Finalisty Chalupeckého ceny pálí klima. Jejich výstavu pohání solární energie

Foto: Kamil Till
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
9. 10. 2019 15:50
Tlustý svazek černých kabelů pod stropem se v brněnském Pražákově paláci vine všemi místnostmi, ve kterých vystavují letošní finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého. Kabely začínají u solárních panelů instalovaných pár desítek metrů od budovy. Do ní přivádějí elektřinu pro osvětlení obrazů, instalací i pro napájení projekčních přístrojů či galerijní pokladny.

Každý z vystavujících, kterými jsou skupina Comunite Fresca, Andreas Gajdošík, Baptiste Charneux, Marie Lukáčová a Pavla Malinová, navíc předkládá účet ekologické zátěže, kterou způsobil při přípravě. Ukazují, že své stopy přispívající ke klimatickým změnám berou vážně.

Při třicátém ročníku soutěže mladí umělci i pořadatelé víc než kdy dříve propojují umění a jeho provoz s aktuálními společenskými problémy. Odvrácenou stránkou ale je, že vystavené práce ustupují do pozadí, v souvislosti s výstavou se nejprve mluví o jejím energetickém zabezpečení, teprve o pár odstavců níže o uměleckých dílech.

"Iniciativa napojit vlastní instalaci na solární panely vzešla od Marie Lukáčové a vzhledem k tomu, že rezonovala s přemýšlením ostatních vystavujících autorů i našimi kurátorskými postoji, rozhodli jsme se tento princip aplikovat na celou výstavu," uvádějí kurátorky Barbora Ciprová a Karina Kottová, která je zároveň ředitelkou Společnosti Jindřicha Chalupeckého.

Obě si daly práci s obhajobou ekologických postojů. V obsáhlém úvodu paperbackového katalogu objasňují, že solární napájení výstavy nepovažují za dostatečnou odpověď na ekologickou krizi, ale za experiment, zkoušku, zda lze svou práci dělat šetrněji k přírodě.

Méně a jinak

Měly pro to téměř "laboratorní" podmínky: kromě sponzora, společnosti z Valašského Meziříčí, která zapůjčila fotovoltaickou technologii, pořadatelům nahrála skutečnost, že v blízkosti Moravské galerie se staví budoucí Janáčkovo kulturní centrum. Na jeho betonových základech bylo možné rozmístit 60 solárních panelů, jejichž instalaci v historickém centru Brna by památkáři jinak nepovolili.

Výstava čerpá energii ze solárních panelů.
Výstava čerpá energii ze solárních panelů. | Foto: Kamil Till

Malá solární elektrárna může energií zásobovat výstavu i za méně slunečných dní. Čtyři plně nabité akumulátory dokážou přehlídku pohánět bez dobití pět dnů. Nezbývá ale na vytápění, proto bude v zimních měsících zabezpečena jen kamerovým systémem bez přítomnosti kustodů.

"Uvědomuji si, že nás bude spousta lidí považovat za naivní a celkem oprávněně mohou poukazovat na to, že negativní ekologickou stopu nezanechává pouze provoz výstavy, ale také celá její příprava. Jediné zcela neutrální řešení by bylo nedělat nic. Ale možná bude stačit, když toho budeme dělat méně a jinak," konstatuje Ondřej Chrobák, hlavní kurátor Moravské galerie, která přehlídku pořádá.

Ta se Společností Jindřicha Chalupeckého patří k signatářům výzvy o vyhlášení stavu klimatické nouze, se kterou se letos české kulturní instituce obrátily na vedení Brna a Prahy. Energetická soběstačnost výstavy finalistů, kteří se i během příprav snažili zanechat co nejmenší uhlíkovou stopu, je tedy logickým vyústěním.

Umění je jinde

Jediná tvůrčí skupina, která se dostala mezi finalisty, Comunite Fresca, se v Pražákově paláci představuje zástupným dílem. Do nevelké místnosti postavila malý průchozí domek s plechovou střechou, fiktivním schodištěm a orientálními okny. Vyzdoben je několika freskami, malbami vtisknutými do mokré omítky.

To hlavní, na co stavba odkazuje, je ale venku, v prostorách pěti neziskových organizací, protože skupina obvykle působí jen v negalerijním prostoru.

Comunite Fresca: Zbytky obrazů ze sousedních měst, 2019, instalace, freska, opálené dřevo, koberec, dary od participujících institucí, rozměry variabilní.
Comunite Fresca: Zbytky obrazů ze sousedních měst, 2019, instalace, freska, opálené dřevo, koberec, dary od participujících institucí, rozměry variabilní. | Foto: Tomáš Souček

Trojice absolventek brněnské Fakulty výtvarných umění VUT - Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová -, která Comunite Fresca tvoří, si pro svou finálovou práci vybrala instituce, jež jsou jim blízké. Vyzdobily kancelář veřejné ochránkyně práv, místnost hospice Cesta domů, rozjasnily zeď v centru pro ženy žijící na ulici Jako doma i jejich jídelnu Kuchařky bez domova a také sídlo spolku Ratolest, který pomáhá dětem v sociální nouzi.

"Pracujeme s atmosférou místa, chceme mu prospět," říká Marie Štindlová. Trojice využívá starodávnou techniku, kterou propojuje se současnou malbou. Jejich fresky mají někdy velikost pohlednice, jindy se rozprostírají přes celý podchod jako ve slovenských Topoľčanech.

Další jejich dílo je k vidění na stěně venkovního posezení českobudějovické kavárny Měsíc ve dne nebo na komínu komunitního centra Stará škola ve Vraném nad Vltavou.

Jejich rozměrné malby, v nichž se tři rukopisy spojují v jeden, působí abstraktně, i když autorky říkají, že v základu bývají konkrétní motivy. Do své zástupné prezentace v Moravské galerii umístily i dary, které za své fresky od neziskovek dostaly. Například zavařovačku s nakládanou zeleninou nebo tři sklenice medu.

Ta nejčistší lilie

Druhým z finalistů je Andreas Gajdošík, rovněž absolvent brněnské Fakulty výtvarných umění. Také on se zaměřuje na umění ve veřejném prostoru, nejčastěji virtuálním. Jeho bakalářská práce byla webová stránka nazvaná Národní liga, na které vedl statistiku nejčastějších internetových diskutérů šířících nenávistné názory a agresivitu.

"Zajímalo mě, jak velká je to skupina lidí. Jestli to jsou většinou ti, kteří napíšou jednou za čas, nebo jestli jde o soustavnou činnost lidí, kteří ve světě xenofobie a strachu žijí," řekl pro Radio Wave Gajdošík. Zjistil, že jde o celkem malou skupinu nenávistných osob, které jsou však schopné vyprodukovat i 30 komentářů za den.

Andreas Gajdošík: Nelidské zdroje, 2019, instalace, video dokumentace, tiskoviny.
Andreas Gajdošík: Nelidské zdroje, 2019, instalace, video dokumentace, tiskoviny. | Foto: Tomáš Souček

Na finálové výstavě představuje jiný projekt, ve kterém uplatnil své programátorské dovednosti. Na čtyřech futuristických stojanech leží tablety s načtenými stránkami dvou zpravodajských serverů, které se jen tváří jako pravé. Že nejde o skutečný server iDnes.cz ani Lidovky.cz, čtenáři dojde při prvním článku, v němž je citován premiér Andrej Babiš. K jeho jménu se automaticky přiřazuje některý z přednastavených podlézavých přívlastků: "velectěný pan majitel", "ta nejčistší lilie", "pevný cenzor našich článků", "téměř nespící" a tak podobně.

Tablety odkazují na portál babis.media/49, který tímto způsobem upravuje denní zpravodajství obou serverů. Umělec doufá, že sdílením se jeho "alternativní zprávy" mohou šířit po internetu.

Gajdošík se mimo český umělecký prostor představil na mezinárodní scéně v roce 2016, kdy vystavoval na bienále Manifesta 11 v curyšském Cabaretu Voltaire.

Dlaždičky bez rohů

Pro tvorbu francouzského umělce žijícího v Praze Baptista Charneuxe je charakteristické, že se vyhýbá myšlenkovým vrstvám. "Moje tvorba je poetická, instinktivní, nemá žádný hluboký koncept. Snažím se do žádného konceptu nepouštět, aby to nezastínilo formu a její podstatu," řekl v pořadu Artzóna umělec, který je podle svých slov posedlý keramikou.

Charneux vystudoval Národní akademii výtvarných umění v Caen na severozápadě Francie, v Praze je členem nezávislého uměleckého spolku Bubahof, jenž sídlí ve Strašnicích. Jeho práce občas splývají s designem nebo se stávají součástí architektury. Pokaždé ale hledá nové způsoby, jak pracovat s keramikou. "Je to zároveň vzrušující i frustrující, protože nikdo neví, co z toho vzejde. Vždycky vás může zaskočit nějaká nehoda," říká.

Baptiste Charneux: Podpěra, povrchy, 2019, instalace, keramika, kov, kabeláž, folie, variabilní rozměry.
Baptiste Charneux: Podpěra, povrchy, 2019, instalace, keramika, kov, kabeláž, folie, variabilní rozměry. | Foto: Tomáš Souček

Pro výstavu v Pražákově paláci se inspiroval výrobou keramických dlaždic, což není na první pohled patrné. Jejich typické znaky - hladký lesklý povrch a geometrický tvar - umělec vyloučil. Na jeho dvou středně velkých objektech a jednom vertikálním se nenajde jediný pravoúhlý roh, také klasická povrchová lazura chybí.

Charneux si z dlaždic půjčil jen materiál a tenkou formu. Do keramických plátů vyřezává abstraktní tvary, které k sobě spojuje robustními šrouby. "Jejich vrstvením, množením a překrýváním prohlubuje kompozici do prostoru a vytváří téměř surrealistickou krajinu, přičemž dociluje působivého napětí mezi intenzitou hmoty a její subtilností, mezi objektem a jeho prostředím," píší kurátorky v katalogu.

Pixely a paraziti

Ostré beaty a dívčí rapující hlas se ozývá z místnosti, kde vystavuje Marie Lukáčová. Pro finálovou výstavu připravila videomuzikál kombinující statické inscenované scény s počítačovou animací. Čtveřice dam na hranici seniorského věku sedí jako živý obraz před černým pozadím mezi stolky s kyticemi a ovocem. Kamera klouže po jejich nehybných tvářích i tělech, zatímco zvuková stopa rozvíjí rozšafný dialog.

Intonací připomíná nezávazné brebentění nad "kafíčkem" v cukrárně, obsah slov jej mění v intelektuální debatu, přerušovanou hudebními klipy. Ženy zastupují hmyzí samičky, které "uvažují nad mocí a rentabilitou obrazu v době, kdy digitální svět postupně přestává být rozeznatelný od reality", popisují dílo kurátorky.

Marie Lukáčová: MeluZyna Maca, videoinstalace, 2019, a Skuzomeetza, HD video 27‘‘, 2019.
Marie Lukáčová: MeluZyna Maca, videoinstalace, 2019, a Skuzomeetza, HD video 27‘‘, 2019. | Foto: Tomáš Souček

Umělkyně staví malý biologický organismus - parazita - do kontrastu s pixelem, který je základní jednotkou digitálního obrazu či zprávy.

Součástí videoinstalace Marie Lukáčové je také pomalovaná podlaha a vyšívané závěsy na oknech. Lukáčová je absolventkou pražské UMPRUM a jednou ze tří zakladatelek feministické skupiny Čtvrtá vlna, která před dvěma lety začala veřejnou debatu o sexismu na univerzitách.

Zpátečnická malba

Poslední z pětice finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého je Pavla Malinová. Maluje sytě barevné figurální obrazy. "Myslím, že moje malba je v něčem spíš zpátečnická. Odkazuji se asi nejvíce na malířství 20. století, ale jinak současnou malbu sleduju a určitě z ní čerpám, a to hlavně z figurace," řekla v rozhovoru pro server Artalk.cz.

Za vzory považuje Pabla Picassa, Fernanda Légera a české surrealisty Toyen, Jindřicha Štyrského či Františka Janouška.

Soubor, který přichystala pro finálovou výstavu, spojuje motiv vody. Tu představuje i sytě modrá zvlněná zástěna, přepažující místnost. Zástěnu podpírají nízké kamenné sokly, připomínající zvětralé kousky antických soch.

Pavla Malinová: Last Minute, 2019, olej na plátně, 280 x 195 cm
Pavla Malinová: Last Minute, 2019, olej na plátně, 280 x 195 cm | Foto: Tomáš Souček

Figury na jejích obrazech jsou robustní, scény s ženami a muži na pláži působí teatrálně. Vlny připomínají kulisy, oblaka zase těsto proděravěné vykrajovátkem ve tvaru andělů.

Výrazná malířka Pavla Malinová vystudovala Fakultu umění v Ostravě v ateliéru Františka Kowolowského. "František je malíř, ale zároveň i performer, kurátor, hudebník a teď i děkan fakulty, takže nás spíš vedl k tomu, abychom jenom nemalovali a vyzkoušeli si různé přístupy. Zkoušela jsem pracovat s videem, fotografií, pak jsme založili kapelu a podobně," říká umělkyně.

Výstava finalistů v Pražákově paláci, jednom ze sídel Moravské galerie v Brně, potrvá do 19 ledna. Slavnostní vyhlášení Ceny Jindřicha Chalupeckého se uskuteční 6. prosince v olomouckém kině Metropol v průběhu přehlídky animovaného filmu PAF.

Nejvýznamnější česká soutěž pro mladé umělce má i doprovodný program. Připojila se s ním pražská galerie Berlínskej model, která připravila sérii sedmi jednodenních výstav dřívějších laureátů či finalistů soutěže. Pod názvem Jindřichův model představí jejich práce nejméně deset let staré. Tuto středu to je práce Petry Herotové, finalistky z roku 2009. Týden nato dostane prostor finalista Pavel Kopřiva a za dva týdny laureát z roku 1992 Michal Nesázel.

Cena Jindřicha Chalupeckého

Pražákův palác, Brno, výstava potrvá do 19. ledna 2020.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Erdogan změnil názor, s viceprezidentem USA Pencem se nakonec setká

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve čtvrtek setká s americkým viceprezidentem Mikem Pencem a ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Informoval o tom šéf komunikací turecké vlády. Dříve totiž Erdogan setkání v rozhovoru s televizí Sky News odmítl s tím, že bude jednat pouze se svým protějškem Donaldem Trumpem a nechal se slyšet, že americkou delegaci, která chce jednat o nynější turecké intervenci v Sýrii, odkáže na jejich protějšky v turecké vládě.

Zástupci vlády USA letí do Turecka ve středu, ve čtvrtek pak mají začít oficiální jednání. Pompeo řekl, že cílem mise je najít řešení situace v Sýrii a ne rozbít americko-turecké vztahy.

před 1 hodinou

Basketbalisté Nymburka zahájili Ligu mistrů výhrou nad Bambergem

Basketbalisté Nymburka zahájili základní skupinu Ligy mistrů vítězstvím 91:71 nad Bambergem. Domácí v pražské hale Královka vykročili za výhrou nad čtvrtým celkem minulého ročníku už v první čtvrtině, kterou vyhráli o 19 bodů.

Středočeši soupeře v úvodním dějství dokonale zaskočili. Do zápasu vstoupili sérií 16:0 a Bamberg se poprvé prosadil až po čtyřech minutách. Nymburk i díky 13 bodům Jaromíra Bohačíka první čtvrtinu vyhrál 30:11. Ve druhé části německý tým výrazně přitvrdil v obraně a Středočeši o poločasové přestávce vedli o 18 bodů.

Po pauze převzal Bamberg aktivitu, Nymburku se přestalo dařit střelecky i na doskoku a po nepovedeném závěru třetí čtvrtiny se náskok domácích ztenčil na osm bodů. Závěrečná čtvrtina už ale byla opět v režii Nymburka, který zpřesnil střelbu a vzal si dvouciferný náskok zpět. Nejlepším střelcem zápasu byl Bohačík s 24 body.

Basketbalová Liga mistrů - skupina C, 1. kolo:

Nymburk - Bamberg 91:71 (30:11, 52:34, 65:57)

Nejvíce bodů: Bohačík 24, Booker 18, Dalton 14, Hankins 10 - B. Taylor 16, Harris a Lee po 11, K. Taylor 10. Fauly: 20:21. Trestné hody: 24/21 - 16/9. Trojky: 6:14. Doskoky: 44:43.

Tabulka:

1. Nymburk 1 1 0 91:71 2
2. Tenerife 1 1 0 81:67 2
3. VEF Riga 1 1 0 80:74 2
4. Peristeri 1 1 0 70:64 2
5. Mornar Bar 1 0 1 74:80 1
6. Gaziantep 1 0 1 64:70 1
7. Nižnij Novgorod 1 0 1 67:81 1
8. Bamberg 1 0 1 71:91 1
před 1 hodinou

Basketbalistky USK Praha začaly Evropskou ligy výhrou v Rize

Basketbalistky ZVVZ USK Praha vstoupily úspěšně do nového ročníku Evropské ligy a vyhrály v Lotyšsku nad TTT Riga 73:66. Nejlepšími střelkyněmi v barvách českých šampionek a obhájkyň třetího místa byly shodně se 17 body Alyssa Thomasová a Valériane Ayayiová. Další zápas čeká svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové za týden ve Francii proti Bourges.

1. kolo Evropské ligy basketbalistek:

Skupina A:

TTT Riga - ZVVZ USK Praha 66:73 (14:20, 32:37, 43:58)

Nejvíce bodů: Drammehová 13, Harperová, Strautmaneová obě 12 - Thomasová, Ayayiová obě 17, Jonesová 12. Fauly: 18:18. Trestné hody: 21/16 - 20/13. Trojky: 6:6. Doskoky: 37:41.

Zdroj: ČTK
Další zprávy