Recenze - „Když se básník Attár jednoho rána probudil z nepokojného snu, shledal, že se proměnil v dudka..." - Nejnovější kniha výtvarníka Petra Síse Ptačí sněm začíná podobně jako Kafkova Proměna, ale ve skutečnosti je volnou adaptací básně perského básníka a myslitele Faríduddína Attára.
Ptáci se v ní pod vedením dudka vydají hledat bájného ptačího krále Simorga, který jim má pomoci vyřešit všechny potíže světa. Na konci stratiplné cesty ale zjistí, že králi jsou oni sami. Prostý příběh skrývá hluboké podobenství, emigrantu Sísovi navíc slouží jako odrazový můstek k obrázkům fantazijních krajin, jimž dominují motivy bludiště a spirály - symboly spletité cesty, jejíž cíl může být klidně zároveň i jejím počátkem.
Text tu hraje spíš doplňkovou roli a omezuje se na několik vět; jako kdyby vypravěč záměrně nechával příběhu rozostřené hrany. Ačkoliv Ptačí sněm dodržuje „formát" dětské obrázkové knihy, pro světově známého českého výtvarníka je to první dílo, které není určeno primárně dětskému čtenáři.
Básník proměněný v dudka
Faríduddín Attár patří k nejdůležitějším myslitelům súfismu, mystické odnože islámu, a tímto svým dílem alegoricky vysvětloval jeho základní filosofické myšlenky. Sísova verze perské básně se dotýká hlavně univerzálních otázek lidské svobody a její důležitosti.
Sís na počátku osmdesátých let emigroval do USA, kde se proslavil plakátem k Formanovu Amadeovi a desítkami dětských titulů. Jeho předchozí kniha vydaná v češtině, tři roky stará Zeď - jak jsem vyrůstal za železnou oponou, vysvětluje mladým čtenářům české dějiny druhé poloviny 20. století a autor si za ni vysloužil řadu ocenění: Sibert Medal za nejlepší publikaci pro dětského čtenáře, knižní cenu Boston Globe-Horn, ocenění festivalu v Bologni i nominaci na prestižní komiksovou Eisner Award.
Ptačí sněm je jeho šestou knihou v českém překladu. Attárův příběh už inspiroval mnoho umělců, namátkou jmenujme hudebníky od jazzmana Davea Hollanda až po metalisty Om, kteří mají v diskografii nahrávku jménem Conference of the Birds. Síse prý zpracování perské básně z 12. století lákalo už od poloviny dekády; tehdy se s ní seznámil skrze ilustrace k novému vydání Fantastické zoologie od Jorge Luise Borgese, kde byl ptačí král Simorg jedním z exemplářů.
Klíč k mystickému textu ale nakonec Sísovi poskytlo divadelní zpracování dramatika Petera Brooka ze sedmdesátých let, které starou náboženskou moudrost převedlo do symbolického příběhu o lidském putování, pochybnostech a iluzích, z nichž se nemůžeme vyprostit.
Básník proměněný v dudka nejprve musí ostatní ptáky k velké cestě přemlouvat. Papoušek se cítí bezpečně ve své kleci, páv by raději marnivě předváděl svá pera, sokol odmítá z loajality opustit lidského pána a slavík svoji milovanou růži. Ptačí výmluvy reprezentují lidské slabosti, které nám brání být svobodní.
Symbolických je i sedmero údolí, jež pak musí na své cestě překonat - v každém z nich se musí poutníci zbavit překážek v podobě svých předsudků. K bájné hoře nakonec doputuje jen třicet ptáků a mystický závěr, v němž naleznou krále Simorga v sobě, je otevřený mnoha intepretacím.
Hledání nových světů
Sám Sís přiznává kromě Borgese také inspiraci Saint-Exupéryho Malým princem. Ptačí sněm má v sobě ale i něco ze Sísových Tří zlatých klíčů (česky 2007), kde se hrdinové vydávají na dobrodružnou výpravu po staré Praze. Ostatně témata putování a hledání nových světů už zpracoval v knihách o Kryštofu Kolumbovi a Charlesi Darwinovi.
Motiv ptáka má ale pro Síse speciální význam: v šedesátých letech jimi autor ozdobil bubny rockových skupin Flamengo a Blue Effect. Pták překonávající hranice států i gravitace se pro generaci šedesátých let stal symbolem svobody, k níž má směřovat naše existence. Může to trochu znít právě jako klišé z rockových písniček, ostatně v Sísově „jasném" vidění dějin se promítají "sixties" stejně jako emigrantská zkušenost a optika.
Čtěte také:
Sís namaloval absurdity za železnou oponou
Putování po Tibetu podle Petra Síse
Hrej, Mozarte, hrej, radí Petr Sís
V jednom z posledních obrázků Zdi odděluje železná opona od šedého východního bloku barevný západ Evropy posetý nápisy vznešených ctností, jako je spravedlnost a tolerance. Jenže ve světě obrázkových a komiksových knih je podobné vymezení regulérní výrazový prostředek. A hlavně, toto dělení je dáno zaměřením knih na dětského čtenáře (v případě Zdi navíc na amerického čtenáře).
V Ptačím sněmu se každopádně vše sympatickým způsobem komplikuje: touha po svobodě je ukrytá uvnitř každého jedince, zároveň je součástí vyššího řádu světa, v němž nic neexistuje náhodou a bez účelu.
V nedávném rozhovoru si Petr Sís posteskl, že jeho vlastní děti, pro které své knihy vždycky psal a jež se v případě dcery Madlenky staly i jejich hrdiny (Madlenka, Madlenka's Dog či loňská Madlenka Soccer Star), už ilustrované příběhy přestaly zajímat. A tak zkusil stvořit dílo určené pro starší čtenáře.
Ptačí sněm by pro dvaašedesátiletého rodáka z Brna mohl být vykročením do nového světa. Jeho uhrančivá vizualita si uchovává okouzlení dětskou fantazií, nicméně jinak už spadá spíše do kategorie ambiciózních grafických románů.
Petr Sís - Ptačí sněm. Vydalo nakladatelství Labyrint v edici Raketa. Přeložil Viktor Janiš. 2011, 160 stran. Doporučená cena 395 Kč.
