reklama
 
 

FOTO Devět pokusů o pochopení ruské hádanky. Je to málo?

1. 4. 2014
Špičkoví čeští fotografové vystavují v pražské Art-rezidenci Zahradník své pohledy na největší zemi světa.
Doporučujeme

Fotogalerie - Z nejvýchodnějšího na nejzápadnější bod Ruska je to vzdušnou čarou deset tisíc kilometrů. Je možné tak obrovskou zemi nějak celistvěji uchopit? Výstava Viděno devíti. Fotografie z Ruska předkládá devět pohledů a zároveň přiznává, že i to je málo. Nejen ve světle současných událostí se ukazuje, že svět se největší zemi světa snaží porozumět úporně, ale marně.

Novinář Ondřej Soukup zmiňuje nad snímky v pražské Art-rezidence Zahradník Zahradník svůj oblíbený aforismus, že cokoliv řeknete o Rusku, je pravda. „Třeba: Rusko je velmi bohatá země. Pokud se někdy dostanete do uzavřených klubů v centru Moskvy, tak tomu jistě uvěříte – zejména pokud tu kávu za 40 dolarů bude platit váš hostitel.“ A že se píše o velké chudobě? „Každý, kdo někdy byl v městech, kde místní fabrika, jediný zaměstnavatel v okruhu zhruba dvou set kilometrů, zkrachovala ještě v polovině devadesátých let, ví, o čem mluvím.“

Mnohoznačnost někdejší supervelmoci podobně připomíná i jedna z vystavujících fotografek, Dana Kyndrová: „Rusko je obrovská země, největší na světě. A tomu, co se tam děje, rozumíme málo.“

Devět souborů tak spojuje jen černobílé zpracování, tematicky, potažmo geograficky, se jednotliví autoři záměrně oddělili. Jan Vermouzek přivezl fotografie z Kaliningradské oblasti, kde Ruská federace sousedí s Polskem a Litvou, Martin Wágner naopak z dálněvýchodních Kurilských ostrovů nebo Čukotky.

Karel Cudlín nafotil svou sérii při březích Volhy, Tomáš Rasl na odlehlých místech okolo Bajkalu, kde osamělou krajinu na snímcích úplně oprostil od lidí. Ještě o kus východněji zachytil Jindřich Štreit chudé vesnice sibiřského Burjatska. V republice, kterou protíná Transsibiřská magistrála, jsou podle něj lidé tvrdí jako skála – vždyť se s hrdostí hlásí ke svému mongolskému praotci Čingischánovi.

Různorodost a rozpolcení značí v zemi nejen obrovské vzdálenosti, ale třeba i náboženské vyznání. Pravoslaví tak, jak se ve spojitosti s Ruskem hned vybaví, zachytila Dana Kyndrová – křest v ledové vodě, poutě, pravoslavní duchovní vedle vojáků v pozoru. Zároveň ruských sedmnáct milionů kilometrů čtverečních pojme i Kalmyckou republiku, jedinou zemi v Evropě, kde převládá buddhismus.

Pohled Andreje Reisera zahrnul živé městské scény, třeba tu z petrohradského přístavu: „Morjačok plyvjot v morje vodki…“.

Osobní postřehy ze sklonku 80. let přidal i Josef Moucha a poslední vystavující, Lubomír Kotek, se v Art-rezidenci Zahradník zaměřil na čeljabinské město Satka.

„Rusko je hádanka v nitru záhady zabalená do tajemství,“ řekl na prahu druhé světové války Winston Churchill. V zemi, které dnes vymýšlí sankce Barack Obama i Evropská unie, se toho pro nás co do porozumění příliš nezměnilo. A nahlížet na Rusko jde stále tolikrát, kolik se vejde kapek do nejhlubšího jezera světa, Bajkalu.

Výstava vznikla z podnětu zakladatele galerie Dmitry Rubinshteyna, který k sobě kurátorsky přizval Martina Wágnera. Galerie Zahradník je otevřena každý týden od středy do neděle (14–19 hod.), aktuální výstava trvá do 27. dubna 2014.

Viděno devíti. Fotografie z Ruska. Trvá do 27. dubna 2014. Art-rezidence Zahradník. V Jámě 8, Praha 1. Kurátoři: Dmitry Rubinshteyn, Martin Wágner. Vystavující umělci: Karel Cudlín, Lubomír Kotek, Dana Kyndrová, Josef Moucha, Tomáš Rasl, Andrej Reiser, Jindřich Štreit, Jan Vermouzek, Martin Wágner.

autor: Kultura

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama