


Ve věku 97 let odešla výrazná představitelka japonské avantgardy, výtvarnice Jajoi Kusamaová. Po celém světě se proslavila díly, do nichž promítala vlastní halucinace. Ať už se jednalo o malby poseté jasně barevnými tečkami, sochy dýní či zrcadlové instalace budící dojem nekonečna, její díla nesla jasně rozpoznatelný rukopis a byla stejně originální, jako sama umělkyně.

O jejím úmrtí ve čtvrtek 27. srpna informovaly světové agentury i média s odvoláním na prohlášení Yayoi Kusama Museum v japonském městě Šindžuku. Kusamaová zemřela 14. srpna v nemocnici, ale do poslední chvíle nepřestala malovat, uvedlo muzeum v prohlášení. Příčina smrti nebyla zveřejněna.
Drobná umělkyně, která v posledních letech nosila šarlatově rudou paruku s ofinou a mikádem, vždy otevřeně mluvila o svých problémech s duševním zdravím a uváděla, že od dětství zažívá vize a halucinace v podobě blikajících světel, teček a květin.
"Halucinace vidím i teď," řekla novinářům v roce 2017. "Tečky létají všude - na mých šatech, na podlaze, na věcech, které nosím, po celém domě, na stropě. A já je maluju."
Kusamaová se narodila 22. března 1929 ve městě Macumoto ve středním Japonsku a prožila bouřlivé dětství poznamenané rodinnými konflikty. Říkala, že ji přemáhal strach a že to dospělo až do bodu, kdy každý den toužila zemřít.
"To, co mi zabránilo skoncovat se životem, bylo kreslení a tvorba. To se nikdy nezměnilo. Právě díky tomu, že jsem objevila svou lásku k umění, jsem dokázala přežít a žít až do dnešního dne," řekla v roce 2014 v rozhovoru pro japonskou verzi časopisu Vogue.
Během školních let byla žákyní japonského malíře Kakeiho Hibina a později nastoupila na Městskou školu umění a řemesel v Kjótu, kde studovala tradiční japonskou malbu.
Frustrovaná omezující povahou japonské společnosti odešla Kusamaová v roce 1957 do New Yorku. Tam si rychle vybudovala jméno, vystavovala takzvané síťové obrazy, sochy, pořádala akce bodypaintingu a happeningy na protest proti válce ve Vietnamu, a také psala beletrii i poezii. Často se o ní říká, že ovlivnila Andyho Warhola, napsala agentura Reuters.
Její duševní zdraví se však zhoršilo a v roce 1973 se vrátila do Japonska. O čtyři roky později se dobrovolně přihlásila do psychiatrické léčebny, kde poté žila a odkud ji každé ráno vozili do jejího nedalekého ateliéru. S rostoucí slávou přitahovaly její mezinárodní výstavy obrovské davy návštěvníků a stoupala také cena jejích děl. Obraz Untitled (Nets) (1959), se v roce 2022 prodal za 10,5 milionu dolarů (asi 217 milionů korun).






Co když už člověk nechce nebo nemůže pracovat, ale do řádného důchodu mu ještě několik let zbývá? Může být unavený, nemocný nebo jednoduše nemůže najít práci, která by mu dávala smysl. Mnozí v takové situaci sáhnou po předčasném důchodu a trvale si zkrátí penzi. Existuje přitom jiná možnost, kterou zatím využívá poměrně málo lidí: předdůchod.



Katastrofa pro hnutí ANO. Do letošních senátních voleb vstupovalo hnutí ANO s obhajobou jednoho senátorského křesla. Premiér Andrej Babiš před volbami avizoval, že má ambici změnit poměry v horní komoře. To se ale nepodařilo, ANO nezískalo žádný mandát, navíc o své jediné obhajované křeslo přišlo. Další zajímavé momenty voleb ve videu výše.






Dva stroje F-16 rumunského letectva dnes v Černém moři nad výsostnými vodami země sestřelily krátce po sobě dva bezpilotní letouny, uvedlo tamní ministerstvo obrany na webu. O původu dronů se úřady zatím nezmínily.



Trenér fotbalistů Slavie Jindřich Trpišovský je zdrcený z chování útočníka Tomáše Chorého, který za vztyčený prostředníček směrem k rozhodčímu dostal v ligovém utkání s Hradcem Králové (0:0) již čtvrtou červenou kartu za poslední dvě sezony.