Český pavilon pro benátské bienále vytvoří Jiří David

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 10. 2014 16:09
Projekt s názvem Apoteóza a podtitulem Kde domov můj vybrala mezinárodní porota z 38 přihlášených návrhů. Prestižní přehlídka výtvarného umění se uskuteční příští rok.
Jiří David.
Jiří David. | Foto: ČTK

Praha - Expozici pro československý pavilon na benátském bienále v roce 2015 vytvoří Jiří David s kurátorkou Katarínou Rusnákovou. Projekt s názvem Apoteóza a podtitulem Kde domov můj vybrala mezinárodní porota z 38 přihlášených návrhů.

Benátské bienále je prestižní a nejstarší světová přehlídka výtvarného umění. Její 56. ročník se bude konat od 9. května do 22. listopadu příštího roku, a bude se tak slavit 120 let od jejího založení.

Sám autor nechce o přesné podobě projektu příliš mluvit, řekl jen, že konečná podoba teprve vykrystalizuje během práce. "Důležitá je pro mě určitá živost vznikání projektu," řekl. Dodal, že vítězství v soutěži bere jako "výzvu a šanci po x letech představit něco, co má význam a smysl i mimo kontext českého území".

Kromě historičky umění Rusnákové, která byla krátce i ředitelkou Sbírky moderního a současného umění NG, na přípravě projektu s Davidem pracoval i sociolog Jiří Přibáň.

"Projekt Jiřího Davida a Kataríny Rusnákové je velmi komplexní, reflektuje svět, ve kterém žijeme. Jako jediný je site specific, určený jen pro ten pavilon, reflektuje jeho prostor a pracuje s ním," uvedl šéfkurátor Národní galerie v Praze a místopředseda komise Adam Budak. "Práce uvádí do kontextu a hledá nový smysl děl z české historie, staví most mezi individuálním a kolektivním a lokálním a mezinárodním. Je poetický a zároveň politický."

David nechává pavilon téměř prázdný, až na zadní stěně je zmíněné dílo, z pohledu diváka stojícího ve vstupu je však zcela zakryto panelem. Ten je opět z pohledu diváka celý bílý, z jeho druhé strany pak bude Davidovo dílo konfrontující se s Muchovým obrazem.

Apoteóza je posledním dílem Slovanské epopeje, vznikla v roce 1926 a měla být zastřešením celé ságy zobrazující vizi slovanského triumfu jako příklad pro celé lidstvo. Mezi slovanskými hrdiny jsou i vojáci první světové války. Hlavní postavou obrazu je muž s rozevřenou náručí, jenž zosobňuje útrapy, které museli Slované snášet během staletí, ale také naději pro novou republiku.

Přestože autor zatím nechce práci interpretovat, členové komise naznačují různé interpretace a souvislosti - s blížícím se stoletým výročím vzniku Československa, letošním výročím od začátku první světové války, současného válečného konfliktu na Ukrajině. Zajímavá je i samotná konfrontace Muchova díla, které již v době vzniku bylo kritiky považováno za anachronismus, a domem, který vznikl ve stejné době, ale patřil k soudobé progresivní architektuře.

"Velmi nás těší, že projekt byl tak krásně oceněný a že se můžeme zúčastnit bienále a prezentovat Apoteózu. Těžištěm bude místně specifická instalace přímo komponovaná do prostoru funkcionalistické architektury pavilonu. Reflektuje problém paměti - kulturní, historický, kolektivní, a vychází z reinterpretace důležitého obrazu Alfonse Muchy, Apoteózy, posledního díla Slovanské epopeje, který byl dokončen v roce 1926," popsala projekt kurátorka Katarína Rusnáková.

Projekt podle ní vyvolává otázky, které souvisejí s konstruováním pojmů lid či vlast, pracuje s časovou osou téměř sta let od vzniku díla a bude klást otázky divákům, co fenomén slovanství znamenal v minulosti a jak se na něj nahlíží dnes, kdy se lokální s globálním prolíná.

Rusnáková doplnila, že v díle Jiřího Davida bylo vždy přítomné politikum, nikdy ale nebylo vizualizované jednoduchými prvoplánovými metaforami, vždy si hledal metaforický jazyk, který pomáhal odkrývat hlubší smysly, které v těchto dílech byly.

Soutěž na projekt pro Benátky byla vyhlášena v dubnu, kdy byla zveřejněna i hodnotící komise. Jiří Fajt se ujal funkce ředitele NG 1. července a uzávěrku prodloužil do 8. září; v komisi z jeho podnětu zasedli i zahraniční odborníci a její složení utajil. Předsedala jí Marta Giliová, ředitelka pařížské galerie Jeu de Paume, a zasedli v ní vedle Budaka také kurátor vídeňského MUMOK Rainer Fuchs, ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá, rektor AVU Tomáš Vaněk, umělec Zbyněk Baladrán, vítěz předchozí soutěže, Petr Svojanovský z ministerstva kultury, historička umění Marie Klimešová a děkan Fakulty umění a designu UJEP Michal Koleček.

Komisi zaujaly i projekty Stanislava Kolíbala, Ladislavy Gažiové, Magdaleny Jetelové a Krištofa Kintery.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Maltská policie zadržela podnikatele Fenecha na jeho jachtě

Maltská policie zadržela podnikatele Yorgena Fenecha, majitele společnosti 17 Black. Podle listu Times of Malta ho zatkla na jeho jachtě.

Stalo se tak den poté, co se objevily informace, že policie také zadržela muže, kterého považuje za zprostředkovatele vraždy novinářky Daphne Caruanaové Galiziové. Třiapadesátiletá novinářka, která na svém blogu psala o korupci ve vládních kruzích, zahynula při výbuchu bomby ve svém voze v říjnu 2017. Její smrt vyvolala v Evropě zděšení i pochybnosti o vládě práva ve středomořském ostrovním státě.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy