Praha - Letošním laureátem Ceny 333 pro mladé umělce do 33 let je streetartový výtvarník Jakub Matuška alias Masker, který porotu zaujal svou graffiti instalací Porn Bloopers.
"Porota ocenila autorův svobodný a monumentální malířský projev, výrazný změtí významů a velkorysým spojením umělecké tradice se zkušeností street artu," zdůvodnil Matuškovo vítězství předseda jury Jaroslav Róna.
V pořadí pátý držitel ocenění za sebou zanechal 150 přihlášených umělců, ze kterých porota v prvním kole vybrala 11 finalistů. Mezi nimi byli autoři videí (Adéla Babanová), objektů (Jan Boháč, Jakub Geltner), maleb (Denisa Krausová, Samuel Paučo, Ján Vasilko, Jakub Janovský a Vojtěch Horálek) i instalací ve veřejném prostoru (umělec tvořící pod pseudonymem Epos 257 a dvojice autorů Alessandra Svatek a Artur Magrot).
"Je to příjemný, ale zároveň zvláštní pocit. Nevím, jestli jsem to čekal, ale doufal jsem, že by to mohlo vyjít," řekl vítěz krátce po převzetí diplomu a šeku na 333 000 korun.
Matuška na plátně monstrózních rozměrů (500 x 400 cm) využil zkušeností ze street artu a graffiti. Klasický obraz netradičního vzezření vytvořil akrylovými barvami a spreji.
"Vznikl asi před dvěma lety díky občanskému sdružení Trafačka, které chtělo udělat výstavu asi pěti nebo šesti velkoformátových obrazů. Sehnaly na ně prostředky a mohl jsem na něm pracovat v jejich prostorách. Měl jsem na ten obraz asi měsíc a půl," dodal Matuška.
Dílo vítěze i dalších finalistů bude v prostorách Veletržního paláce vystaveno do 9. dubna příštího roku.
Jakub Matuška se narodil v roce 1981 v Praze. Studoval střední soukromou školu, kde se specializoval na grafický design. Poté nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru Vladimíra Skrepla studoval malbu.
Přední představitel současné tuzemské street art a graffiti scény, na které je znám pod pseudonymem Masker, se zabývá také videem, designem, fotografií, objektem, komiksem, kresbou i malbou. Všechny tyto techniky často kombinuje.
Stěžejním motivem je pro něj figura a její různé stylizace. Inspirací mu jsou gotické výjevy, díla holandského renesančního malíře Hieronyma Bosche i raná tvorba španělských malířů Joana Miró či Pabla Picassa. Autor vystavoval v Chebu, Praze a Londýně; jeho graffiti zdobí ulice české metropole i New Yorku.
Odborná porota, v níž letos usedli například konceptuální umělec Jiří Černický či kurátor Radek Wohlmuth, uděluje ocenění za dílo libovolného žánru či média, vytvořené v posledních třech letech. Laureát získá finanční odměnu, vítězné dílo - spolu s výhradními právy na jeho užívání - ale zůstane v majetku NG.
Cena 333 Národní galerie v Praze a Skupiny ČEZ je udělována od roku 2007. Tehdy ocenění získalo uskupení Ztohoven, v následujících letech se laureáty stali výtvarníci Marek Květán, Petr Bařinka a loňský rok pak studentka AVU Juliana Höschlová.
Čtěte také:
Cenu NG 333 dostala Holka z cirkusu za hýbání ušima
Národní galerie počtvrté soutěžně zastříhala ušima
Cena NG 333 není, nebo apespoň nebyla na domácí výtvarné scéně přijímána zcela jednoznačně. Od oponentů získala označení trucpodniku vůči Chalupeckého ceně, kterým si šéf NG Milan Knížák získával pozornost. Nyní je tedy otázka, jak se k ocenění postaví nový šéf NG Vladimír Rösel.
Cena Jindřicha Chalupeckého byla udělována ve spolupráci s pražskou Národní galerií do roku 2000, kdy se do konflikt dostal Knížák a laureát David Černý.
NG 333 se dostalo veřejného zpochybnění i kvůli sponzorovi. Kupříkladu výtvarník Jiří David, dlouhodobý Knížákův kritik, v prvním ročníku uvítal její udělení skupině Ztohoven uvítal, ale zároveň dodal že "cena ČEZ je z mnoha důvodů nepřijatelná pro všechny soudné mladé umělce".
Oproti "Chalupáři" se adepti a laureáti ceny NG častějí se pohybují v tradičnějších disciplinách. Právě převaha konceptuálního umění se Chalupeckého ceně často vyčítá.
