Legendy světového filmu a neopakovatelná atmosféra Hollywoodu na více než dvou stovkách unikátních fotografií. To je výstavní projekt Faces in the crowd, který je možné od 3. do 11. července 2026 zhlédnout na filmovém festivalu v Karlových Varech.
Instalaci vytvořil ve spolupráci s americkým fotografem a režisérem Brucem Weberem slovenský producent Milosh Harajda, jehož kreativní studio již v Česku představilo osobnosti, jako jsou David LaChapelle, Sergei Polunin nebo Alexander McQueen.
Bruce Weber patří k nejvýraznějším osobnostem současné fotografie. Jeho charakteristický poetický černobílý styl se stal ikonou módní i portrétní tvorby. Ve své práci dlouhodobě propojuje fotografii, film a osobní vyprávění, přičemž vytváří obrazy plné emocí, nostalgie a nadčasové elegance. V roce 1989 byl nominován na Oscara za dokumentární film Let's Get Lost, věnovaný legendárnímu jazzovému trumpetistovi Chetu Bakerovi.
Výstava nazvaná Faces in the crowd (Tváře v davu) si vypůjčuje svůj název z dlouholeté rubriky časopisu Sports Illustrated, jednoho z nejvýznamnějších amerických sportovních magazínů. Rubrika pravidelně představovala amatérské sportovce, jejichž mimořádné výkony si zasloužily širší pozornost, přesto však často zůstávaly známé pouze v jejich rodných městech.
Weber tuto myšlenku přenáší do světa filmu a prostřednictvím portrétů herců, hereček a dalších filmových osobností vytváří jedinečnou mozaiku tváří, které formovaly podobu světové kinematografie.
„Výstavní projekt Faces in the crowd volně navazuje na fotografickou instalaci v Sag Harbor Cinema, kde Bruce Weber na podzim minulého roku představil sérii svých vizuálních filmových deníků. Pro platformu PLAYCE, která letos zažívá svou karlovarskou premiéru, se autor rozhodl vzdát hold filmovým osobnostem, které v minulosti navštívily MFF Karlovy Vary. Kurátor výstavy Nathaniel Kilcer vytvořil originální expozici portrétů hollywoodských hvězd, která je přístupná po celou dobu trvání festivalu. Producentka Eva Lindemann Sanchez pro tento projekt připravila filmovou montáž z Weberovy tvorby, která vznikala pro magazín Vanity Fair,“ uvádí ke konceptu výstavy kreativní producent Milosh Harajda.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Priske zůstává trenérem Sparty, v realizačním týmu ale skončili Wilson a Coll
Fotbalová Sparta kvůli špatným výsledkům v úvodu sezony udělala změny v realizačním týmu, ukončila spolupráci s trenérem pro standardní situace Jackem Wilsonem a vedoucím fyzické přípravy Ianem Collem, nicméně dánský hlavní kouč Brian Priske má nadále důvěru vedení. Pražský prvoligový klub na webu naznačil, že realizační tým po změnách plánuje doplnit.
Co ona je za tenistku? nechápala Běloruska. Přesto Nosková na US Open končí
Wimbledonská šampionka Linda Nosková do semifinále US Open nepostoupila. Vítězce posledních dvou ročníků a světové jedničce Aryně Sabalenkové podlehla 6:7, 6:3, 6:7. Na newyorském dvorci Arthura Ashe bojovala s běloruskou tenistkou dvě hodiny a 22 minut, rozhodující super tie-break ztratila 7:10.
Dva průzkumy, dva primátoři. V Praze jednou vede Spolu, podruhé ANO
Volby do pražského zastupitelstva by nyní podle průzkumu vyhrálo Spolu pro Prahu s 23 procenty hlasů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro SPOLU, který se uskutečnil v srpnu. Druhé by podle něj skončilo hnutí STAN se 17,9 procenta a třetí hnutí ANO, které by volilo 17,6 procenta voličů. Piráti a Praha Sobě by získali shodně 11,9 procenta.
V Polsku poprvé protestovali roboti. Bili na poplach kvůli budoucnosti lidí
Asi třicet robotů protestovalo před polským ministerstvem pro digitalizaci. Požadovali přísnější regulaci umělé inteligence a robotizace. Organizátoři tvrdí, že je potřeba vést širší veřejnou debatu o tom, jak nové technologie ovlivní pracovní trh a zda začnou připravovat lidi o práci. S demonstranty se setkal i polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski.
„Ženy do jiných prostor.“ Hosté si na Eiffelovce vynutili kuriózní podmínku, personál se vzbouřil
Hinduistická delegace si při návštěvě Eiffelovy věže vyžádala zorganizování prohlídky způsobem, který omezí „interakce se ženami“. Zaměstnankyně tak měly zakázaný vstup do určitých prostor a na jejich pozicích je nahradili muži. Pobouřený personál se proti postupu vedení ohradil stávkou, kvůli které zůstala slavná pařížská památka celý den zavřená.