Ve věku 97 let odešla výrazná představitelka japonské avantgardy, výtvarnice Jajoi Kusamaová. Po celém světě se proslavila díly, do nichž promítala vlastní halucinace. Ať už se jednalo o malby poseté jasně barevnými tečkami, sochy dýní či zrcadlové instalace budící dojem nekonečna, její díla nesla jasně rozpoznatelný rukopis a byla stejně originální, jako sama umělkyně.
O jejím úmrtí ve čtvrtek 27. srpna informovaly světové agentury i média s odvoláním na prohlášení Yayoi Kusama Museum v japonském městě Šindžuku. Kusamaová zemřela 14. srpna v nemocnici, ale do poslední chvíle nepřestala malovat, uvedlo muzeum v prohlášení. Příčina smrti nebyla zveřejněna.
Drobná umělkyně, která v posledních letech nosila šarlatově rudou paruku s ofinou a mikádem, vždy otevřeně mluvila o svých problémech s duševním zdravím a uváděla, že od dětství zažívá vize a halucinace v podobě blikajících světel, teček a květin.
"Halucinace vidím i teď," řekla novinářům v roce 2017. "Tečky létají všude - na mých šatech, na podlaze, na věcech, které nosím, po celém domě, na stropě. A já je maluju."
Kusamaová se narodila 22. března 1929 ve městě Macumoto ve středním Japonsku a prožila bouřlivé dětství poznamenané rodinnými konflikty. Říkala, že ji přemáhal strach a že to dospělo až do bodu, kdy každý den toužila zemřít.
"To, co mi zabránilo skoncovat se životem, bylo kreslení a tvorba. To se nikdy nezměnilo. Právě díky tomu, že jsem objevila svou lásku k umění, jsem dokázala přežít a žít až do dnešního dne," řekla v roce 2014 v rozhovoru pro japonskou verzi časopisu Vogue.
Během školních let byla žákyní japonského malíře Kakeiho Hibina a později nastoupila na Městskou školu umění a řemesel v Kjótu, kde studovala tradiční japonskou malbu.
Frustrovaná omezující povahou japonské společnosti odešla Kusamaová v roce 1957 do New Yorku. Tam si rychle vybudovala jméno, vystavovala takzvané síťové obrazy, sochy, pořádala akce bodypaintingu a happeningy na protest proti válce ve Vietnamu, a také psala beletrii i poezii. Často se o ní říká, že ovlivnila Andyho Warhola, napsala agentura Reuters.
Její duševní zdraví se však zhoršilo a v roce 1973 se vrátila do Japonska. O čtyři roky později se dobrovolně přihlásila do psychiatrické léčebny, kde poté žila a odkud ji každé ráno vozili do jejího nedalekého ateliéru. S rostoucí slávou přitahovaly její mezinárodní výstavy obrovské davy návštěvníků a stoupala také cena jejích děl. Obraz Untitled (Nets) (1959), se v roce 2022 prodal za 10,5 milionu dolarů (asi 217 milionů korun).
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Volejbalisté zvládli epickou bitvu se Švédy, kouč se přesto čílil: Jsme nepoučitelní
Čeští volejbalisté vybojovali na mistrovství Evropy v Modeně druhé vítězství. Poté co v pátek na úvod skupiny A zdolali Řecko 3:1, dnes porazili švédský tým 3:2 po setech 25:22, 25:23, 23:25, 17:25 a 15:13. Poslední dva body získali blokem.
ŽIVĚ Rusko v noci podniklo další útoky. Ukrajina hlásí tři mrtvé a několik zraněných
Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.
Žije v utajení, s bodyguardy, a nevidí rodinu. Přesto tvrdí: Ukrajinu nezradím!
Rusové ho podle německých bezpečnostních složek chtějí zabít novičokem. Žije proto na utajených místech, nepřetržitě ho chrání osobní strážci a svou rodinu neviděl už řadu měsíců. Německému zbrojaři Stefanu Thumannovi změnila život hrozba atentátu. Přesto odmítá přestat dodávat zbraně Ukrajině. Šéf společnosti Donaustahl navíc tvrdí, že Rusko už proti Německu vede skutečnou válku.
„Může být z mé země.“ Historik vyřkl soud nad Evropou. Přichází nový vyjednavač míru?
Britský historik Mark Galeotti v pořadu Spotlight říká, že schůzka amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera s Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským vyvolala velká očekávání. Posouvají se ovšem jednání o míru? Ptá se. „Upřímně si myslím, že jde spíše o divadlo,“ míní. Zároveň naznačuje, kdo může mít vliv na jednání za Evropu. A řekl, jak má kontinent bojovat proti ruským akcím.
„Ten systém změníme.“ Magyar vytáhnul proti homofobnímu dědictví Orbána
Maďarská vláda změní zákon přijatý v roce 2020 tehdejší vládou Viktora Orbána, který fakticky zakazoval adopci dětí stejnopohlavními páry. Podle agentury Reuters to v sobotu oznámil maďarský premiér Péter Magyar. V Maďarsku byla adopce homosexuálními a lesbickými páry možná do konce roku 2020, pokud jeden z partnerů podal žádost jako svobodná osoba.