Zažít avantgardu. Dům U Kamenného zvonu vystavuje umělce z Devětsilu

Výstava potrvá do 29. března.
Snímek z výstavy Devětsil 1920-1931 v pražském Domě U Kamenného zvonu.
Foto: ČTK
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
19. 1. 2020 16:57
Pražská výstava skupiny Devětsil evokuje meziválečnou éru. Avantgardisté zpočátku věřili, že umění už brzy nebude potřeba.

Po schodech do patra pražského Domu U Kamenného zvonu se zřejmě nikdy nechodilo svižněji. Příchozím, kteří míří na výstavu o české avantgardě, teď do kroku z autentické nahrávky hraje Jaroslav Ježek svůj Bugatti step. A za prvními dveřmi bliká světácký film Svatopluka Innemanna, ve kterém Praha vypadá jako moderní, neony zářící metropole, jejímiž ulicemi se neustále promenují stovky elegantních mužů a žen.

Vstup do výstavy.
Vstup do výstavy. | Foto: Tomáš Souček/GHMP

Přehlídku nazvanou Devětsil 1920-1931 připravila pro Galerii hlavního města Prahy kurátorka Alena Pomajzlová ve spolupráci s dalšími odborníky.

Sestřih úvodního snímku z roku 1928 ve zrychleném tempu a často multiplikovaném obraze ukazuje esenci velkoměsta, základní inspirace avantgardně smýšlejících umělců 20. let minulého století. Neonové reklamy a rozzářené výklady osvětlují chodníky a na nich chodce, pro které bylo stejně samozřejmé nosit klobouky jako vyrážet za zábavou do ulic.

Kamera snímá rušnou křižovatku i četníka, který řídí provoz aut a tramvají. Nahlíží do kaváren, kde mezi stolky pobíhají úslužní číšníci, nebo za pulty obchodů, kde se činí prodavačky s krátkými navlněnými účesy.

Bez obvyklého textového úvodu výstava po pár krocích pokračuje sugestivním přednesem básně od Jaroslava Seiferta ze skrytého reproduktoru. Z dalšího místa expozice na monitoru blikají digitalizované stránky avantgardních časopisů a na jiné obrazovce se mrskají hbité nožky tanečnice v rytmu charlestonu. Je to filmová upoutávka na představení Osvobozeného divadla. Při defilé figur se na chvilku jako dva klauni objeví také Jiří Voskovec s Janem Werichem.

Zážitková výstava

Výstava o možná nejvýraznější kapitole českého umění minulého století je příjemně odlehčená, pestrá a vlastně zážitková. Je tu minimum kurátorských textů, Alena Pomajzlová se snažila v co největší škále postihnout žánry, jichž se avantgardní vize dotkly.

Josef Šíma: Krajina s trojúhelníkem (Krajina s obeliskem), 1930, tempera, plátno, 149 x 99 cm
Josef Šíma: Krajina s trojúhelníkem (Krajina s obeliskem), 1930, tempera, plátno, 149 x 99 cm | Foto: Galerie hlavního města Prahy

Kolik dohadování, zapálených diskusí, těžkých teoretických statí a manifestů bylo v pozadí, odkrývá především doprovodná kniha. Výstava "jen" ukazuje některé z jejích plodů.

Autorka trochu umenšuje prostor pro obrazy, které jsou s avantgardou hojně spojované a jejich vystavení není vzácné. Jen trojice nejvýznamnějších - Josef Šíma, Toyen a Jindřich Štyrský - tu jsou svými malbami zastoupeni velkoryse.

Vedle nich zůstalo místo pro fotografie, fotogramy a fotokoláže, scénografické návrhy i fotografie avantgardních scén. K nejvzácnějším divadelním exponátům patří záznam voicebandu Emila Františka Buriana. Podle dobového plakátu je voiceband "moderní sborová recitace" a ukázka na výstavě působí vhodně děsivě. Smíšený chór sugestivně přednáší báseň Zvon od Edgara Allana Poea v překladu Vítězslava Nezvala.

Manéž pro Osvobozené divadlo

Velký prostor v Devětsilu patřil také architektuře. Na výstavě nechybí návrh na budovu pro Osvobozené divadlo s kruhovým jevištěm, kolem kterého by diváci seděli ze všech stran jako v cirkusu. Autorem je Josef Chochol ve spolupráci se zakladatelem divadla, režisérem Jiřím Frejkou.

Nové budovy se ale Osvobozené divadlo nedočkalo, scéna byla součástí Devětsilu jen pouhý rok a půl. Potom Frejka odešel a s E. F. Burianem založil divadlo Dada. Osvobozené divadlo získalo jiný směr určovaný dvojicí Voskovec-Werich, kteří by nejspíš ani nestáli o manéž, vhodnou pro tanec a akrobacii.

Naopak k realizaci dospěl architektonický návrh obchodního domu Olympic od Jaromíra Krejcara. Je to dům dnes s pozměněnou fasádou stojící v pražské Spálené ulici, kde je jedním z nájemníků Divadlo Ypsilon. Původní návrh ve výstavním sále s nejvyšším stropem oživuje asi třímetrový model připomínající elegantní zaoceánský parník.

Foto: Tomáš Souček/GHMP

Zřejmě nejcitovanějším z avantgardních děl je obrazově-taneční báseň Abeceda, na které spolupracovali tři umělci různých žánrů - básník Vítězslav Nezval, tanečnice Milča Mayerová a zakladatel Devětsilu, teoretik umění a malíř Karel Teige.

Ten tanečnici vyfotografoval při volné improvizaci na téma jednotlivých Nezvalových básní a snímky s básníkovým textem graficky zpracoval do ikonické sbírky.

Vítězslav Nezval: Abeceda, 1926.
Vítězslav Nezval: Abeceda, 1926. | Foto: Muzeum umění Olomouc/GHMP

Deprivovaný kubismus

Devětsil, původním přesným názvem Umělecký svaz Devětsil, vznikl v říjnu roku 1920 a první roky byl jeho proklamovaným cílem rozchod s předválečnou modernou a hledání proletářského umění. To podle Teigeho mělo být zcela nové umění srozumitelné dělníkům. Tvorba měla být kolektivní a anonymní.

Teige zatracoval "hranatiny deprivovaného kubismu a strakatost vysíleného expresionismu". Dobrého slova neměl ani pro dadaismus a futurismus, což jsou všechno směry, bez jejichž vzorů se ani čeští, ani ostatní evropští avantgardisté neobešli.

"V první polovině dvacátých let se v Devětsilu neslo heslo, že umění přestane být uměním, a Teige prosazoval, že stejně jako rukopisy končí v koši, také originály obrazů patří do koše. Byla to demokratická myšlenka, že se díla budou tisknout v časopisech, na pohlednicích nebo v knihách. Tak by si umění mohl dovolit každý," řekla v rozhovoru pro Český rozhlas kurátorka Alena Pomajzlová.

Foto: ČTK

Karel Teige svůj radikální pohled po dvou letech revidoval, nejdůležitějším zůstal důraz na propojení umění a života. Devětsil měl sesterskou odnož také v Brně, kde začal vycházet časopis Pásmo, jejž vhodně doplnil pražský Disk a ReD.

V knize, která k výstavě vznikla, se autorka Pomajzlová zamýšlí, proč Devětsil kolem roku 1931 skončil. Dochází k závěru, že velkou roli hrála politizace jeho členů.

Galerie Hlavního města Prahy už jednou zvala své návštěvníky na velkou přehlídku umělců Devětsilu, bylo to v roce 1986. Tehdy ji připravili kunsthistorici František Šmejkal a Jan Rous ve spolupráci s historikem architektury Rostislavem Šváchou.

Aktuální výstava o Devětsilu potrvá do 29. března. V rámci doprovodného programu se v koncertním sále v Domě U Kamenného zvonu 18. února představí soubor Bodyvoiceband. Uvede jevištní báseň Láska, vzdor a smrt od E. F. Buriana.

Devětsil 1920-1931

Dům U Kamenného zvonu, Praha, výstava potrvá do 29. března.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Zdráhalová byla na 1500 metrů patnáctá, další titul má Wüstová

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si vylepšila na mistrovství světa v Salt Lake City osobní rekord na 1500 metrů a obsadila 15. místo. Pátý titul na této distanci vybojovala favorizovaná Ireen Wüstová z Nizozemska. Martina Sáblíková se po zisku zlata na trojce a stříbra na pětce rozhodla nestartovat.

Sáblíková se po dohodě s trenérem Petrem Novákem odhlásila a šetří síly na závěr sezony. Čeká ji ještě MS ve víceboji v Hamaru a finále Světového poháru v Heerenveenu.

Bilanci Sáblíkové 21 zlatých medailí z MS na jednotlivých tratích i ve víceboji se dnes na jediný titul přiblížila nizozemská rivalka Wüstová. Patnáctistovku vyhrála o 21 setin před ruskou dvojicí Jevgenija Lalenkovová, Jelizaveta Kazelinová.

Zdráhalová si na olympijském oválu v Salt Lake City posunula osobní maximum na 1:54,241 minuty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy