Co dělá Jiří David, když neglosuje a není kontroverzní

Radek Wohlmuth
6. 3. 2009 16:00
Retrospektiva, po které zůstane stejně neuchopitelný
Perlový náhrdelník
Perlový náhrdelník | Foto: Jiří David

Recenze - Extvrdohlavec Jiří David (1956) patří mezi ty výtvarníky, o kterých je tady slyšet nejvíc. Většinou ovšem proto, že se vymkli intencím oboru a stali se společenskými glosátory, takže se někdy zapomíná, že kromě mediální persony představují i praktikující umělce.

To sice není Davidův případ, protože jeho velkorysým, někdy lehce kontroverzním projektům se pozornosti dostává; ale tato díla, se kterými si ho lidé většinou spojují, jsou jen částí jeho velmi rozsáhlé a velmi různorodé tvorby.

Záchytné body pro diváka

Tento stav má aspoň částečně napravit výstava příznačně nazvaná Předběžná retrospektiva, kterou společně s umělcem připravily Galerie hl. m. Prahy a Moravská galerie v Brně, jejíž ředitel Marek Pokorný se projektu chopil kurátorsky. A právě jeho volba je tím, co tuto výstavu staví do polohy, jakou by asi čekal málokdo.

Především to není přehlídka mediálních chef-ďoeuvrů, spíš naopak. Přestože se tu objevují i práce z těch nejznámějších fotografických cyklů, jako jsou Skryté podoby (1991-5) a Moji rukojmí (1998), i populární solitéry, např. Chleby (1990) či několikametrová Slepecká hůl (2007), v rámci výběru tvoří menšinu a vytvářejí pro diváka spíš záchytné body, aby se neztratil.

Centrum pozornosti je upřené na dnes méně známé, leckdy až pozapomenuté práce, které svou "chvíli slávy" zažily hlavně v 80. a 1. polovině 90. let. O to překvapivěji mohou vyznít dnes. Pokorný postavil expozici precizně, ale bez oslavných fanfár; se zřejmým zaujetím, znalostí věci, ale zároveň lehkou distancí bývalého aktivního kritika. A Davidovi tenhle dialog prospěl.

Výstava nemá žádný prvoplánově čitelný systém, není skládána chronologicky ani tematicky - spíš volně asociačně, s přihlédnutím k různým faktorům včetně opakujících se motivů a osobních obsesí. Představuje Davida jako autora, který používá různá média, ale je zakotven především v kresbě a malbě.

Jiří David - Skryté podoby
Jiří David - Skryté podoby | Foto: www.jiri-david.cz

Který chce promlouvat živě a nezříká se ani velmi osobních reakcí na realitu společnosti. Jako autora, který má za sebou (a zřejmě i před sebou) překotný vývoj a který byl u nás především na přelomu 80. a 90. let výrazným hybatelem momentálního stavu.

Až na výjimky bez politiky

Přestože je v galerii ukázána jen část jeho tvorby za pětadvacet let, je impozantní a pečlivě strukturovaná. Zahrnuje jak známá plátna z Bílé a Černé série (1986-1988) nebo cyklu Domov (1988-1989), tak práce, které jsou u nás prezentovány poprvé, nebo naopak díla, která lze s odstupem času považovat za iniciační.

Významné jsou i re- a přitom neo-konstrukce z fragmentů instalací, které se vážou k Davidově spolupráci s kultovní galerií MXM. Odkazy tady někdy jdou až do úrovně paneláže.

Jiří David - Pátá pečeť
Jiří David - Pátá pečeť | Foto: Futura
Čtěte také:
Davidovi ukradli na Václaváku slepeckou hůl
David ve Futuře: Další trefa do černého
V obraze tentokrát - Prostý záznam...

Předběžná retrospektiva má svou cenu už proto, že je zaměřena především na subtilní a intimní práce, které se až na výjimky vyhýbají Davidově "politické" tvorbě. Její koncepce s sebou přirozeně nese i edukativní význam. Zajímavý je i posun kontextu děl a jejich vnímání v čase, stejně jako práce s pamětí.

Ovšem ten, kdo si myslí, že se v Davidovi zorientuje jako v přečtené knize, je na omylu. Nejenže jeho tvorba není uzavřená a tím je nedefinitivní, ale její základní faktor, jímž je výrazná proměnlivost - pro kterou také David získal pověst eklektika a trendaře - zabraňuje jednoznačnému výkladu.

Výstava bude alespoň v jednotlivostech čitelnější spíš pro pamětníky, lidi z uměleckých kruhů a autorova okolí než pro běžné publikum, přestože jednotlivé práce vycházejí z konkrétních prožitků, pocitů a reakcí.

Jasné je jedno: pro většinu lidí zůstane Jiří David stejně neuchopitelný jako předtím. Zatímní obraz se skládá z tak rozdílných a někdy i protichůdných segmentů, že někdy zůstává až rozum stát. Dobře to ilustrují třeba popsané obaly magnetofonových kazet, které jsou součástí jedné z instalací: Oasis, Young Gods, Krásné nové stroje, Twin Peaks, sourozenci Ulrychovi, výběr Celine Dion…

Jiří David: Předběžná retrospektiva. Kurátor Marek Pokorný. GHMP a Moravská galerie v Brně. Městská knihovna, Praha 1. Výstava se koná do  6. 5. 2009.

 

Právě se děje

Další zprávy