Pražská galerie připomíná Devětsil, příští rok vystaví Fridu Kahlo a Kratochvíla

Karel Teige: Pozdrav z cesty, 1923, koláž, papír, 33,1 x 23,5 cm.
Josef Šíma: Krajina s trojúhelníkem (Krajina s obeliskem), 1930, tempera, plátno, 149 x 99 cm.
Vítězslav Nezval: Abeceda, 1926.
Bedřich Feuerstein: Scénický návrh ke hře Karla Čapka R.U.R., 1921.
Snímek ze současné výstavy Devětsilu v Galerii hlavního města Prahy.
Foto: Galerie hlavního města Prahy
ČTK ČTK
11. 12. 2019 18:38
Na to, že obrazovost moderního světa, mísení uměleckých žánrů a spojení poezie s racionalitou byly typické pro prvorepublikové sdružení Devětsil, poukazuje nová výstava v pražském Domě U Kamenného zvonu. Začala tuto středu, potrvá do 29. března 2020.

Ke členům Svazu moderní kultury Devětsil, levicově orientovaného společenství umělců a literátů v letech 1920 až 1930, patřili Adolf Hoffmeister, Jaroslav Seifert, Karel Teige či Vladislav Vančura.

Dle autorky současné výstavy Aleny Pomajzlové pouze desetiletou existenci skupiny naplnily poválečný optimismus, tvůrčí invence a otevřenost k okolnímu světu. Tím by Devětsil mohl být inspirativní i dnes.

Cílem přehlídky je nabídnout živou a dynamickou podívanou s adekvátní poetikou. Hned úvodní prostory Domu U Kamenného zvonu jsou vyhrazeny tomu, co před téměř 100 lety symbolizovalo moderní svět: světelný reklamní sloup, filmové záběry nočního městského ruchu a fotoreportáže z tehdejšího života.

Prosazovaná modernost se v tvorbě členů Devětsilu asi nejvíc odrazila v architektuře. Často reprodukované americké mrakodrapy a zaoceánské parníky ovlivnily vnější vzhled navrhovaných staveb, které ještě oživovaly světelné reklamy.

Reklamy byly rovněž součástí návrhu pražského obchodního domu Olympic architekta Jaromíra Krejcara. Jeho velký model dominuje architektonické části současné výstavy.

Plastika na stanici Edison

Technické inovace umožnily také pohyblivé světelné objekty Zdeňka Pešánka, založené na využití elektřiny a kinetismu. Výstava je ukazuje nejen v kresbách a modelech, ale také v počítačové simulaci.

Pešánek byl průkopníkem v multimediálním výtvarném umění, slavná je jeho první veřejná kinetická plastika na transformační stanici Edison u pražské Jindřišské ulice z roku 1930. Inspirovala ikonický film filmové avantgardy Světlo proniká tmou režisérů Otakara Vávry a Františka Piláta. Dodneška se však nedochovala, její repliku vlastní Národní galerie.

Snímek z výstavy Devětsilu.
Snímek z výstavy Devětsilu. | Foto: ČTK

Díky spolupráci s Národním filmovým archivem je na výstavě také několik oddílů s projekcemi, které doplňují takzvané slideshow se stránkami časopisů a knih nebo fotografiemi divadelních inscenací.

Nahrávky přibližují voiceband Emila Františka Buriana, tedy sborovou recitaci rytmem připomínající hudební vyjadřování. Dalším klíčovým projevem Devětsilu byla poezie, a to díky Karlu Teigemu, Konstantinu Bieblovi či Františku Halasovi.

Vítězslav Nezval: Abeceda, 1926.
Vítězslav Nezval: Abeceda, 1926. | Foto: Muzeum umění Olomouc/GHMP

Poezii, již Teige chápal jako budoucí celistvou koncepci tvorby a života, výstava ukazuje i jako součást výtvarných děl. Nejsilněji se zapsala do kolážových obrazových básní i artificialismu výtvarníků Jindřicha Štyrského a Toyen.

Kurátorka Pomajzlová výstavu nesestavila jen z výtvarných děl. Vybrala do ní pouze klíčové práce. Chtěla představit to, co bylo pro Devětsil a jeho aktivity zásadní: odklon od tradičního pojetí autonomního výtvarného díla a snaha o intermediální tvorbu.

Kratochvíl na rok 2020

Galerie hlavního města Prahy, která výstavu o Devětsilu uspořádala, také čerstvě představila plány na příští rok. Uvede v něm retrospektivu slavného česko-amerického fotografa Antonína Kratochvíla nebo mezinárodní projekt fotografické pozůstalosti mexické umělkyně Fridy Kahlo.

Portrét herce Jeana Rena z roku 2006 od Antonína Kratochvíla.
Portrét herce Jeana Rena z roku 2006 od Antonína Kratochvíla. | Foto: GHMP

Galerie dále chystá přehlídku děl Josefa Sudka, zaměřenou na jeho fotografie soch, nebo chorvatského sochaře Ivana Meštroviće v paralele s klasiky české sochařské tvorby. Dojde také na soudobé čínské umění nebo aktuální mezinárodní scénu v projektu bienále s názvem Ve věci umění I.

Retrospektivní výstava Antonína Kratochvíla v Domě U Kamenného zvonu začne 13. května a připraví ji kurátorka Pavlína Vogelová. Představí průřez vysoce expresivní tvorbou jednoho z nejvýraznějších světových fotografů sociálního dokumentu a fotožurnalismu.

Jeho snímky akcentují strádání, zoufalství, odcizení, bolest, smutek a bídu, stejně tak aroganci moci a její důsledky v různých končinách světa. Zachycují tragičnost humanitárních a přírodních katastrof či vyhrocené sociální problémy.

Frida Kahlo na Staroměstském náměstí

Vztah slavné malířky Fridy Kahlo k fotografii ukáže v prosinci 2020 výstava taktéž v Domě U Kamenného zvonu. Otec i dědeček slavné umělkyně byli profesionálními fotografy, zatímco ona sbírala daguerrotypie a pohlednice z 19. století a různě je používala.

Výstava nazvaná Frida Kahlo: Její fotografie představí řadu snímků, které se zachovaly v její pozůstalosti a donedávna byly neznámé. Pro šest kapitol výstavy bylo vybráno 241 fotografií. Věnují se autorčině původu, politice, revoluci nebo Diegu Riverovi, jejímu zraněnému tělu a láskám a přátelstvím.

Snímek Fridy Kahlo od mexické fotografky Loly Álvarez Bravo z roku 1944.
Snímek Fridy Kahlo od mexické fotografky Loly Álvarez Bravo z roku 1944. | Foto: GHMP

Program Galerie hlavního města Prahy v roce 2020 doplní výstava fotografů sdružených do skupiny 400 ASA. Ukáže současnou tvorbu členů tohoto spolku Karla Cudlína, Jana Dobrovského, Alžběty Jungrové, Antonína Kratochvíla, Jana Mihalička a Martina Wágnera.

Současnou tvorbu slovenského multimediálního umělce Mateje Kréna představí dvě instalace. Výstavní plán galerie zahrnuje i další projekty, které diváci najdou v Městské knihovně, zámku v Troji či Colloredo-Mansfeldském paláci.

 

Právě se děje

Další zprávy