Velčovského masivní kovové dílo na betonovém podstavci váží více než tunu a bude zvonit vždy v pravé poledne a v šest hodin večer.
"Je to nejen interaktivní prvek, který zažitým akustickým signálem automaticky vtahuje diváka do mentální hry a vytrhává ho ze stereotypu všedního dne, ale má samozřejmě také praktický význam, protože slouží jako časové znamení," připomíná na webu místní galerie kunsthistorik Radek Wohlmuth, že oznamování přesného času bylo jednou z tradičních informačních telefonních služeb za minulého režimu.
Velčovského dílo má podobu shluku či "krystalu" budek a jejich fragmentů. Je výsledkem dlouholeté snahy spolku Umění do Znojma, který založil umělecké centrum Galerie a Prostor. Právě před galerií, kde dříve stávala také funkční budka, nyní kolemjdoucí najdou Velčovského sochu.
Podle umělecké vedoucí galerie Andrey Krejčí jde o pomník telefonním budkám, ale v širším smyslu také o připomínku off-line doby, kdy lidé ještě nebyli neustále on-line díky mobilním telefonům. "Toto rojení odložených budek je zhmotněním vzpomínek na časy, kdy se na telefon stály fronty, kdy spojení nebylo ideální a už vůbec ne automatické. České telefonní budky nikdy nebyly jako ty britské, které navrhl slavný architekt Giles Gilbert Scott. Nikdo se u špinavých a zašlých telefonních automatů nefotil. A tak zmizí," uvádí web galerie.
Původním plánem bylo vyrobit sochu z vyřazených telefonních budek. Postupně se však ukázalo, že ty jako materiál nejsou příliš vhodné. Pomník proto podle Velčovského návrhu zhotovil z ocelového plechu znojemský zámečník Dušan Pokorný. Socha patří k projektům podpořeným z participativního rozpočtu Tvoříme Znojmo.
Pětačtyřicetiletý designér, pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a kreativní ředitel společnosti Lasvit Velčovský proslul díly, která parafrázují známé předměty či symboly a s nadsázkou je staví do nové role.
Věnuje se především sklu a porcelánu, kromě toho ale navrhuje též nábytek. Vystavoval ve světě, jeho práce jsou součástí sbírek Viktoriina a Albertova muzea v Londýně, Nové Pinakotéky v Mnichově nebo Muzea designu a užitého umění Mudac ve švýcarském Lausanne.
Roku 2007 získal Velčovský cenu pro designéra roku na ocenění Czech Grand Design, před pěti lety se stal vítězem Designbloku.
Telefonní budky sloužily v Česku 110 let. První se objevila v Praze roku 1911, poslední fungovala do letošního léta v Hlubyni na Příbramsku. České budky nikdy neměly natolik výraznou designovou podobu jako třeba ty britské, přesto podle týmu Galerie a prostoru stojí za připomínku. Zprostředkovávaly kontakt mezi přáteli i rodinami, používali je také třeba novináři pro hlášení zpráv domovské redakci.
