Hrdinní bolševici, fotogeničtí ufoni a vulgární skauti

Dana Jará
19. 9. 2012 15:31
Plzeňský divadelní festival nabídl skvosty i dramaturgické přehmaty
The LJUD Group a její výsadek v Plzni
The LJUD Group a její výsadek v Plzni | Foto: ČTK

Glosář - Ve městě proslaveném spíše kulturou pivní než divadelní skončil jeden z našich největších a nejprestižnějších festivalů. Plzeňský festival Divadlo patří k akcím, na které se tradičně sjíždí přední divadelní odborníci i další zájemci, a to především kvůli kvalitním zahraničním inscenacím. Ani letošní jubilejní 20. ročník nebyl výjimkou. Jisté nedostatky však vykazovala organizace festivalu a v určitých případech i dramaturgický výběr.   

Bolševici jako hrdinové naší doby?

Inscenace Otmorozki/Parchanti bezesporu patřil k vrcholům festivalu, a to nejen pro výjimečnost scénického obrazu, ale i pro kontroverzi, vyvolanou výběrem tématu a jeho zpracováním.  

Foto: Festival Divadlo

Hra ruského režiséra Kirilla Serebrennikova zobrazuje mladou generaci, která se narodila na konci 80. let, konkrétně její část, která nespokojenost se současnými poměry vyjadřuje aktivními, ale vyprázdněnými protesty na demonstracích a příklonem k radikální levici.

Za hrdiny, jak je pojmenoval i sám režisér během diskuse po představení, jsou zde označeni členové a sympatizanti Nacionálně bolševické strany, založené na anarchistických, komunistických a nacionalistických idejích. Podle programu je jejich hlavním cílem proměna Ruska v silnou svobodnou zemi, zbavenou současné vlády. 

Motivaci jejich jednání a charakteristiku těchto postav je možné popsat na příkladu nejvýraznější a nejpropracovanější postavy, sympatického, charakterního a citlivého Gríši, pocházejícího z rodiny vysokoškolského profesora, který odmítl svět svého otce, svět kompromisu a rezignace, a východisko ze své nespokojenosti se současným politickým vývojem našel v absolutním odevzdání se do boje za osvobození Ruska, zbaveného kapitalistické, totalitářské vlády, jež degraduje nacionální ideje, které stojí v centru všech jeho činů.

Svojí vizi obětuje i soukromý život, nejen svůj vztah s rebelkou Káťou, ale i s matkou, která trpí neustálým strachem o jeho život a nemůže se smířit ani s jeho odmítáním jakékoli práce, která by mohla vyvolat dojem, že toleruje vládnoucí systém. 

Foto: Festival Divadlo

Inscenace je postavena na zobrazení pouličních střetů mezi demonstranty a policií, zde zastupujících vládu, její zločinnost a násilné praktiky. Zatímco policii charakterizuje především agresivita, projevující se nesmyslným a krutým bitím demonstrantů i slovním terorem uplatňovaným při výsleších, u demonstrantů je vyzdvižena jejich touha po změně a vysoká míra angažovanosti, jež se opírá pouze o jejich mladistvé nadšení, ale není podpořena pádnými argumenty. Jednají jako masa, která dokáže vykřikovat sice prázdná, ale přesto děsivá hesla, převzatá z programu Nacionálně bolševické strany.

Režisér Serebrennikov v inscenaci naznačil i jejich snadnou ovlivnitelnost, a to prostřednictvím manipulace, kterou uplatňuje postava Matveje, jednoho z výše postavených členů strany, který využívá důvěry této skupiny a dokáže je zmanipulovat tak, aby plnili jeho příkazy, založené na politických potřebách strany.

Foto: Festival Divadlo

Tuto tendenci je možné odhalit především ve scéně, kdy dává postavě Negativa úkol, jehož splnění mu zajistí jisté vězení, a ve scéně, kdy Gríšu a jeho přátele informuje o smrti Káti. Tato zpráva vyvolá očekávanou prudkou reakci: rozhodnou se, že se zbraněmi obsadí dům gubernátora.

Zajímavé jsou i okolnosti vzniku této inscenace. Režisér Kirill Serebrennikov napsal scénář společně se Zacharem Prilepinem na motivy Prilepinova díla a obohatil ho o přepis rozhovorů vedených s demonstranty i jejich odpůrci. Pokud se podíváme na osobnost Zachara Prilepina, objevíme kontroverzně vyznívající skutečnosti.

Tento současný ruský spisovatel pracoval v minulosti u policie, ale po svém odchodu se stal členem Nacionálně bolševické strany a vždy se projevoval velmi aktivně, nejen v médiích, ale i na demonstracích.

Foto: Festival Divadlo

Tato skutečnost podporuje negativní hodnocení inscenace, se kterými se Parchanti setkali nejen v ruském prostředí, ale i na plzeňském festivalu. Jeden z hlavních argumentů se zakládá na skutečnosti, že jsou za hrdiny, za ruskou opozici, označováni právě členové a sympatizanti této děsivé strany.

Podle mého názoru, ať už si o zaujatosti či objektivitě režiséra myslíme cokoliv, je velkým přínosem festivalu, že do svého programu zařadila právě tuto inscenaci. Pokud jsou opravdu Gríša se svými přáteli „hrdiny dnešní doby", vypovídá to o nebezpečí, kterým příklon dnešní mládeže k levicovému a pravicovému extremismu rozhodně je a mělo by být i varováním před tímto vývojem, neboť jej můžeme sledovat nejen v Rusku, ale i v dalších zemích.

Pokud však inscenaci hodnotíme v kontextu současné situace, musíme ji označit za překonanou. Události okolo kauzy Pussy Riot uvedly otázky ruské opozice a vládních represí do nových souvislostí.

Návštěva ufonů, invaze fotografů

Mediálně nejvíce avízovaný projekt Invaze slovinského souboru The LJUD Group je postavený na jednoduchém principu interakce. V ulicích se objeví několik performerů v roztodivných růžových kostýmech, představujících přátelské návštěvníky z vesmíru, kteří s úžasem objevují náš svět a využívají reakcí diváků k různým akcím.

Podle popisu měla každá z postav před diváky odhalovat vlastní příběh a jeho prostřednictvím oslovovat diváky, ale k podobným odhalením nedocházelo. Skupina vystupovala dost podobným způsobem, snažila se prostřednictvím skřetů a tělesného kontaktu navázat kontakt s vybraným divákem. I při jeho pozitivní reakci tato komunikace zůstala u letmých dotyků, popřípadě skončila umazáním odvážlivce růžovou barvu, ale na vyšší stupeň, se kterým by získala svůj smysl, nepokročila.      

Nevyrovnanost Invaze se projevila i ve vztahu jednotvárnosti jednotlivých akcí k délce představení, které trvalo kolem šedesáti minut. Asi nejvíce podařeným byl moment fingované krádeže auta. Po úvodním seznámení s publikem mimozemšťané začali zastavovat auta. Konfrontace s jedním nervózním a agresivním řidičem skončila zabavením jeho auta, se kterým herci odjeli na plzeňské náměstí, kde pokračovali se svým oslovováním kolemjdoucích. Je škoda, že jejich odjezdem tato podívaná neskončila, protože následující dění nepřineslo již žádné nové zvraty ani nápady.                     

Možná proto největší výpovědní hodnotu o naší době vykazovaly až přespříliš časté momenty, ve kterých bylo několik ufonů obklopeno davem fotografů, snažících se získat co nejefektivnější záběry. Pro oko fotografa byla Invaze jednou z nejpřitažlivějších inscenací festivalu, pro diváky, kteří se rádi předvádějí, mimořádným zážitkem, pro děti a psy naopak zážitkem úděsným.

Pokud bychom však chtěli Invazi srovnávat se současným divadlem, pracujícím se stejnými principy interakce, nemůžeme ji označit za nic jiného než za pokus, jehož možnosti se vyčerpaly v přitažlivosti kostýmů.      

Nešťastný přehmat

Vedení festivalu se snažilo nalákat diváky sliby, že vedle výběru ze zahraniční produkce se v programu objeví nejlepší inscenace, které vznikly během minulé sezony v pražských i regionálních divadlech. Bohužel jedna z prvních inscenací vypovídá o tom, že i dramaturgická rada složená ze špičkových odborníků (Kamila Černá, Roman Černík, Jan Kerbr, Jitka Sloupová, Dora Viceniková) se někdy může mýlit.

Foto: Divadlo Alfa

Režisér Jakub Vašíček a scénárista Tomáš Jarkovský měli s Hamleteenem velké plány. Slibovali, že v inscenaci určené pro teenagery ukáže na nový rozměr slavné Shakespearovy hry o hrdinovi, jehož ideály projdou v konfrontaci s realitou těžkou zkouškou ústící do pocitu nesmyslnosti vlastní existence.

Hamleteen má být na rozdíl od Shakespearovy charakteristiky představitelem současné mladé generace, která své ideály ještě nenašla. Během dětství a dospívání se jeho osobnost formuje především pod vlivem otce, nadšeného až fanatického skautského náčelníka, který dánské království proměnil ve velký skautský tábor. Od své ženy Gertrudy, bratra Claudia i ostatních dvořanů vyžaduje vojenskou poslušnost, pravidelné nástupy, rozcvičky, úklid stanů a celodenní nošení skautského kroje. Hamleteen si svého otce velice váží a naplňuje jeho představy o zdárném synu a nástupci. Vše se změní ve chvíli jeho vraždy, spáchané Claudiem zcela podle Shakespearova vzoru. Hamleteenovi je právě patnáct a otcova smrt ještě více podpoří jeho pubertální projevy vzdoru a rebelie.

Foto: Divadlo Alfa

Vedle motivu skautingu Vašíček s Jarkovským využili dalších klišé rádoby charakterizujících dnešní mládež, jako je subkultura emo a punk, ale bohužel zůstávají u schematického a prvoplánového pojetí těchto témat. Scénář se vyznačuje velkou nevyvážeností, jednotlivé motivy jsou propojeny pouze stylem humoru, často sklouzávajícímu k laciným vtipům a vulgaritě. Režie se nedrží žádné linie, náplň jednotlivých akcí se odvozuje od aktuální potřeby, bez ohledu na návaznost.

Ve chvíli, kdy je potřeba zobrazit Hamleteenův vztek vedoucí k první vraždě, se z Oféliina otce Polonia stává bez jakýchkoliv předchozích náznaků „pan provozní", vedoucí botelu, který předstírá, že svoji dceru přinutil k sexuálnímu styku s Rosencrantzem a Guildersternem, zde pojatými jako floutky a šašky.  

Foto: Divadlo Alfa

I přes naprosté selhání režijní a scénáristické práce se hlavní problém inscenace objevuje až při sledování reakcí diváků. Je smutné, že Hamleteen je určen náctiletému publiku, ale během představení se smáli pouze senioři. Studenti gymnázia, kteří seděli v prvních čtyřech řadách, většinou na povrchní a vulgární vtipy nereagovali, tvářili se nezúčastněně a z divadla odcházeli se zmatenými výrazy.

Tento neúspěch nepovažuji za projev neschopnosti tvůrců, kteří mají velký potenciál vytvořit kvalitní inscenaci založenou na podobných principech, jak můžeme vidět například na jejich Gagarinovi, který měl premiéru na festivalu v Hradci, ale spíše za nedostatek tvůrčí invence.

K celistvosti a kvalitě příliš nepřispěly ani problematické herecké výkony, s výjimkou představitele hlavní role Milana Hajna, kterého můžeme považovat za jeden z objevů tohoto festivalu a těšit se na jeho další role.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

Další zprávy