publikování až v roce 1978. Přeložil jej Jiří Josek. Překlad pro jeho zatím poslední vydání v nakladatelství Argo v roce 2005 pořídil Jiří Popel.
