Může za to místo, bývalý klášter svatého Gabriela v Praze na Smíchově přejmenovaný na Gabriel Loci, který posledních 100 let místo benediktinek využívaly státní poštovní instituce. Designblok se tu koná do neděle. Spojení staré honosné architektury a soudobých, občas bizarních stavebních zásahů využili návrháři neobyčejně kreativně.
Podzimní slunce se opírá do fasády kláštera, na prostranství před ním mezi stánky s občerstvením posedává pár lidí na lavičkách moderních tvarů. Zkoušejí tak nejnovější modely mobiliáře několika firem, neboť přehlídka designu začíná už před branou kláštera.
Budeme v Senegalu
Venku je vystaveno i leccos jiného. Například futuristická obytná buňka oblých tvarů. Zařízení je minimalistické a luxusní, jako stvořené pro relaxování na horách nebo v jiné divočině. Výrobce Koma Modular z Vizovic, specializující se na modulární výstavbu, prý umí i nízkonákladové stavby.
"Máme moduly i do uprchlických táborů nebo takové, které se teď dobře hodí jako odběrná místa pro testování. Stavěli jsme i školky a nyní realizujeme modulární přístavbu nemocnice v Karviné. Příští rok se budeme podílet na stavbách dvou letišť v Senegalu," říká hosteska a připomíná mezinárodní úspěch z roku 2015, kdy Koma vyrobila oceněný český pavilon na milánském Expu.
Moduly se po skončení přehlídky přivezly zpět tam, kde byly vyrobeny, a nyní v nich firma má své sídlo.
Podobných informací může návštěvník Designbloku nasbírat hodně, letošní výstava je komunikativnější než jindy. Možná je to světlá stránka smutné skutečnosti, že všechny doprovodné programy - přednášky, diskuze, módní přehlídky i vernisáže - byly s ohledem na protiepidemická opatření zrušeny.
Vystavující se o to víc soustředí na své expozice, u každé postává či posedává zasvěcený "průvodce". Stačí projevit malý zájem a divák se dozví podrobnosti o exponátech, autorech nebo vizi výrobce, který si našel "svého" designéra - návrháře, šperkaře či třeba ilustrátora.
Jako například projekt Omaluj.to, který se na Designbloku představuje veřejnosti poprvé. Tvůrci oslovili několik českých kreslířů, znalce papíru i tiskaře. Vzniklo prvních pět autorských plakátů s poučným obsahem, které jsou určeny k vymalování.
Záměrem je, aby se nad obří omalovánkou sešla rodina nebo přátelé a společně obraz dotvořili. Technickou vychytávku představuje audiostopa, asi patnáctiminutová nahrávka, která prozradí pár encyklopedických zajímavostí k tématu plakátu.
Zatím má zvukový doprovod jen plakát věnovaný českým vynálezcům, který nakreslil Patrik Antczak. Ten vedle vynálezce očních čoček Otta Wichterleho, letce Jana Kašpara nebo manželů Radových, již vynalezli kostkový cukr, umístil i Karla Čapka. Za to, že vymyslel slovo robot.
Ilustrátorka roku 2019 Nikola Logosová do svého plakátu zasadila popkulturní odkazy. Jan Šrámek si řekl, že ztvární několik českých vrcholů, a začal vysílačem na hoře Praděd. Hana Mičková pojednala téma dětství. "Původně to byl linoryt. Stvořila obraz o tom, jaké je vyrůstat na venkově. Že to jde i bez mobilů a počítačových her," popisuje autor nápadu Přemysl Koudela.
Autorské plakáty k omalování prý vymyslel v době lockdownu a nápad dotáhl se svou přítelkyní kvůli Designbloku. Jejich značka Omaluj.to byla v době otevření přehlídky stará jen pár hodin. I přesto je zájem o plakáty veliký. "Nestíháme je odbavovat," říká Koudela, který vymyslel ještě charitativní přídavek: za každý zakoupený plakát pošle druhý na dětské oddělení v nemocnici.
Šátky s dekorací
S ilustrátory a mladými animátory spolupracuje také zakladatelka značky SilkyGang Martina Karafiátová. Původní profesí architektka začala vyrábět limitované edice hedvábných šátků potištěné pohádkovou dekorací různých autorů.
"Musela jsem jim prohodit slovosled, u šátků je nejdůležitější barva," říká o spolupráci s výtvarníky vysoká žena. Ukazuje, že i kresba musí mít svůj rytmus, aby měla na šátku smysl, i když si jej majitelka uváže.
Karafiátová spolupracuje například s Viktorem Svobodu, který navrhl šátek s motivem Otesánka. Ilustrátorka Martina Světlíková vytvořila šátek Sněhurka a například Marek Kulhavý vystihl motiv Alenky v říši divů.
Prostor, který snad býval jednou z cel řeholních sester, Karafiátová proměnila v útulný pokojíček, ve kterém se na zdech lesknou hedvábné šátky a jiné se ladně "povalují" v papírovém pouzdře.
Lahve na výrobní lince
Designblok je plný kontrastů, střídají se výrobky, móda vedle výrobce ginu, který své speciální lahve představuje na rotující "výrobní lince" za doprovodu cinkavé hudby, design motorek vedle šperků, plechových mechanických hraček a kancelářských svítidel. Všechny exponáty spojuje výjimečný design, patrný i na jednotlivých expozicích.
V původní křížové chodbě se vyjímají skleněné závěsné lampy. Podlahu jedné z věží, kde se představuje kancelářské vybavení, posypalo spadané listí ze stromů. Vlnitá přepážka z průsvitného plastu, jež zřejmě oddělovala technické zázemí, je působivě podsvícená jako dobrá kulisa pro retro sci-fi film.
Architektura, do které byl posazen letošní Designblok, má silný příběh. A poměřuje se s příběhy, které do svých návrhů vtiskli designéři.
"To jsou lyže na skialpinismus. Sem se upevňuje tulení pás," říká mladý muž propagující značku Egoe, jež loni získala ocenění Red Dot, a ukazuje zářez ve špičce lyží. Do něj se zachytává pás překrývající skluznice pro snadný výstup po zasněženém svahu. O klikaté, červené lince, která zdobí povrch lyže, mladík prozrazuje, že je to záznam srdeční frekvence jednoho kamaráda při výstupu na Kozí hřbety v Krkonoších.
Na otázku, proč je záznamová křivka na konci tak spletitá, se usměje: "To znázorňuje extázi na konci výstupu."
Přežili díky rakvím
Masivní rozkládací stůl i s židlemi visí ve vzduchu obráceně, nohama vzhůru. Výrobce značky Kaplan tak vybízí návštěvníky, aby si prohlédli čisté zpracování i "na rubu" nábytku.
"Firmu založil můj dědeček v roce 1934," říká jednatel společnosti Lukáš Kaplan. "Ještě za druhé světové války babička podnik s pětadvaceti zaměstnanci udržela, vyráběly se hlavně rakve. Ale po válce jsme o něj přišli a po roce 1989 jej musel otec obnovovat," říká muž v obleku.
Na rodinnou tradici je očividně hrdý. "Vidíte tu kresbu dřeva, jak navazuje i přes rozloženou desku stolu?"
Designblok má i své čistě umělecké pasáže. Dožluta laděnou expozici tu představuje Moravská galerie v Brně. Zaměřuje se na nejnovější přírůstky od českých designérů, které se nedávno staly součástí její sbírky. Ty budou mít své místo po dokončení rekonstrukce Uměleckoprůmyslového muzea v nové expozici.
Centrální prostor Designbloku tvoři takzvaná designerie, odpočinková "rajská zahrada", ve které jsou dvě bistra zasazena do instalace z bíle natřených štaflí a husté vegetace v květináčích. Štafle slouží jak opora pro posezení nebo jako houpačky. Autor designerie Jan Plecháč sem zabudoval i fotokoutek.
K Designbloku se tradičně připojují speciálními programy i desítky designových obchodů po celé Praze a letos poprvé se přehlídka rozšířila také do on-line prostoru. Na webu Designbloku si návštěvníci mohou prohlédnout instalaci vystavujících designérů i firem. Virtuální prohlídky expozic budou k vidění do konce října.
Designblok
Prostor nazvaný Gabriel Loci na Smíchově, Praha, přehlídka potrvá do 11. října.
