Hrnečku konzumu dost, volá Sedláček ve svém bestselleru

Ivan Adamovič
27. 8. 2009 20:00
Tázání nad knihou Ekonomie dobra a zla

Recenze - Kniha Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla je jedním z nejpřekvapivějších fenoménů knižního trhu poslední doby. Neznámé (!) vydavatelství se rozhodlo vydat pojednání o ekonomii (!).

Namísto předpokládaného vlažného zájmu hrstky studentů tohoto oboru vzali čtenáři knihkupectví útokem. Distributor doporučil vydavateli vytisknout 1500 kusů. Vydavatel se rozhodl zariskovat a vytiskl 5000 výtisků. K dnešnímu dni je jich prodáno přes 15 tisíc.

Foto: Aktuálně.cz

Autor hned na straně 14 cituje slavný výrok filozofa Feyerabenda „Vše se hodí". Realita tohoto bestselleru tato slova potvrzuje. Nikdy nevíte, co bude k nějakému užitku. Krize, která bere lidem práci a ve výjimečných případech i životy, nesmírně napomohla ekonomům v zájmu o jejich obor.

Zcela mimořádný talent

Je to paradoxní, protože ekonomy by bylo možné vinit i za to, že nebyli ostatečně prozíraví a nebili zřetelněji na poplach dřív, než splaskla v USA hypotéční bublina. Namísto toho lidé, kteří se v novém stavu věcí pokoušejí zorientovat, hledají odpovědi opět u ekonomů.

V tuto chvíli přichází charismatický a z médií poměrně dobře známý Tomáš Sedláček. Sympatický nonkonformista vzhledem počínaje a bicyklem coby nejoblíbenějším dopravním prostředkem konče.

To všechno by ale nestačilo, kdyby neměl Sedláček zcela mimořádný talent vyjadřovat se slovem i písmem. Ekonomie dobra a zla vznikala dlouhá léta jako diplomová a doktorandská práce. Autor pokládal za prospěšné prozkoumat, na jakých základech současná ekonomie stojí a do jaké míry se může zabývat takovými věcmi, jako je dobro a zlo.

Výsledek je pro laika překvapivý. Moderní ekonomie stojí právě na tázání se po věcech, které v současné ekonomické teorii a praxi jako by neměly místo. Zakladatelé současné ekonomie řešili kromě analýzy trhu také sféru etiky.

Zklamán by však byl ten, kdo by ke knize přistupoval jako k učebnici ekonomie. Dostalo by se mu nanejvýš mozaikovitého a nesouvislého poučení o některých klasicích oboru a některých jejich názorech. Nic, s čím by bylo možné uspět ve škole u zkoušky, leda že by zkoušející měl rád rozvíjení myšlenek do šíře namísto faktů.

Přes ekonomii k literatuře

V čem je Sedláčkova kniha přínosná? Přinutí nás znovu „přečíst" taková klasická díla jako Epos o Gilgamešovi, Starý a Nový zákon nebo třeba něco z díla Tomáše Akvinského (který je, zdá se, autorovi zvlášť sympatický). Autor dokáže doslova strhnout ve výkladu a rozkrývání významů těchto textů a spíše než aby nás přes tato díla přivedl k ekonomii, přivede čtenáře přes ekonomii k literatuře.

Pro všechny, kdo nejsou studenty historie, teologie či filozofie mohou být mnohá zjištění objevná. Například „léto milosti", starozákonní požadavek po 49 letech všechen nemovitý majetek vracet původním vlastníkům podle původního rozdělení země.

Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég ČSOB
Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég ČSOB | Foto: Ondřej Besperát

Představme si společnost, která by se dodnes řídila modifikovaným „létem milosti" a veškerý majetek by vnímala jako pouze propůjčený. Hodnota domů by v čase prudce klesala, z úspěchů otců by těžili synové, ale už ne vnuci... Byla by to společnost překotného rozvoje ve snaze rozšířit a užít co nejplněji spíše tu první část životního cyklu majetku - nebo naopak společnost letargie, nedůvěry k čemukoliv dlouhodobějšímu?

Nebo z jiného soudku: není snad fascinující, že další z praotců ekonomie Bernard Mandeville napsal svůj základní text v podobě veršované bajky vyprávějící o včeličkách? (Na jejich příkladu ukazoval, že když si hrabete pro sebe, má z toho prospěch i celé společenství.)

Takovou palici ještě nemáme

Někdy se Sedláček nicméně pouští na led až příliš tenký. Tak tenký, až hrozí, že když se proboří, sklouzne do vody i to, co se předtím zdálo pevné. Týká se to například jeho tvrzení inspirovaného Zdeňkem Neubauerem (potažmo Paulem Ricoeurem), že „realita se skládá z příběhů".

Náš mozek je jakýsi třídič smyslu - a teprve to, co nám dává smysl, vnímáme jako skutečnost. Snad ano, ale možná je až příliš odvážné tvrdit, že teoretické modely, s nimiž vědci přicházejí, jsou s to naši realitu měnit, a to i zpětně.

Foto: Aktuálně.cz

Marx prý vykořisťování nepopsal, ale přímo vytvořil, stejně jako Newton vynalezl gravitaci, realitu gravitace. Trochu silná káva pro ty, kteří věří v nějaký objektivní, byť přímo nepoznatelný základ tohoto světa.

Menší výhradu je třeba mít k redakci knihy. Na řadě míst se obsahy kapitol překrývají a mírně duplikují. Táž věc je nejednou vysvětlována dvakrát, což by pozorná revize mohla odhalit a „švy" by bylo možné zahladit lépe. Stejně tak zbytečné překlepy jako „Tylor Durden" na str. 238.

Závěr knihy, v němž Tomáš Sedláček volá po opuštění excentrické dráhy západní civilizace směřující ke stále většímu hromadění a materiální rozmazlenosti, po jakémsi zvolání Hrnečku dost!, je nadmíru sympatický, ale stejně tak i utopický.

Foto: Aktuálně.cz
Blog Tomáše Sedláčka na Aktuálně.cz

Zatím jsou takové rady v rozporu s lidskou přirozeností, což utopisté řešili obvykle tím, že si tuto přirozenost nepřipustili, nebo že ji byli ochotni náležitě ohnout podle požadavků „všeobecného dobra".

Takovou palici, která by mohla s dosavadní náturou pohnout, nám ani ta současná krize ještě nepodala.

Tomáš Sedláček: Ekonomie dobra a zla. Vydalo nakladatelství 65. Pole, Praha 2009. 270 stran, doporučená cena 299 Kč.

 

Právě se děje

Další zprávy