Museum Kampa vystavuje Kyncla. Umělce zajímal růst hmot a tajemství života

Výstava Kynclových děl v Museu Kampa potrvá do 13. ledna příštího roku.
Foto: ČTK
ČTK Kultura ČTK, Kultura
24. 10. 2018 17:50
Museum Kampa vystavuje díla Františka Kyncla, proslulého svými pracemi v prostoru. "Začnu v ateliéru, otevřeným oknem mohu pokračovat zahradou, přes plot po rýnských loukách a lužních lesích, skrze Belgii a Francii až třeba na břeh Atlantiku," říkal o nich.

Nová výstava v přízemí a prvním patře pražského Musea Kampa připomíná již nežijícího malíře, sochaře a grafika Františka Kyncla. Ten kdysi odešel do Německa, kde se stal významným představitelem takzvaných konstruktivistických tendencí ve výtvarném umění.

Přehlídka, jež potrvá do 13. ledna příštího roku, se jmenuje Bod, čára, prostor. Právě tato tři slova charakterizují podobu Kynclových děl. Autor od 70. let vytvářel ze špejlí, bambusových tyčinek či malých dřívek trojrozměrné objekty. Řídily se jak geometrickými formami, jako jsou trojúhelník, čtverec a kruh, tak i organicky rostly do stran.

Takto vznikly jeho masivní dvoumetrové konstrukce, které náročně svářel či slepoval, i křehké objekty připomínající mříže, sítě, někdy až pavučiny. Většinou lámaly i reflektovaly světlo, jež se tak stávalo součástí děl.

Kyncl sám označení konstruktivismus neměl v oblibě. "Nevím pořádně, co to je. Je to kus rovného drátu? Je to lupen stromu? Stačí k definici našeho vesmíru bod, přímka a ovál? Pakliže ano, pak je to jen jeho nepatrná část, protože je tu šepot, křik, pláč, hudba, láska, nádech a výdech, život a smrt; to všechno patří do oné konstrukce - alespoň já to tak vnímám," řekl například v rozhovoru pro MF Dnes.

Svá díla sám raději označoval za "monostruktury" či "prostorové struktury" a chápal je coby obraz společnosti. "Když se množí a rozrůstají, je to pro mě něco jako obraz společnosti a toho, jak se lidé k sobě chovají," říkal autor, jehož plastiky ve tvaru písmene ypsilon roku 2008 reprezentovaly Českou republiku na výstavě Nová citlivost v Pekingu.

František Kyncl se narodil roku 1934 v Pardubicích. Kunsthistorici jej řadí mezi nejvýznamnější české konstruktivisty druhé poloviny 20. století. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa odcestoval do Rakouska, doma byl v nepřítomnosti odsouzen za opuštění republiky. Rozhodl se proto už nevracet a usadil se v Düsseldorfu, kde vystudoval akademii umění.

Už na škole se stal součástí düsseldorfské umělecké scény, která v té době patřila k nejradikálnějším v poválečné Evropě. Seznámil se s umělci Güntherem Ueckerem, Norbertem Krickem či Josephem Beuysem. Vystavoval ve významných institucích a byl také důležitou osobností českého exilu.

Někdejšího člena českého Klubu konkretistů Kyncla proslavily především geometrické objekty. Ovlivnil ho konstruktivismus, směr vzniklý počátkem 20. století v Rusku, kde měl významné postavení až do 30. let. Kromě společenských významů byl charakteristický tím, že umělce vybízel k vytváření nového typu děl a užívání jiných materiálů - kovu, drátů, skla, umělé hmoty i fotografie. Kladl důraz na účelnost, jednoduchost a konstrukci. Mimo Rusko a Sovětský svaz se konstruktivismu později věnovali třeba právě umělci v Německu.

Na snímku z vernisáže je vdova po výtvarníkovi Elsi Kynclová.
Na snímku z vernisáže je vdova po výtvarníkovi Elsi Kynclová. | Foto: ČTK

Konkrétně Františka Kyncla zvlášť inspirovala tamní umělecká skupina Zero, jež vznikla koncem 50. let v Düsseldorfu. Po jejím vzoru začal český rodák sestavovat trojrozměrné objekty. Začátkem 80. let Kyncl krátce vyučoval na düsseldorfské akademii, v Německu také založil a vydával časopis Schwarz auf Weiss (Černé na bílém), zaměřený na nezávislou českou a exilovou tvorbu. Koncem dekády se začal věnovat převážně kresbě. Opouštěl geometrické formy, přidal na expresi a též začal užívat figurativní prvky.

Kynclova tvorba podle kurátorky nynější výstavy Noemi Smolikové zrcadlí "spor mezi racionalismem a intuicí, mezi řádem a náhodou, jednoduše mezi moderním racionálním myšlením a postmoderními pochybnostmi", což bylo typické pro druhou polovinu 20. století.

František Kyncl zemřel roku 2011. V Praze byla jeho díla naposledy k vidění před čtyřmi roky na výstavě v Topičově salonu, před šesti lety přehlídka jeho děl zahájila provoz městské galerie v Pardubicích v historickém prostoru bývalé sýpky na Příhrádku. Výtvarníkova vdova Elsi Kynclová tehdy zdůraznila, že její muž měl k rodným Pardubicím celý život vztah. "Pořád na ně myslel, často vzpomínal na svůj první domov," uvedla.

První větší výstava Kynclových prací se uskutečnila roku 1992 v düsseldorfském muzeu, odkud později v redukované formě zamířila do Brna a Pardubic. Dvě menší výstavy Kynclovi připravila pražská Galerie Ztichlá klika, velkou retrospektivu pak roku 2006 Galerie výtvarného umění v Mostě.

"Kyncl je solitér, který vždy šel svou cestou. Nebyl ochoten slevit ze svých uměleckých principů ani se začlenit do nějaké skupiny," poznamenal tehdy ředitel mostecké galerie Petr Svoboda. "V tvorbě šel daleko za klasický konstruktivismus a geometrickou abstrakci, zajímá ho vnitřní organický růst hmot a tajemství života, o němž ví, že se ho může jen letmo dotknout," dodal.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Bez kontroly zbrojení svět nebude mít budoucnost, řekl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že svět nebude mít budoucnost bez systému kontroly zbrojení, uvedla agentura Reuters s připomínkou, že na vlásku visí osud poslední odzbrojovací dohody mezi Ruskem a Spojenými státy. Washington minulý týden odmítl Putinův návrh, aby obě velmoci bez jakýchkoliv podmínek o rok prodloužily platnost smlouvy omezující americké a ruské strategické jaderné zbraně, jejichž platnost vyprší v únoru příštího roku.

Putin na zasedání diskusního Valdajského klubu uvedl, že ruská bezpečnost neutrpí, pokud smlouva nebude prodloužena, dodal Reuters.

USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Její platnost vyprší příští rok v únoru. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Washington s Moskvou však dosud nedospěl v tomto směru k dohodě. Nicméně ruská diplomacie v úterý uvedla, že Rusko je v rámci ročního prodloužení dohody připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Washington toto ruské vyjádření přivítal a vyjádřil ochotu okamžitě o tom začít jednat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy