Tvůrci Signal Festivalu provozují návštěvnicky úspěšnou galerii Signal Space v centru Prahy. Digitální a imerzivní zážitky, které obdivně vzhlíží k budoucnosti, si návštěvníci nemohou vynachválit. Přitom nás Signal Space místo do budoucnosti paradoxně vrací spíš do středověku.
Poslední desítky let jsme svědky toho, jak „umění z ulice“ vstupuje do prestižních galerií a muzeí, a rozšiřuje tak rámec toho, co se považuje za tzv. vysoké umění, které se může zdát zastarale okázalé a tematicky rigidní.
Uplynulo zhruba 150 let od doby, kdy se odmítnutí impresionisté navzdory posměchu odborné veřejnosti rozhodli postavit monopolu Pařížského salonu a začali svá díla vystavovat nezávisle. Přepsali tím historii. V uměleckých kruzích se ustálil vzorec, že hodnotné a nadčasové umění jde proti hlavnímu proudu (aby se nakonec oním hlavním proudem samo stalo.)
Autoritářské a totalitní režimy 20. století expresivní a mnohoznačnou modernu odmítaly. Přesto je to často právě abstraktní umění, které dnes v galeriích vypráví příběh minulého století.
Máme tak v sobě zarytý narativ, že umění mnohdy ukazuje prostředníček mocným. I tvorbou takových mainstreamových velikánů jako Andy Warhol nebo Banksy prosakuje ironie a kritika autorit. Naopak bez konfliktu s většinovým názorem je reklama, pouťová podívaná nebo spotřební zboží, ale nikoli umění v galeriích.
Obsah? Není třeba
Jenže pak je tady pražská galerie digitálního umění Signal Space od tvůrců Signal Festivalu. Ti napřed vytvořili dnes už notoricky známou každoroční světelnou přehlídku digitálního umění v ulicích města.
Z tohoto festivalu se v průběhu let stalo společenské „must-have“, z něhož v paměti nakonec uvízly snad jen projekcí osvícený kostel sv. Ludmily na náměstí Míru, fronty a davy. S roky se měnily lokace i objekty, vznikly placené zóny. A umění s obsahem? Po tom se dav neptal. Primární byl vždycky zážitek a skrze světla probleskující zaryté drápy komerce.
S galerií Signal Space je to podobné. Se svojí stálou expozicí aktuálně okupuje prostor někdejší Staroměstské tržnice v centru Prahy a staví před nás otázku, jestli designový prostor galerie automaticky povznáší vystavené objekty na hodnotné umění.
Deset instalací na výstavě Echoes of Tomorrow (Ozvěny zítřka) nenastavuje divákovi nekompromisní zrcadlo ani neklade žádné závažné otázky. Blikající „organismy“ pouze nabádají návštěvníka, aby se stal součástí hry. Vytáhl mobil a zachytil se v odrazech či rozpohyboval svého barevného avatara.
Budoucnost bez přízviska
Společným tématem vystavených děl je jednoduše budoucnost bez přízviska a doprovodné popisky na stěnách (kde se texty střídají s logy sponzorů) jsou plné prázdných frází.
Běžný divák si žádné nosné sjednocující linky výstavy ani nevšimne (a nejspíš ani žádnou hledat nepřišel). Ale přece jen tam jedna je: poněkud znepokojující a výrazně technooptimistická. Budoucnost s technologiemi vidí pouze jako růžovou symbiózu.
Najdete tu hesla jako: „Budoucnost vzniká právě tehdy, když se řemeslo a technologie spojí.“, „Inspiraci pro technologickou budoucnost můžeme hledat v přírodě.“ či „Technologie nemusí stát proti přírodě, může s ní spolupracovat.“.
V závěrečné části výstavy se pak pohlceni do všudypřítomné projekce dozvíte, že evoluce bude pokračovat bez ohledu na lidstvo, že jsme jen její nepatrnou epizodou, pouhými mosty v procesu, otevřeni novým mutacím.
Ubavit se k smrti
Co si z toho vzít? Například to, že máme bez obav přenechat budoucnost planety AI? Nebo že naše éra jako lidstva skončila, tak si to pojďme užít? A to všechno v kontextu současného dění, kdy rostoucí datacentra plundrují naše přírodní zdroje a kdy na světlo vyplouvají informace, že některé AI společnosti hromadně skupují historické knihy, scanují jejich obsah, aby získaly kvalitní trénovací data pro velké jazykové modely, a následně dané výtisky ničí.
Takto jednostranný technooptimismus je ze strany umělecké instituce i samotných tvůrců zarážející.
Dnes už jako by nebylo výjimkou, že návštěvnicky úspěšné galerie vystavují především dobrý marketingový produkt a publikum, co se přišlo hlavně vyfotit a nechat si polechtat smysly, směle kráčí v rytmu Postmanovy vize „ubavit se k smrti“.
Ostatně když ve středověku umělci na zakázku velkolepě zdobili kostely, taky prostému lidu prodávali příběh, který potřebovali vyprávět tehdejší mocní, tedy církev, aby společnost udrželi v poslušnosti a formovali její víru a morálku.
Signal Space má ale i svá pozitiva. Herna pro děti je útulným interaktivním útočištěm oproštěným od jakýchkoli ideologíí a na toaletách se při zmáčknutí tlačítka spustí diskotéka.
Prostor Signal Space si můžete pronajmout pro vlastní komerční akci nebo si tam zajít na workshop programování světel. Návštěva této galerie může být dobrý způsob, jak děti a teenagery zábavnou formou seznámit se současnou vizuální tvorbou. Neměla by to ale být adresa, kde jejich cesta za výtvarným uměním skončí.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Saúdská Arábie po čtvrtečních útocích dočasně odstavila ropovod východ-západ
Saúdská Arábie v pátek oznámila, že dočasně uzavřela ropovod vedoucí z východu na západ země. Důvodem jsou čtvrteční útoky, při nichž bylo zraněno několik lidí. Ministerstvo energetiky nejprve neuvedlo, kdo za útoky stojí, v pátek večer ale Rijád podle agentury Reuters sdělil, že ropovod zasáhly drony vypuštěné z Iráku. Irák mezitím útoky odsoudil a nařídil vyšetřování.
Americká černá série se třese. Drzý Shelton to dokázal, ve finále vyzve Zvereva
Soupeřem Němce Alexandera Zvereva v boji o titul na tenisovém US Open bude Ben Shelton. V souboji domácích hráčů porazil 4:6, 6:3, 6:3, 7:5. Francese Tiafoea a je poprvé ve finále grandslamu.
KVÍZ: Co bylo dřív? Otestujte si svůj kulturní přehled v našem chronologickém kvízu
Víte, jestli se dřív udíleli Oscaři, nebo Nobelova cena za literaturu? Dovedete určit, zda Vincent van Gogh namaloval svoji Hvězdnou noc ještě předtím, než Picasso vytvořil Guernicu, nebo jestli Erben napsal Kytici až poté, co Mácha složil svůj slavný Máj? Otestujte si, zda dokážete správně časově seřadit české i světové kulturní události.
Mysleli, že tyto doplňky chrání stárnoucí mozek. Tři nové studie ukázaly překvapivý opak
Vitamin D, rybí tuk nebo glukosamin užívají miliony lidí po celém světě. Nové studie ale otevírají nepříjemnou otázku: může látka, která mladšímu organismu neškodí nebo mu pomáhá, působit ve stárnoucím mozku jinak? Výsledky zatím neprokazují, že by samotné doplňky vyvolávaly kognitivní úpadek. Naznačují však, že stárnoucí mozek může na některé látky reagovat jinak, než vědci dosud předpokládali.
Přerušovaná čára ho nezachránila. Řidič předjížděl kamion, dostal pokutu
Přerušovaná čára není hned povolenka k předjíždění. Policie zveřejnila video, které ukazuje řidiče, jenž minulý týden na silnici mezi Vranovskou Vsí a Olbramkostelem čekal na příležitost, až konečně bude moct předjet kamion. Sice si počkal na přerušovanou čáru, jenže proti němu jela škodovka. Ta musela vybočit až na krajnici, aby se srážce vyhnula.