Helenka bude v Dlouhé vzpomínat na normalizační hity

Jitka Gráfová
21. 9. 2007 17:35
Pražské divadlo se vrátí k socialismu a k analýze nevěry
Bára Hrzánová v inscenaci Hrdý Budžes
Bára Hrzánová v inscenaci Hrdý Budžes | Foto: www.ceskatelevize.cz

Praha - Když se v roce 2003 na divadelní prkna dostala adaptace knihy Hrdý Budžes, málokdo tušil, že z inscenace s  Bárou Hrzánovou bude takový divácký hit. Její volné pokračování Oněgin byl Rusák nevzejde z Divadla Příbram, slibuje ho Divadlo v Dlouhé. Premiéra se chystá na půli ledna.

Hrdý Budžes, kteří přinesl jeho autorce Ireně Douskové velkou oblibu, servíroval čtenářům popis normalizace pohledem obtloustlé žákyně 2. třídy základní školy v Ničíně. S humorem i nostalgií po vlastním dětství - ztraceném ráji, který byl přece tak nádherný navzdory režimu.

Spisovatelka ho ale ani neidealizovala. "Rusové a komunisti jsou svině, ale nesmí se to říkat," praví Helenka. Když Hrzánová za její postavu přebírala divadelní Thálii, zopakovala tu větu v Národním s dodatkem, že teď už se to říkat může.

V Oněginovi příběh školačky v podání Lenky Veliké dospěje po stupíncích československého socialistického vzdělávacího systému až na gymnázium Nad štolou. Z Helenky je nabroušená teenagerka, která všechno patřičně komentuje.

Recenzenti sice namítali, že sedmnáctiletá dívka by takové soudy z úst nevypustila a že je tam Dousková občas vpašovala až "dodatečně". Ale jinak její čtenářsky vstřícný pokus o generační pohled na konec socialismu v Čechách přijali vlídně.

Masochista Goldflam
Masochista Goldflam | Foto: Petr Frančan

Některé nadpisy kapitol knize jsou názvy písniček autorů, kteří v té době byli alespoň částečně na indexu. A není divu, hudba byla tenkrát vnímána mnohem silněji a vycházelo z ní i striktní sortování mládeže, které Dousková připomíná.

Vděčné téma určitě neopomene ani v dramatizaci, kterou sama připravila. Režie se ujme Jan Borna a prakticky celý soubor zavzpomíná na své studentské časy v 80. letech.  Kolektivní duch Dlouhé, věk herců i jejich zájem o hudbu napovídá, jak by mohl výsledek vypadat.

"Vzpomínky jsou plné hudby a písniček - jak upadlé popmusic, tak potajmu ze šustících magneťáků poslouchaných písničkářů a zapovězených rockových legend. Živé vzpomínky s živou hudbou," potvrzuje mluvčí divadla Karola Štěpánová.

Diváci dále uvidí Ivanu Lokajovou, Jana Vondráčka, Ivu Klestilovou či Arnošta Goldflama.

Další částí premiérového trojlístku nadcházejí sezony pražského divadla bude v březnu nové nastudování hry Pierre de Marivauxe Experiment v režii Hany Burešové.

Východiskem hry je otázka, zda byl první nevěrný muž, či žena. K rozřešení sporu Knížete s Kněžnou diváci sledují laboratorní pokus: dva chlapci a dvě dívky, kteří byli dosud vychováváni v izolaci, jsou poprvé konfrontováni nejprve sami se sebou  a posléze i se sebou navzájem.

Foto: www.ceskatelevize.cz

Soupis premiér by měla uzavřít hra Vějíř s broskvovými květy v režií J. A. Pitínského, který se tak do Dlouhé vrací po deseti letech. Adaptace čínské je milostným příběhem mladého vzdělance jménem Chou a nevěstky Li.

Divadlo v Dlouhé i příští rok na jaře bude pořádat festival Dítě v Dlouhé. Pro starší se chystají samostatnou přehlídku 13+.  Nultý ročník se koná od 17. do 21. listopadu.

"Vedle pratchettovských inscenací Divadla v Dlouhé  uvedeme Tajný deník Adriana Molea z královéhradeckého Divadla DRAK a Tři sestry ostravského Divadla Petra Bezruče. Budeme hrát dopoledne pro školy, odpoledne pro Klub mladého diváka a večer pro veřejnost," představuje projekt mluvčí.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 16 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy