Ačkoliv se německá kanceléřka Angela Merkelová ke Grassově kauze odmítla vyjádřit, kulturní mluvčí její strany CDU Wolfgang Börnsen vyzval Grasse, aby vrátil Nobelovu cenu za literaturu. Nadace Alfreda Nobela v tomto směru ale nic podnikat nebude, uvedl to v dnešním vydání švédský list Dagens Nyheter s odvoláním na ředitele nadace Michaela Sohlmana.
"Udělení ceny je jednou provždy definitivní. Ještě nikdy se nestalo, aby byla (cena) laureátovi odebrána," řekl Sohlman. Připomněl, že ke změně nadace nesáhla ani v roce 1994, kdy rozsáhlou protestní kampaň vyvolalo udělení Nobelovy ceny za mír někdejšímu předsedovi výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásiru Arafatovi (společně s izraelskými politiky Jicchakem Rabinem a Šimonem Peresem).
Osmasedmdesátiletý Grass obdržel od Švédské akademie Nobelovu cenu za literaturu v roce 1999. Organizace tehdy ocenila především autorovo nasazení při tvorbě děl, která nedovolují Německu zapomenout na jeho nacistickou minulost. Průlomem v Grassově literární tvorbě byl především román Plechový bubínek z roku 1959, jehož filmová verze byla o dvacet let později korunována Oscarem.
Ve hře je i Grassovo čestné občanství města Gdaňsk. Politické elity v Polsku žádají, aby se ho spisovatel vzdal. "Je nepřijatelné pro město, kde byla prolita krev druhé světové války, mít příslušníka Zbraní SS za čestného občana," prohlásil člen vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jacek Kurski. Strana teď chce gdaňské městské radě navrhnout, aby Grassovo občanství zrušila, pokud se ho nevzdá sám.
Podobně silně reagoval bývalý polský prezident Lech Walesa, nositel Nobelovy ceny za mír, který je stejně jako Grass čestným občanem Gdaňsku. "Kdo s ním bude nyní mluvit nebo kdo jej bude zvát?" řekl Walesa. "Já jsem šťasten, že jsme se nikdy nepotkali, že jsem mu nikdy nemusel potřást rukou. O otce jsem přišel ve válce a Grass byl příslušníkem SS."
Vášně vyvolalo Grassovo přiznání v sobotním rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, že byl členem 10. obrněné divize v Drážďanech. Do té doby tvrdil, že válku strávil v zajetí. Kritika se na něj snesla nejen proto, že víc než šedesát let lhal, ale také že si skandálním prohlášením dělá reklamu na autobiografii Při loupání cibule, která vyjde v září a kde o členství v SS prozradí víc.
"Grass vždy vystupoval jako přísný moralista. Ostře kritizoval politiku i společnost za jejich přístup k nacismu. Jeho dlouhé mlčení o vlastní minulosti v SS nyní jeho dřívější postoje vede do absurdna," řekla předsedkyně Ústřední rady Židů v Německu Charlotte Knoblochová.
Za Grassem naopak stojí předseda německého PEN klubu Johano Strasser, který kritiku na známého spisovatele označil za přehnanou. "Vždy dával najevo, že jako mladík byl přesvědčeným nacistou, neznámý zůstával zatím jen ten bod, že byl příslušníkem SS," řekl.
Vicekancléř za SPD Franz Müntefering řekl, že se spisovatel měl přiznat dříve, ale "to není žádný důvod se na něj nyní divoce vrhat."
Sám Grass veškerou kritiku své osoby vnímá jako "osobně zraňující" a váží si hlasů na svoji podporu. Několikaměsíční příslušnost k SS označil za "skvrnu, kterou poté vždy jako skvrnu pociťoval, a ve své tvorbě i občanských postojích se z toho snažil vyvodit důsledky."
