Peking - Renomovaný britský časopis Art Review zvolil nejvlivnější uměleckou osobností roku čínského výtvarníka a disidenta Aj Wej-weje. Kritik čínské komunistické vlády byl nedávno propuštěný z vězení.
Čínská vláda už také ocenění Aj Wej-weje kritizovala. Uvedla, že "politicky zaujatý" výběr je v rozporu se zásadami magazínu. "Čína má spoustu dostatečně schopných umělců. Domníváme se, že volba založená na čistě politickém a zaujatém pohledu není v souladu se záměry časopisu," konstatoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Liou Wej-min.
Čínské úřady Aj Wej-weje zatkly v dubnu na pekingském letišti v rámci zátahu proti kritikům vlády, když se chystal odletět z Číny do Hiongkongu. Zadržování avantgardního výtvarníka na utajeném místě vyvolalo ve světě nesouhlas, protesty a petice.
Přední britský výtvarník Anish Kapoor připsal Ajovi svou monumentální plastiku Leviathan v pařížském Grand Palais a vyzýval dokonce k uzavření světových galerií na jeden den. Na Ajovu počest se pořádaly v Londýně a New Yorku výstavy jeho cyklu Kruh zvířat/Hlavy zvěrokruhu - což je soubor 12 třímetrových bronzových plastik.
Propuštěn byl na kauci koncem června po 81 dnech vězení, rok ale nesmí poskytovat rozhovory novinářům, setkávat se s cizinci, používat internet či komunikovat s obhájci lidských práv. Nadále je vyšetřován pro podezření z daňových úniků. Což je podle jeho zastánců jen záminka k umlčování opozice. Podle čínských úřadů se nicméně k obviněním přiznal a má doplatit v přepočtu skoro 2 miliony dolarů.
Aj, který nařízení čínské vlády stoprocentně nerespektuje a obnovil komunikaci na twitteru, uvedl, že ho uznání časopisu těší a že ho považuje za podporu svému boji za svobodu vyjadřování. BBC ale řekl, že se vlivný necítí.
Na žebříčku stovky nejvlivnějších uměleckých osobností letošního roku obsadili druhé místo Hans Ulrich Obrist a Julia Peytonová-Jonesová, kteří vedou londýnskou galerii Serpentine, na třetím místě pak skončil Glenn Lowry, ředitel Muzea moderního umění v New Yorku.
Avantgardní výtvarník má s čínským komunistickým režimem napjaté vztahy už dlouhá léta. Před plánovaným odletem se nechal slyšet, že už má dost šikanování v Číně a chce se usadit v cizině, zřejmě v Německu.
Podle článku v listopadovém vydání Art Review věznění Aje a rozhořčená reakce mezinárodního společenství jen zvýšily touhu veřejnosti seznámit se s jeho dílem. Aj Wej-wej je na Západě jedním z nejznámějších výtvarníků.
Podílel se například na návrhu olympijského stadionu pro olympiádu v Pekingu, ale pak se od her distancoval s tím, že vláda je využívá jen pro propagandu. Hry dokonce nazval "nuceným úsměvem" Číny.
Právě v době uvěznění měl výstavu londýnské galerii Tate Modern. Do ohromné turbínové haly umístil instalaci složenou ze sta milionů slunečnicových semínek. 150 tun porcelánových slunečnicových semínek ručně vyrábělo dva roky 1600 sklářů v čínském městě Ťing-te-čen.
Semínka jsou v Číně oblíbenou levnou pochoutkou a v Ajově podání nesou mnoho významů; od odkazů na vládní propagandu až po výraz čínské sounáležitosti. Právě tamní "kolektivní mentalita" a společnost je častým tématem jeho děl.
Kritiky zaměřené na čínské vůdce, které Aj nazval gangstery, a jeho zapojení do humanitárních aktivit z něj udělaly nepřítele vládnoucího režimu. Na kordy s režimem byl svého času i výtvarníkův otec Aj Čching, slavný básník a člen komunistické strany. Byl poslán do pracovního tábora, později byl ale rehabilitován.
