Pražské Dorotheum jako aukční síň končí, bude servisem pro Vídeň

ČTK Kultura ČTK, Kultura
30. 5. 2019 10:39
Dorotheum, pražská pobočka rakouské aukční síně, ve své současné podobě skončí. K 1. květnu jej opustila dlouholetá ředitelka Mária Gálová.
Michal Šimek
Michal Šimek | Foto: Dorotheum Praha

Pražské Dorotheum patřilo k tuzemským aukčním síním s nejdelší porevoluční tradicí, mezi zhruba dvaceti národními pobočkami této firmy bylo jedinou fungující samostatně. To znamenalo, že Dorotheum v Česku vyhledávalo a oceňovalo umělecké předměty, stejně jako je pak prodávalo. Ostatní pobočky se zabývaly pouze akvizicí, prodávalo se ve Vídni.

Právě tímto směrem se české Dorotheum vydá nyní. Do budoucna bude jeho tým jen pomáhat s přípravami aukcí mateřské organizace ve Vídni. Uvedl to Michal Šimek, který v pražském Dorotheu působí deset let a nyní přebírá jeho vedení.

Středem našeho zájmu je mezinárodní přesah a péče o zákazníka, říká Šimek. "Dorotheum Praha se v budoucnu přiblíží našemu úspěšnému obchodnímu modelu fungujícímu v řadě ostatních zemí, mezinárodnímu reprezentačnímu zastoupení rakouské společnosti Dorotheum," uvádí Šimek.

Hlavní činností pražského týmu podle něj bude výběr uměleckých předmětů, starožitností a šperků, které budou zařazeny do aukcí ve Vídni, a tak přispějí ke zviditelnění českého umění v zahraničí.

Pražské Dorotheum ještě před deseti lety patřilo mezi pět českých aukčních síní s nejvyšším obratem.

V roce 2009 bylo s obratem přes 78 milionů korun třetí, na první příčku tenkrát dosáhla společnost 1. Art Consulting s obratem 233 milionů korun, uvádí statistiky serveru Artplus.cz.

Do pátého místa se Dorotheum drželo do roku 2013, v roce 2014 bylo na šestém místě s obratem 45,5 milionu korun, přičemž v témže roce zvítězila Galerie Kodl s obratem 180 milionů korun.

Obrat Dorotheu ještě vzrostl roku 2017 na přibližně 70 milionů korun, loni klesl na 50 milionů a letos činí objem prodaných děl zatím, tedy za polovinu aukční sezony, 14 milionů korun.

Mária Gálová (na archivním snímku z roku 2007) vedla českou pobočku Dorothea přes patnáct let.
Mária Gálová (na archivním snímku z roku 2007) vedla českou pobočku Dorothea přes patnáct let. | Foto: Jiří Cajska

Podle odborníka na trh s uměním Jana Skřivánka je změna režimu pražského Dorothea výsledkem situace, kdy na zdejším aukčním trhu působí nebývalé množství společností. Je s podivem, že český trh dokázal tolik aukčních síní uživit, říká Skřivánek.

"V době internetu, díky kterému máme kdekoliv k dispozici kompletní aukční nabídku, ztrácí regionální aukce na významu," domnívá se také Michal Šimek z Dorothea. "Naši čeští zákazníci budou profitovat z většího zaměření na mezinárodní aukce pořádané ve Vídni. Všechny budoucí aukce se budou odehrávat v paláci Dorotheum ve Vídni," dodává s tím, že pražské zastoupení hodlá zákazníkům nadále poskytovat individuální poradenství.

V Praze jsou také plánovány prezentace mezinárodních aukcí Dorothea.

Dorotheum, založené Josefem II. v Rakousku roku 1707, patří mezi přední evropské aukční domy. Historicky sídlí ve Vídni, kde ho dlouho vlastnil stát, dokud roku 2001 neprošlo privatizací a neproměnilo se v akciovou společnost.

Dnes má Dorotheum pobočky ve Velké Británii, Německu, Belgii, Itálii, Francii či České republice, kde byla zřízena první pobočka mimo Rakousko. Ročně Dorotheum pořádá zhruba 600 aukcí.

Mária Gálová, která předtím pracovala pro Správu Pražského hradu za éry prezidenta Václava Havla, vedla českou pobočku Dorothea přes 15 let.

Sběratelé a investoři loni na tuzemských aukcích utratili 1,15 miliardy korun. Meziročně trh klesl o 270 milionů korun, tedy o necelou pětinu, přesto byl rok 2018 třetím nejúspěšnějším v historii českých aukcí. Vyšší obrat český trh s uměním vykazoval jen v letech 2017 a 2016. Rok 2017 byl s konečným obratem 1,42 miliardy korun rekordní.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Linka pražského metra A mezi Želivského a Depo Hostivař stojí

Provoz metra na lince A mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař se v pondělí brzo ráno zastavil kvůli střetu soupravy s člověkem. Cestující mají v tomto úseku využít povrchovou dopravu. Pražský dopravní podnik kvůli tomu upravil linky některých tramvají a autobusů, vyplývá z informací na jeho webu.

Tramvajová linka 7 je prodloužena do zastávky Ústřední dílny DP, Linka 13 je ve směru z centra odkloněna od Vozovny Strašnice na Strašnickou a Nádraží Strašnice. Autobusové linky končící v zastávkách Skalka a Depo Hostivař jezdí až do zastávky Strašnická, linky 163, 208 a 223 jsou ze zastávky Depo Hostivař prodlouženy na Želivského.

před 43 minutami

Během protestů kvůli dražším jízdenkám v Chile zemřelo už osm lidí. V pěti regionech platí zákaz vycházení a vláda nasadila armádu

Protivládní protesty v Chile, které vypukly minulý týden kvůli zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile, mají podle místních médií už osm obětí. Dalších šest desítek osob bylo při nich zraněno a přes sedm set lidí policie kvůli násilnostem zadržela. Kvůli protestům označovaným za nejhorší v historii Chile od roku 1990 byl vyhlášen výjimečný stav už v pěti regionech, zákaz vycházení platil v noci na dnešek kromě metropole i ve městech Valparaíso, Concepción a Coquimbo.

Největší nepokoje, kvůli nimž vláda do ulic poprvé od konce vlády diktátora Augusta Pinocheta v roce 1990 nasadila vojáky, zažívá od pátku chilské hlavní město. Radikálové tam rabují obchody, zapalují autobusy i vlaky metra. Od pátku zničili protestující více než polovinu stanic tamního metra, které denně obvykle přepraví téměř tři miliony lidí. Několik vagónu metra zcela shořelo, stejně jako dvacítka autobusů.

před 48 minutami

Australské noviny dnes vyšly s černou titulní stranou, na protest proti údajnému utajování veřejných informací

Australské deníky vyšly dnes se začerněným textem na titulních stránkách, v jejichž rohu je červené razítko tajné. Podle BBC tak chtějí novináři upozornit na omezování přístupu k informacím, jehož se podle nich australské úřady úřady dopouštějí. Ke kampani se připojily podle BBC i některá rádia a televizní stanice.

Australští novináři si už delší dobu stěžují, že přísné bezpečnostní zákony přijaté v posledních několika letech ohrožují investigativní žurnalistiku a brání právu veřejnosti na informace. Kritizují také to, že nové zákony kriminalizují novináře jednající ve veřejném zájmu a whistleblowery (jedince poukazující na nesrovnalosti uvnitř úřadů, jež jdou proti veřejnému zájmu).

Další zprávy