Glosa: Blíží se konec provinčnosti Národní galerie?

Lenka Lindaurová
8. 12. 2014 16:34
Budoucnost Národní galerie spočívá na schopnosti přesvědčit vládu, že musí přední kulturní instituci podržet a zasadit se o to, aby se z ní opět stala prestižní záležitost.
Veletržní palác: jedna z největších přítěží i předností Národní galerie.
Veletržní palác: jedna z největších přítěží i předností Národní galerie. | Foto: Profimedia

Glosa - Neexistuje větší názorové rozrůznění než v uměleckých oborech, kde se pracuje s hodnotami obtížně měřitelnými. Dokonce ale i v organizování a strukturování mechanismů, jak tento obor provozovat a komunikovat, se většina zasvěcených napříč generacemi neshodne.

Komunita kolem výtvarného umění, které je naší společností vnímáno se značnými předsudky, si svou rozpolceností často podřezává vlastní větev a o vzájemné podpoře se dá mluvit jen v kroužcích, jež se potřebují. Tyto konfliktní projevy a bojůvky laickou veřejnost jen utvrzují v názoru, že jde o nekompetentní „partu“ produkující víceméně nepotřebné záležitosti. Kdo pak zahraje nejlépe na populistickou strunu, ten je ochotně vyslyšen.

Reaguji na situaci v Národní galerii v Praze, kde se tři odvolaní ředitelé sbírek s pomocí odborů snaží veřejnost přesvědčit, že se vrací jakési staré časy bezmoci. Opak je pravdou: s novým vedením instituce (nástup generálního ředitele Jiřího Fajta se snažili komplikovat právě zastánci starých pořádků včetně dlouholetého ředitele a likvidátora dobré pověsti Národní galerie Milana Knížáka a pozdějšího pověřeného ředitele a Knížákova věrného zastánce Víta Vlnase) bylo zřejmé, že bez zásadních a rozsáhlých změn se nestane adekvátním a seriózním partnerem ve světovém galerijním kontextu.

Podle Jiřího Fajta je nutným prvním krokem skutečných změn v Národní galerii organizační změna, která se začne realizovat v okamžiku, kdy ministerstvo kultury odsouhlasí novou koncepci, kterou Fajt nedávno odevzdal – to by se mělo stát brzy na začátku roku 2015. Nedávné odvolání tří ředitelů je pouze personální změnou v managementu, na kterou má ředitel svrchované právo.

Vít Vlnas, ředitel sbírky starého umění, a Helena Musilová, ředitelka sbírky moderního a současného umění, byli odvoláni z funkce a bylo jim navrhnuto ukončení pracovního poměru dohodou. Ředitelka sbírky 19. století, Šárka Leubnerová, byla odvolána v důsledku kárného opatření a bylo jí nabídnuto místo kurátorky. Rozhodla se však odejít úplně. Vlnas s Musilovou se k ukončení pracovního poměru nevyjádřili a místo toho postoupili médiím dopis všech tří odvolaných, který má neodbornou veřejnost dojímat formulacemi o odvolání před Vánocemi, uprostřed úspěšných projektů, aniž by byla vyhlášena nová výběrová řízení na tyto pozice a že rozhodnutí nebylo konzultováno s odbornou veřejností.

Přitom odborné obci je zřejmé, že právě taková rozhodnutí se dala očekávat - bez personálních změn by se těžko provedly i změny další. Už nová postava šéfkurátora Adama H. Budaka v Národní galerii ukázala, za jak krátkou dobu mohou jednotlivé osobnosti udělat pro zdejší scénu mnohé – Budakovi se podařilo změnit negativní vnímání „interní“ situace na pozitivní očekávání a propojit různé znesvářené kroužky insiderů.

Opravdu zásadní změny závisejí také především na navýšení dosud značně podfinancovaného rozpočtu Národní galerie, který se nyní projednává v Parlamentu. Pokud se má najít nová náplň instituce, musí se profesionalizovat všechny její složky, provést restrukturalizaci a přivést celé týmy odborníků i nadšenců, kteří s ní v minulosti nechtěli mít nic společného právě proto, že byla ve stavu rezignace na své zásadní cíle a úkoly.

Budoucnost galerie tedy nespočívá na nové atmosféře, kterou sem přivedl Jiří Fajt (či Adam Budak), ale na jeho schopnosti přesvědčit vládu, potažmo stát, že musí přední kulturní instituci podržet a zasadit se o to, aby se z ní opět stala prestižní záležitost a významný signál do světa. Máme zajímavé sbírky, uznávané umělce, ale naše vlastní prezentace je zoufale provinční.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy