Brno - Je to prý jen náhoda, že na výročí Křišťálové noci má premiéru hra Arnošta Goldflama Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovy kuchyně.
Všední výjevy z führerova soukromí mají v sobotu premiéru v brněnském HaDivadle - a neonacisty určitě mrzí, že si zrovna naplánovali pochod.
"Brünn... Město, kde vlaky mají zpoždění. Město, kde hodinu čekáte na přestup. Město, kde se všichni tak trochu nudí. Nuda... Pěkné slovo. Langeweile. Langeweile in Brünn. Nuda v Brně," říká Adolf Hitler v jedné z prvních scén.
Hitlerovic kuchyně upeče šest aktovek; dohromady tvoří jakousi fiktivní "intimní" paralelu k reálnému peklu, které nacismus rozpoutal. Hitler je v nich, podle Goldflama, génius průměrnosti - to podle knihy Dušana Hamšíka - a pruderní měšťáček, který nejí maso a má odpor k tabáku.
V prvním příběhu přijíždí mladý Adolf do Brna, kde přestupuje na vlak do Vídně; právě tam dělá přijímačky na akademii. A potkává jiného diktátora, Stalina. Oba jsou plni energie, jejich vize ještě nedošla krutého naplnění a v jedné chvíli je to jen groteskní představa plná slovních hříček.
Druhá aktovka se odehrává za války a Hitler vede rozhovor se svou družkou Evou Braunovou: ta nemůže upéct správnou SS bábovku, protože netrefí do obchodu.
Ve třetí vůdce oplodňuje vůdcovským semenem svoji sekretářku. "Tu scénu mám nejraději," říká jeho představitel Petr Jeništa, který donedávna působil v brněnské Huse na provázku.
Další kus odkrývá ženské problémy: Eva Braunová si jde půjčit k "Magdičce Goebbelsové" cibuli a poté si navzájem postěžují, jak to mají těžké s muži, zvláště pak v sexuální oblasti.
V předposledním příspěvku, na sklonku války, Goering s Himmlerem pomýšlejí na kapitulaci - když to Hitler zjistí, otráví je lentilkami. A závěrečná aktovka nabízí happy end: zachycuje Hitlera coby úspěšného malíře v Jižní Americe, kam se mu podařilo utéct a kde si užívá poklidné stáří na břehu moře.
Myšlenka zobrazovat Hitlera jinak než jako ne-lidské mostrum má větší tradici právě na divadle. Ve filmu se o to pokusil třeba Pád třetí říše a (nepříliš úspěšně) komedie Můj vůdce.
Zato na divadle už Hitler dostal co proto - třeba od známého dramatika Georga Taboriho, který se objeví v první aktovce a je vlastně inspirátorem celé hry.
"Vzpomněl jsem si, že mi Tabori jednou vyprávěl, že když byl malý, zapomněl ho otec na nádraží v Brně," říká autor.
A protože dramatik napsal hru Mein Kampf, přidal k historce Hitlera, který jede na přijímačky; potom se do toho prý vmísil Stalin, který míří do Curychu za Leninem, a nakonec Brno. Když měl pak Goldflam dovolenou, připsal pět dalších kusů.
Text měl být nastudován v Mahenově divadle. Soubor HaDivadla zkoušel hru šest týdnů, těsně před premiérou se ale vedení domluvilo s režisérkou Jolanou Kubíkovou na odchodu; režie se ujal dramaturg Luboš Balák.
"Paní režisérka má obrovskou vizi a fantazii, ale bohužel je nedokázala předat souboru. Navíc se její styl hodně odklonil od původní linie, byla to taková šílená groteska," říká herec Jeništa.
Jeho Evu Braunovou ztvárnila Jana Plodková, paní Goebbelsovou hraje Simona Peková, jejího manžela Marián Chalány; postavy Stalina a Goering připadly na Romana Slováka.
Datum premiéry o výročí Křišťálové noci je prý náhoda. "Já jsem to neplánoval, ani jsem to neovlivňoval. Ani inscenátory to nenapadlo, došlo nám to až v souvislosti s pražským pochodem," říká autor.
Neplánovanou shodu ale nechce divadlo podcenit a požádalo o pomoc policii. "Chceme předcházet možným komplikacím, zvláště když nebyl povolen pochod v Praze," vysvětlil manažer divadla Ondřej Kopecký.
