Richelieu nebo Extáze svaté Terezy. Vídeň vystavuje staré mistry baroka

Na snímku z výstavy je uprostřed Caravaggiova Růžencová Madona.
Caravaggio: David s hlavou Goliáše, Řím, zhruba z let 1600 až 1601.
Caravaggio: Růžencová Madona, Řím, zhruba z let 1601 až 1603.
Caravaggio: Nasazení trnové koruny, Řím, okolo roku 1603.
Caravaggio: Chlapec kousnutý zelenou ještěrkou, Řím, zhruba z let 1597 až 1598.
Foto: KHM-Museumsverband
Kultura Kultura
26. 10. 2019 19:28
Díla italského malíře Caravaggia a sochaře Berniniho, kteří oba významně ovlivnili baroko a obecně umění 17. století, od minulého týdne vystavuje Uměleckohistorické muzeum ve Vídni.

Caravaggiovy malby a Berniniho sochy jsou na jedné přehlídce společně k vidění poprvé. Kurátoři je spojili pod záminkou, že oba autoři výrazně přispěli k vývoji evropského umění a oba působili v Římě za vlád papežů nakloněných umění - Pavla V., Řehoře XV. a Urbana VIII.

"Vy jste byl pro Řím stvořen a Řím zase pro vás," řekl prý Urban VIII. neapolskému rodákovi Berninimu, který se v italské metropoli těšil přízni kardinálů a z pověření papežů pracoval například na přestavbě Svatopetrského chrámu.

"Caravaggio a Bernini dovedli zachytit lidi tak věrně, jako by ti stále dýchali. Znázorňovali je v pohybu, aby ilustrovali, co se odehrává v jejich nitru. Vztah mezi realitou a emocí byl nový a stal se charakteristikou barokní tvorby," uvádějí pořadatelé výstavy.

Časopis The Art Newspaper napsal, že muzeum se prostřednictvím společné výstavy doprovázené podtitulem Objevení emocí snaží prozkoumat 17. století.

Vídeň za tímto účelem shromáždila deset obrazů Michelangela Merisiho zvaného Caravaggio, který žil v letech 1571 až 1610, dvanáct soch všestranného Gian Lorenza Berniniho, který se narodil o 27 let později a zesnul roku 1680, plus desítky dalších prací jimi ovlivněných autorů.

"Ještě nikdy žádná výstava konaná mimo Itálii neobsahovala tolik významných děl z tohoto období," tvrdí Uměleckohistorické muzeum, které samo vlastní několik významných Caravaggiových prací, a tak pro něj bylo snazší vyjednat zápůjčky.

Artemisia Gentileschi: Máří Magdaléna v extázi, cca 1620 až 1625.
Artemisia Gentileschi: Máří Magdaléna v extázi, cca 1620 až 1625. | Foto: Sotheby's

Za zvlášť zajímavé ze současné výstavy The Art Newspaper označuje práce italské raně barokní malířky Artemisie Gentileschiové, jedné z mála žen, které prorazily v tehdy maskulinním světě umění. Ve Vídni je k vidění její plátno Máří Magdaléna v extázi, které aukční dům Sotheby's před pěti lety vydražil v přepočtu za 22,1 milionu korun. Nese patrné známky techniky šerosvitu používané právě Caravaggiem.

Dalším autorem vybraným vídeňskými kurátory je bolognský malíř Guido Reni, který rovněž rozvinul svůj styl v Římě.

Výstava Caravaggio & Bernini je rozdělena na části nazvané podle jednotlivých emocí, například Údiv a úžas, Hrůza a děs, Utrpení a smilování nebo Láska.

Caravaggia s Berninim přes věkový rozdíl spojovalo působení v Římě, který byl zejména v letech 1600 až 1650 významným centrem umění. Scházeli se tu autoři z celé Evropy, diskutovali o malířství a studovali staré mistry. Řím byl pro ně v tehdejších letech srovnatelně důležitý jako o mnoho století později Paříž pro moderní umělce.

Caravaggio: David s hlavou Goliáše, Řím, zhruba z let 1600 až 1601
Caravaggio: David s hlavou Goliáše, Řím, zhruba z let 1600 až 1601 | Foto: KHM-Museumsverband

Bernini se v italské metropoli těšil uznání a také zde pokojně zemřel. Caravaggio se naopak několikrát dostal do střetu se zákonem, při potyčce zabil syna velitele Andělského hradu a z italské metropole musel nakonec uprchnout nejprve do Neapole, později na Maltu a nakonec na Sicílii.

"Byl divoký a popudlivý, snadno se urazil, a dokonce někoho bodl dýkou," napsal později historik umění Ernst Gombrich. Podle něj se Caravaggiovi nelíbily klasické modely, ideálem krásy pohrdal a chtěl skoncovat s konvencí.

Bernini vynikal ve znázorňování výrazu obličeje, kde využil hlubokých znalostí lidského chování. Vídeňská výstava zahrnuje například z petrohradské Ermitáže zapůjčenou verzi jeho slavné Extáze svaté Terezy, což je původně oltář boční kaple jednoho z římských kostelů, v němž Bernini emotivně, s důrazem na intenzivní prožitek ve tváři, znázornil mystické vidiny španělské světice z 16. století.

Gian Lorenzo Bernini: Extáze svaté Terezy z Avily, Řím, 1647
Gian Lorenzo Bernini: Extáze svaté Terezy z Avily, Řím, 1647 | Foto: St Petersburg, The State Hermitage Museum

Kromě toho byl neapolský rodák Bernini významným architektem, vytvořil vlastní typ barokní fontány a namaloval například spoustu oltářních obrazů.

O vzájemných stycích Caravaggia s Berninim důkazy neexistují, současná výstava zmiňuje pouze jediný případ, kdy se Bernini o Caravaggiovi zmínil - a nikoliv lichotivě.

Přesto se oba autoři stali do jisté míry symboly baroka. Caravaggio dokonale ovládl techniku šerosvitu, stylistický prostředek, kdy působivost obrazu a často samotnou kompozici určuje kontrast mezi světlem a tmou. Na vídeňské výstavě to dokládají jeho obrazy jako David s hlavou Goliáše, Narcis nebo Chlapec kousnutý zelenou ještěrkou. Z Berniniho tvorby si Vídeň z Říma zapůjčila například slavnou sochu Medúzy.

Jak píše časopis The Art Newspaper, vstupenky na vídeňskou výstavu je pro velký zájem nutné rezervovat dopředu. V rakouské metropoli přehlídka potrvá do 19. ledna příštího roku, v únoru se přesune do amsterdamského Rijksmusea.

Caravaggio & Bernini

Uměleckohistorické muzeum, Vídeň, výstava potrvá do 19. ledna 2020.

 

Právě se děje

Další zprávy