Cenu Národní galerie dostal blikající a hrající Koberec

Kultura Kultura, Red Kul
28. 11. 2008 16:00
Trofej NG 333 letos patří Marku Kvetánovi

Praha - Druhým vítězem výtvarné ceny 333, kterou od loňska vyhlašuje pražská Národní galerie, je konceptualista Marek Kvetán a jeho Koberec.

Pro instalaci použil perský tepich vyráběný pro řetězce producentů nábytku a vybavení pro domácnost, který doplnil o 1200 diod napojených na procesor, které se v nečekaných intervalech rozblikají za doprovodu arabského popu.

Porota, jejímž předsedou byl ředitel sbírky moderního a současného umění Národní galerie Tomáš Vlček, ho v dvoustupňovém rozhodování vybrala za "mimořádné spojení konceptuálního přístupu a využití nových médií při tvorbě výtvarného objektu".

Jeho autor - absolvent Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě - je už zastoupen mimo jiné v Národní galerii, o cenu 333 se ucházel i loni.

"Ve své tvorbě využívá především nová média, čerpá z literatury, filmové tvorby, fotografií nebo internetových stránek. Nekonfliktní krásu, souzvuk linií a barev konfrontuje s původními východisky a odkazuje diváka ke kritickému vhledu, ať na aktuální politické dění, globalizaci nebo právě povrchnost současných převažujících přístupů ke světu a životu," píše se na stránkách Národní galerie.

V porotě letos byli i Roman Franta, ředitel Moravské galerie Marek Pokorný i sám šéf Národní galerie Milan Knížák, podle  kterého oproti loňskému ročníku výrazně stoupla úroveň přihlášených prací.

Většina z jedenácti finalistů si prý zaslouží vystavovat v Národní galerii. "Místo jedné bych letos udělil minimálně sedm cen," řekl Knížák.

Letos se přihlásilo 96 adeptů, výstava finalistů potrvá ve Veletržním paláci v Praze do 1. března 2009. Cena 333, kterou sponzoruje ČEZ, stejně jako Cena Jindřicha Chalupeckého hodnotí tvorbu mladých umělců.

Na domácí výtvarné scéně ale nebyla přijata jednoznačně. Dostalo se jí dokonce veřejného zpochybnění kvůli sponzorovi i pořadateli a od oponentů získala označení trucpodniku, kterým si Knížák získává pozornost.

V loňském, prvním ročníku zvítězila umělecko diverzní skupina Ztohoven. Její simulace atomového výbuchu, se kterou  se nabourali do vysílání České televize v pořadu Panorama, je dodnes předmětem soudního jednání. Okresní soud v Trutnově se bude případem znovu zabývat 3. února 2009.

Kupříkladu výtvarník Jiří David udělení skupině Ztohoven uvítal , ale zároveň dodal že "cena ČEZ je z mnoha důvodů nepřijatelná pro všechny soudné mladé umělce".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy