Výstava ukazuje nové tisky Drtikolových grafik, propojují ženu s krajinou

Tajuplné krajiny a spirituální obrazy zachycují Drtikolovo psychické zrání.
Snímek z vernisáže děl Františka Drtikola v pražském Tibet Open House.
Na snímku z vernisáže výstavy je Geshe Yeshi Gawa, láma Tibet Open House.
Pohled do výstavy děl Františka Drtikola v pražském Tibet Open House.
Pohled do výstavy děl Františka Drtikola v pražském Tibet Open House.
Foto: © František Drtikol – dědicové
ČTK ČTK
28. 5. 2019 15:45
Nově vytvořené tisky grafik z dochovaných a restaurovaných zinkových desek, jež byly nalezeny v pozůstalosti Františka Drtikola, nově vystavuje Tibet Open House v pražské Školské ulici.

Autor, který byl možná známější jako fotograf, náměty čerpal ze svých kreseb z let 1917 až 1919. Tehdy, za první světové války, se Drtikol nemohl věnovat fotografické tvorbě.

František Drtikol: Z cyklu Matka-Země, 1923
František Drtikol: Z cyklu Matka-Země, 1923 | Foto: © František Drtikol – dědicové

Výstava nazvaná Vše z nitra potrvá do 29. června, v programu má i několik doprovodných přednášek věnovaných tématům blízkým Drtikolovu učení.

"Původní kovové matrice, ze kterých se tisklo naposledy před téměř sto lety, byly důkladně vyčištěny a šetrně restaurovány," popisuje Jiří Zeman z Tibet Open House. Dodává, že pro tisk nových leptů byl použit holandský ruční papír a francouzské hlubotiskové barvy.

František Drtikol, jenž žil v letech 1883 až 1961 a patřil ke světově nejproslulejším českým fotografům, se věnoval grafické tvorbě především v první polovině 20. let minulého století. Byl mistrem starých uměleckých technik, používal takzvané ušlechtilé tisky - pigment, olejotisk, gumotisk, uhlotisk či bromolejotisk.

Drtikol také přišel s vlastním reprodukčním procesem fotolitografií. Nejvíce si oblíbil techniku leptu a litografii, známy jsou i práce vytvořené suchou jehlou a heliogravurou.

Jeho grafická i kreslířská tvorba se opírá o dvě hlavní témata, a to Golgoty a Matky Země. Dalšími tématy jsou cesta, vanitas, Salome a taneční motivy spojené s antickými příběhy, egyptské stylizace či variace na téma bohyně a její uctívání.

Jde o reminiscence témat symbolismu z konce 19. století a doznívající secese, avšak s novým, moderním přístupem. V kompozicích se objevuje výrazné propojení ženy a krajiny. V tomto ohledu se Drtikol vrací na pomyslný začátek vývoje moderního umění.

František Drtikol: Z cyklu Matka-Země, 1923
František Drtikol: Z cyklu Matka-Země, 1923 | Foto: © František Drtikol – dědicové

Drtikol, dle pořadatelů výstavy dodnes trochu "skrytý patriarcha českého buddhismu", pozvedl českou fotografii na světovou úroveň. Jeho život ale provázely vzlety i bolestné pády, mezinárodní úspěchy i bankroty, opovržení i osamělost.

Byl slavným fotografickým portrétistou, v jehož ateliéru se scházela pražská smetánka, autorem obdivovaných aktů, zavrhovaným malířem, osobitým filozofem, nadšeným komunistickým revolucionářem i jogínem a mystikem. Jeho originální dílo, zahalené oparem tajemství, získalo i značný mezinárodní ohlas.

Dnes se Drtikolovy snímky těší zájmu sběratelů, například jeho akt Composition z roku 1929 se stal nejdražší fotografií vloni prodanou na českých aukcích. Cena díla se z vyvolávací ceny půl milionu korun dostala na téměř 1,6 milionu. V dubnu 2015 byla zase Drtikolova fotografie The Bow (Oblouk či Kruhové výseče) vydražena dokonce za 1,84 milionu korun bez aukční provize.

Drtikolovými klasickými motivy byly expresivní ženské akty v dynamických polohách. Méně známé je autorovo pozdní dílo - symbolistní a meditativní malby. Tajuplné krajiny a spirituální obrazy zachycují autorovo psychické zrání, kdy se stále intenzivněji věnoval východním naukám, především buddhismu.

Součástí vernisáže výstavy v Tibet Open House byl i křest knihy Jana Lípy nazvané Učení Fráni Drtikola - všemocná hadí síla.

 

Právě se děje

Další zprávy