Navrhovat česko-romské vlajky není zločin, uznal magistrát

Luboš Vedral ČTK Luboš Vedral, ČTK
Aktualizováno 26. 1. 2015 12:50
Expozice s názvem Výběrové řízení na česko-romskou vlajku byla k vidění v létě 2013 v Galerii Artwall, trestní oznámení podal člen ultrapravicové DSSS. Magistrát po roce a půl zastavil veškerá řízení.
Jeden z návrhů na česko-romskou vlajku od Tomáše Rafy.
Jeden z návrhů na česko-romskou vlajku od Tomáše Rafy. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Pražský magistrát zrušil pokutu za vystavení návrhu česko-romské vlajky, kterou opakovaně udělila městská část Praha 7. "Rozhodnutí bylo zrušeno a řízení zastaveno," řekla mluvčí magistrátu Petra Hrubá.

Návrhy česko-romské vlajky vystavil v Praze slovenský umělec Tomáš Rafa, který s pokutou nesouhlasil. Výstavu jako přestupek pozměňování vlajky řešila i Praha 1, podle ní jde ale o umění, a pokutu proto podle mluvčí městské části Veroniky Blažkové neudělila.

Výstava Výběrové řízení na česko-romskou vlajku, která se konala v létě roku 2013 na vltavském nábřeží dr. Edvarda Beneše v pražské venkovní Galerii Artwall, představovala návrhy na česko-romskou vlajku. Projekt podle autorů ukazoval, že Romové jsou Češi a jsou v Čechách doma.

"Těší nás, že po sérii absurdních kroků ze strany policie a Úřadu městské části Praha 7 zvítězil zdravý rozum," konstatovala jedna z kurátorkek výstavy Zuzana Štefková. "Nedokázali jsme si na začátku vůbec představit, jakou diskusi projekt vyvolá. Ale nastaly i poměrně kultivované výměny názorů, například se zástupci romské samosprávy v severočeské Krupce. I odmítnutí vlajek ze strany Romů, znamenalo, že se vlastně hrdě hlásí k české národnosti," dodala Štefková.

Trestní oznámení na organizátory výstavy podali zástupci krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti. Autoři podle nich porušili zákon o užívání státních symbolů České republiky. Podle znaleckého posudku zadaného policií nešlo o trestný čin, ale o přestupek.

Kvůli umístění galerie Artwall na jejím území se přestupkem zabývala Praha 7. Tamní odbor správních agend Rafu shledal vinným, zákon prý porušil zobrazením tří vlajek. Vyměřil mu pokutu u spodní hranice sazby - kolem dvou tisíc korun.

Umělec prý zákon porušil, protože na státní vlajce nesmí být žádné nápisy nebo znaky. Stejný zákon podle kritiků rozhodnutí úřadu často porušují třeba fanoušci, kteří na státní vlajku při sportovních utkáních napíší například jméno svého města.

Rafa vloni v lednu uvedl, že na výstavě nebyly státní symboly nijak poškozeny ani zneváženy. "Umělecký projekt česko-romské vlajky se stal názorovou společenskou sondou. Průběh projektu poukázal na alarmující nárůst rasismu na sociálních sítích i v reálném životě. Vlajky byly postříkány barvou a zhanobeny hákovým křížem, následovala absurdní trestní oznámení ultrapravicových skupin a represivní kroky státních institucí. Projekt však nakonec podpořil diskusi o soužití. Je důležité, aby tento prostor nezanikl a nezůstal obsazen rasistickou propagandou pravicových extrémistů," poznamenal.

Vlajky byly vystavené také v galerii Art Space v Lázeňské ulici na Malé Straně, galerii zřizuje Anglo-American University. Tři ze sedmi exponátů přímo v galerii 27. února zabavila policie. Po podnětu občanů se pozměňováním státní vlajky zabývala také městská část Praha 1, pokutu ale na rozdíl od Prahy 7 neudělila.

V pondělí si zabavené vlajky vyzvedl na úřadu autor a kurátorky z Galerie Artwall.

"Svoboda projevu a umělecké tvorby patří nejen mezi česká ústavní práva, ale i základní evropské hodnoty. Celý případ začal dost strašidelně - policie a některé úřady se staly ochotným a poněkud bezmyšlenkovitým nástrojem šikany liberálního umělce ze strany pravicových extremistů. Pokud oprávněně požadujeme po muslimech, aby snesli karikatury proroka Mohameda, měli bychom sami snést pohled na naši vlastní státní vlajku v neobvyklém, nebo třeba i provokativním kontextu," řekl právník Jan Rovenský, které ze své soukromé iniciativy zastupoval Tomáše Rafu v přestupkových řízeních.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy