Přehlídka zahrnuje 130 prací od 34 západních autorů. "Je troufalé uspořádat výstavu s takovým zaměřením, vyžaduje to hodně odvahy. I na Západě tyto práce vyvolávají diskusi," myslí si dvaašedesátiletý Bábak Bahárí, který se na západní umění přišel od konce června podívat už počtvrté.
Muzeum roku 1977 nechali postavit prozápadní šáh Muhammad Rezá Pahlaví s císařovnou Farah. Do budovy sousedící s parkem, univerzitami a knihkupectvími umístili sbírku umění v hodnotě dnes až deseti miliard dolarů. Při otevření byla k vidění díla Pabla Picassa, Marca Rothka, Clauda Moneta či Jacksona Pollocka.
Dva roky nato však šíitští duchovní svrhli šáha a cennou kolekci ukryli do podzemí. Po desítky let tam zůstala plátna surrealistů, kubistů, impresionistů či tvůrců pop-artu, jejichž tvorbu duchovní označují za urážku islámských hodnot.
Postupně se pak některá díla začala opět vynořovat, i když portréty rodiny Pahlaví od Andyho Warhola a některé akty stále zůstávají v sejfu. Některá Warholova díla však do výstavních sálů pronikla, když Írán začal uvolňovat kulturní politiku za éry prezidenta Muhammada Chátamího. Ten byl u moci v letech 1997 až 2005.
Velký zájem o nynější přehlídku potvrzuje návštěvnost přes 17 tisíc lidí, což je víc než dvojnásobek oproti běžným výstavám v Teheránském muzeu současného umění.
Podle serveru Nikkei.com se tu například nedávno konala přehlídka nazvaná Odrazy v zrcadle, která byla prezentovaná jako pohled na íránské umění ze 70. a 80. let. Ve skutečnosti však obsahovala především portréty dnes již nežijícího šíitského vůdce a klerika protišáhovské revoluce Rúholláha Chomejního.
Kurátor Behrang Samadzádegán současný zájem přičítá konceptuálnímu umění, které publikum poprvé šokovalo v 60. letech, kdy nabídlo politická témata a naznačilo cestu ven z galerií do venkovních prostor.
Podle mluvčího muzea Hasana Núfrestího velký zájem svědčí o tom, že si lidé přejí spatřit dlouho ukrývané moderní skvosty. Argumentuje rovněž touhou mladých Íránců sledovat kulturu, více než polovina z až 85 milionů obyvatel země jsou lidé mladší 30 let. Umění odebírají na sociálních sítích, otevírají nové galerie, daří se školám vyučujícím malbu a sochařství, shrnuje agentura AP.
Server Nikkei.com mluvil s návštěvnicí Armitou, která říká, že zdejší sbírku dosud neviděla. "Učitelé nám vždycky říkali, že ji jednou musíme spatřit. Chodím sem už pět šest let, protože mě opravdu zajímá, co je v trezorech, ale nikdy jsem nedostala příležitost tam nahlédnout," říká. Podle webu správci muzea občas díla ze sejfů soukromě ukazují vybraným návštěvníkům.
"Toto jsou kvalitní umělecké práce. Nechceme je napodobit, spíš se jimi nechat inspirovat," doplňuje další návštěvník výstavy, dvacetiletý student architektury Mohammad Šáhsavarí.
Radikální duchovní, k nimž patří íránský prezident Ebráhím Raísí, nepřestávají kritizovat vliv Západu. Úřady napadají "úchylné" výtvarníky za "útoky na íránskou revoluční kulturu". A Írán je stále ve střetu se Západem kvůli svému urychlovanému jadernému programu, dodává agentura AP.
