Výstava ukazuje nové tisky Drtikolových grafik, propojují ženu s krajinou

Tajuplné krajiny a spirituální obrazy zachycují Drtikolovo psychické zrání.
Snímek z vernisáže děl Františka Drtikola v pražském Tibet Open House.
Na snímku z vernisáže výstavy je Geshe Yeshi Gawa, láma Tibet Open House.
Pohled do výstavy děl Františka Drtikola v pražském Tibet Open House.
Pohled do výstavy děl Františka Drtikola v pražském Tibet Open House.
Foto: © František Drtikol – dědicové
ČTK ČTK
28. 5. 2019 15:45
Nově vytvořené tisky grafik z dochovaných a restaurovaných zinkových desek, jež byly nalezeny v pozůstalosti Františka Drtikola, nově vystavuje Tibet Open House v pražské Školské ulici.

Autor, který byl možná známější jako fotograf, náměty čerpal ze svých kreseb z let 1917 až 1919. Tehdy, za první světové války, se Drtikol nemohl věnovat fotografické tvorbě.

František Drtikol: Z cyklu Matka-Země, 1923
František Drtikol: Z cyklu Matka-Země, 1923 | Foto: © František Drtikol – dědicové

Výstava nazvaná Vše z nitra potrvá do 29. června, v programu má i několik doprovodných přednášek věnovaných tématům blízkým Drtikolovu učení.

"Původní kovové matrice, ze kterých se tisklo naposledy před téměř sto lety, byly důkladně vyčištěny a šetrně restaurovány," popisuje Jiří Zeman z Tibet Open House. Dodává, že pro tisk nových leptů byl použit holandský ruční papír a francouzské hlubotiskové barvy.

František Drtikol, jenž žil v letech 1883 až 1961 a patřil ke světově nejproslulejším českým fotografům, se věnoval grafické tvorbě především v první polovině 20. let minulého století. Byl mistrem starých uměleckých technik, používal takzvané ušlechtilé tisky - pigment, olejotisk, gumotisk, uhlotisk či bromolejotisk.

Drtikol také přišel s vlastním reprodukčním procesem fotolitografií. Nejvíce si oblíbil techniku leptu a litografii, známy jsou i práce vytvořené suchou jehlou a heliogravurou.

Jeho grafická i kreslířská tvorba se opírá o dvě hlavní témata, a to Golgoty a Matky Země. Dalšími tématy jsou cesta, vanitas, Salome a taneční motivy spojené s antickými příběhy, egyptské stylizace či variace na téma bohyně a její uctívání.

Jde o reminiscence témat symbolismu z konce 19. století a doznívající secese, avšak s novým, moderním přístupem. V kompozicích se objevuje výrazné propojení ženy a krajiny. V tomto ohledu se Drtikol vrací na pomyslný začátek vývoje moderního umění.

František Drtikol: Z cyklu Matka-Země, 1923
František Drtikol: Z cyklu Matka-Země, 1923 | Foto: © František Drtikol – dědicové

Drtikol, dle pořadatelů výstavy dodnes trochu "skrytý patriarcha českého buddhismu", pozvedl českou fotografii na světovou úroveň. Jeho život ale provázely vzlety i bolestné pády, mezinárodní úspěchy i bankroty, opovržení i osamělost.

Byl slavným fotografickým portrétistou, v jehož ateliéru se scházela pražská smetánka, autorem obdivovaných aktů, zavrhovaným malířem, osobitým filozofem, nadšeným komunistickým revolucionářem i jogínem a mystikem. Jeho originální dílo, zahalené oparem tajemství, získalo i značný mezinárodní ohlas.

Dnes se Drtikolovy snímky těší zájmu sběratelů, například jeho akt Composition z roku 1929 se stal nejdražší fotografií vloni prodanou na českých aukcích. Cena díla se z vyvolávací ceny půl milionu korun dostala na téměř 1,6 milionu. V dubnu 2015 byla zase Drtikolova fotografie The Bow (Oblouk či Kruhové výseče) vydražena dokonce za 1,84 milionu korun bez aukční provize.

Drtikolovými klasickými motivy byly expresivní ženské akty v dynamických polohách. Méně známé je autorovo pozdní dílo - symbolistní a meditativní malby. Tajuplné krajiny a spirituální obrazy zachycují autorovo psychické zrání, kdy se stále intenzivněji věnoval východním naukám, především buddhismu.

Součástí vernisáže výstavy v Tibet Open House byl i křest knihy Jana Lípy nazvané Učení Fráni Drtikola - všemocná hadí síla.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Lékařské fakultě Ostravské univerzity hrozí, že bude bez akreditace

Hodnotící komise Národního akreditačního úřadu nedoporučuje schválení akreditace studijního programu Všeobecného lékařství pro Lékařskou fakultu Ostravské univerzity. Jde sice zatím pouze o návrh, nikoli rozhodnutí, ale přesto není jisté, jestli program Všeobecné lékařství bude moci fakulta letos pro uchazeče otevřít. V reakci na rozhodnutí to sdělil rektor Jan Lata.

Návrh hodnotící komise úřadu univerzita obdržela v pondělí. "Byť jde o návrh a nikoli o definitivní rozhodnutí, není to pro Lékařskou fakultu ani pro univerzitu příjemná situace. Věříme, že Rada Národního akreditačního úřadu zohlední stoupající kvalitu jak v oblasti personálního obsazení, tak v oblasti vědy a výzkumu, která se na fakultě v posledních letech odehrála a fakulta akreditaci obdrží," uvedl Lata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy