Obrazem: František Skála v Brně vystavuje, co namaloval za dva roky prázdnin

Obrazem: František Skála v Brně vystavuje, co namaloval za dva roky prázdnin
Hodnostářská čepice od Františka Skály.
Obraz V kraji na okraji (2017) od Františka Skály.
Obraz Den poté (2018) od Františka Skály.
Štiavnické plátno (2016) od Františka Skály.
Foto: ČTK
ČTK ČTK
3. 3. 2020 13:30
Malby a další díla inspirovaná cestami po světě vystavuje František Skála v brněnské Fait Gallery. Rozsáhlou přehlídku nazvanou Dva roky prázdnin připravil kurátor Miroslav Ambroz, potrvá do 9. května.

Vzhledem k vysoké návštěvnosti dřívějších Skálových výstav v pražském Rudolfinu nebo Valdštejnské jízdárně lze také v Brně čekat mimořádný zájem.

"Příznivé okolnosti přály tomu, že jsem konečně po mnoha letech mohl dva roky téměř nerušeně malovat," vysvětluje vznik nových děl František Skála.

"Paradoxně k tomu přispěl i fakt, že jsme v rámci rekonstrukce bytu bydleli čtyři měsíce u sousedů. Malba samotná je nekonečné dobrodružství a spolu se dvěma velkými cestami do Kolumbie a Austrálie chápu toto šťastné období jako pobyt na pustém ostrově," dodává.

V sérii takzvaných Rezavých krajin čtyřiašedesátiletý výtvarník navazuje na svůj soubor Krajiny z bezčasí nebo cyklus grafik Obři, ve kterém je síla přírody personifikována do nadpřirozených bytostí. Apokalyptické scenérie podle autora zároveň oslavují přírodní pigment z lesního pramene v západních Čechách.

Obrazy, které vznikly při cestě po Kolumbii, jsou pokračováním zase jiné linie. Tu započalo velké plátno Matka země, vystavené v Rudolfinu roku 2004. "Vznikla potřeba namalovat něco velkého do 'Sálu ticha' a vynořila se postava centrálního božstva, která se v mojí práci objevuje v různých variantách," vzpomíná Skála.

Hodnostářská čepice od Františka Skály.
Hodnostářská čepice od Františka Skály. | Foto: ČTK

Inspirovat se nechal rovněž jeskynními malbami starými až 60 tisíc let, za nimiž jel do Austrálie. U ohně v buši trávil každý týden pět dnů. "Poprvé jsem viděl baobaby a eukalypty staré 800 let, existovaly tedy dávno před příchodem bílých. Přinesl jsem si spoustu nasbíraného materiálu a přírodní hlinky, se kterými maluji," poznamenává.

Plátna maloval na zemi za použití pigmentů přírodních odstínů nebo barevných okrů nasbíraných přímo v Austrálii. Tento způsob práce vyžaduje fyzický kontakt. "Někde jsou na obrazech otištěna moje chodidla," uvádí autor.

Na výstavu zařadil i jiné práce, třeba fotografie sochařských parků z australského Darwinu, malovaná domorodá pádla nebo série obrazů či objektů ve tvaru obálek.

František Skála si záměrně udržuje naivitu. "Vím, že mi informovanost k ničemu není," vysvětlil v nedávném podcastu Petra Viziny na Aktuálně.cz, kde o výstavě ve Fait Gallery hovořil. "Obracím se k archaickým kulturám, jako nedávno v Austrálii k té, která je 60 tisíc let stará. Potom je pojem aktuálnosti směšný."

Skála, který začal malovat jako student v 70. letech minulého století, dnes patří k nejvýraznějším výtvarníkům své generace. Vystudoval řezbářství a animovaný film, ilustroval přes 20 knih. Roku 1991 obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého, o dva roky později reprezentoval Česko na Benátském bienále, kam došel pěšky. Věnuje se také divadlu a hudbě.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy