Praha - Exprezident a dramatik Václav Havel před víkendem skončil natáčení filmové adaptace své hry Odcházení. Materiál nyní poputuje do střižny, premiéru chystá Bontonfilm na březen 2011.
"Je to pro mne velmi zajímavá a pozoruhodná zkušenost," hodnotí svou práci Havel, který jako filmový režisér debutoval - a prý také skončil.
Děj Havlovy hry odkazující mimo jiné na Višňový sad i na Krále Leara je situován do exteriérových prostor zahrady. Filmové Odcházení se tak natáčelo v červenci a srpnu v památkově chráněném objektu vily Čerych v České Skalici, závěrečné záběry byly natočeny na zámku v Ploskovicích.
Rozpočet se pohybuje kolem 44 milionů korun. Komorní drama o ztrátě moci vzniká v produkci BUC Film Jaroslava Boučka, jenž je podepsán pod domácími snímky Je třeba zabít Sekala, Babí léto nebo Václav.
|
Čtěte také: Václav Havel začal natáčet své Odcházení Návrat dramatika Havla: jak přicházelo Odcházení Recenze Odcházení: Havel neztratil cit pro absurditu Ukázky z Odcházení. Aneb Rieger už není kancléř |
Pro producenta to prý byl jeden z nejnáročnějších projektů - především proto, že rozpočet se podařilo zabezpečit v rekordní době. "Obvykle sháním finance tři roky, v tomto případě jsem na to měl tři měsíce. Natáčení nakonec proběhlo bez větších problémů. Obávali jsme se o zdraví pana prezidenta, ale zvládl to fantasticky - a podrželo nás i počasí," rekapituluje Bouček.
Havel sám si pochvaloval, že byl po celou dobu obklopen profesionály včetně kameramana Jana Malíře a střihače Jiřího Brožka. Hlavní role ve snímku ztvárnili Josef Abrhám a Dagmar Havlová. V dalších se na plátně objeví Jiří Bartoška, Jan Budař, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Vlasta Chramostová, Jiří Macháček, Stanislav Milota, Tatiana Vilhelmová a Stanislav Zindulka. Hudbu složí Michal Pavlíček. Architektem je Ondřej Nekvasil, kostýmy navrhla Zuzana Ježková.
Havlovu hru Odcházení jako první nastudoval před dvěma lety režisér David Radok v pražském Divadle Archa s Janem Třískou a Zuzanou Stivínovou. Derniéra inscenace, která byla bezem=oru nejsledovanější divadelní událostí roku 2008, připadla po sedmi desítkách repríz - právě na den, kdy v České Skalici padla první klapka adaptace.
Koproducentem snímku je Česká televize, která pořídila 24. a 25. června v pražském Divadle Archa záznam Radokovy inscenace. Nejprve se sice mluvilo o tom, že kvůli chystanému filmu zůstane zatím v archivu, diváci ho ale zřejmě uvidí na přelomu října a listopadu v režii Aleše Kisila.
Hlavní hrdinou Havlovy hry je Vilém Rieger, jenž po dlouhá léta zastával funkci kancléře. Nedávno o ni však přišel a přestože se snaží nedat to najevo, v podstatě se mu zhroutil svět. Čeká ho stěhování z vládní vily, k tomu se musí se účastnit symbolické procedury oddělování erárních věcí od soukromých. Hlavně však musí prožít rozklad svého okolí, svého dvora a čelit svému stárnutí.
Text o pěti dějstvích vznikl v roce 2007 a během posledních dvou let se hrál po celém světě; zatím poslední inscenaci uvedlo v květnu 2010 divadlo Wilma Theatre ve Filadelfii. Hra o nelehkém loučení s mocí byla napjatě očekávána coby další havlovská zpráva o stavu a fungování světa. Výsledek však poměrně rozdělil recenzenty v Česku i v dalších zemích.
Někdejší dramatik-konstruktér Havel tu podle převládajího konsenzu sice dostál své ironii a přehledu, ale poněkud tu opustil typ a formu svých slavných minulých her. Zatímco v nich analyticky zachytil právě mechanismy moci a odcizeného deformovaného světa, tentokrát spíš melancholicky vykreslil osamělost člověka, jemuž odcházejí síly.
Pochvalné hlasy přesto vnímaly hru jako podobenství o tom, jak morálka prohrává nad touhou po funkci. Nejhalasnější námitka naopak zněla, že je to od Havla až nečekaně emotivní a také příliš osobní odmítnutí nových časů, ve kterých kancléře Riegra střídá jen politik bezskrupulóznějšího střihu Vlastík Klein.
