Recenze - Čtyři tituly sepnuté jménem slavného českého literáta Karla Čapka má nyní ve svém repertoáru brněnské Divadlo Husa na provázku. Po uvedení dramatizovaných existenciálních próz Trapná muka, Hordubal a pohádky o Dášence nyní projekt rozkročený do několika sezon vyvrcholil.
Kvartet inscenací ukončilo nastudování slavné alegorie Ze života hmyzu z pera bratří Čapků. S křiklavě výmluvným podtitulem Oh! Jaká podívaná! A v rozmáchlém provedení ji nastudoval režisér Vladimír Morávek.
A pro pořádek připomeňme, že hmyzí alias lidské hemžení neměli původně na Provázku ve výhledu. Vzpomínaný projekt Čapek na provázku měla původně ukončit dramatizace jiné literární předlohy - románu Život a dílo skladatele Foltýna. Nakonec se Provázek rozhodl pro známější kus Ze života hmyzu, který je prý lepším komentářem ke stavu dnešní společnosti.
Žoužel všeliká se dere shora zdola
Jak a čím Morávek Čapkův hmyz přiblížil dnešku? Udělal to hned několika způsoby, zcela věrný svému opulentnímu rukopisu. Bombastická inscenace Provázku přihlížející doslova fyzickým způsobem uvádí mezi hmyz, který je příměrem sobeckých, chamtivých a násilnických lidských bytostí.
A dlužno uznat, že toto velkolepé divadlo se Morávkovi daří. Hraje se tady doslova po všech rampách a ochozech, nad hlavami diváků visí lana, jinde jsou spuštěny tyče. Všeliká žoužel se tady dere nejen shora, ale také z propadla, jednoho bočního schodiště nebo z bočních vchodů do zákulisí.
Morávek tak nešel cestou doslovného jinotaje, v němž divákům pedagogicky líčí, jak jsou všichni ti chrobáci odporně podobní lidem. On prostě svoje diváky mezi tuto havěť ponoří, aby si každý dle libosti na vlastní kůži či krunýř vybral sám. A tak se mezi publikem neustále proplétají všelicí švábi, jepice, cvrčci a motýli dokonce svými velkými křídly vrážejí do diváků, kteří okusí, zač je toho být čapkovským hmyzem.
Představte si náročnou akrobacii a artistická čísla, se kterými Morávkovi pomáhal principál Cirku La Putyka Rostislav Novák. Po tři hodiny budete atakováni náročnou hereckou akcí, protagonisté v prudkém tempu zas a zas útočí na hlediště nejen pohybovými čísly, ale také skrumáží slov a zvuků zesilovaných přes mikroporty, tedy už nezbytnou součástí dnešního českého činoherního divadla.
Do toho všeho navrch duní hudba Jiřího Hájka a vydechnout vám nedají ani působivě jednoduché kostýmky Sylvy Zimuly Hanákové, která si kupříkladu v závěrečném dějství o mravencích neváhala zajít pro inspiraci k Ondřeji Sekorovi. Magnetem pro mladé budou odrapované či scatované pasáže z textu, stejně jako litanicky užívaná píseň Richarda Krajča zpívaná v mazlavé francouzštině Ivy Frühlingové.
Igelitku si přehazuje devět herců
A aby toho nebylo málo, tento hlučný, groteskní a sžíravý obraz stávajícího světa korunuje také Morávkova úprava. Slavnou ústřední roli Tuláka, tady se zelenou igelitkou, si přehazuje hned devět herců v čele s muzikálovou a seriálovou hvězdou Janem Zadražilem. Je to efektní a účinné.
Morávek se navíc v této hře původně s několika konci (Tulák v jednom třeba umírá, jindy se zase probudí ze snu a jde pracovat) rozhodl pro spásy plný závěr, v němž se nakonec všem dostává jakéhosi hromadného odpuštění a potažmo naděje pro dny další.
Jsme sice jenom ty mrzké pinožící se larvy, ale jakási naděje na naše vykoupení našeho nesmysluplného počínaní tady přece jenom je. Toto řešení konvenuje nejen havlovskému srdci režiséra, ale také humanistickému smýšlení Čapků.
Po přestávce se však z tohoto vynalézavého mumraje a inscenačního klíče stává přece jenom už ukřičená manýra. V posledním dějství Mravenci to s hlučnou expresivitou války milovných mravenčích nácků režisér přehnal.
Vnitřní obsah a sdělení kusu tak poněkud vytlačuje Morávek vnějškovým hartusením a řinčením. Z inscenace se stává více dryáčnický než expresivní kus. Možná to byla daň za to, aby si k tomuto hmyzu v nezvyklém cirkusovém a rytmicky nadupaném představení našli cestu především mladí. A to se stane…
Josef a Karel Čapkovi: Ze života hmyzu - Oh! Jaká podívaná! Úprava a režie: Vladimír Morávek. Scéna: Jan Štěpánek. Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková. Hudba: Jiří Hájek. Pohybová spolupráce: Rosťa Novák. Dramaturgie: Lucie Němečková. Hrají: Jan Zadražil j.h., Martin Donutil, Jan Kolařík, Tomáš Sýkora, Milan Holenda, Tomáš David, Ondřej Kokorský, Ondřej Jiráček, Adam Mašura j.h., Ivana Hloužková, Nika Brettschneiderová, Nicole Maláčová j.h. Premiéra 12. dubna 2013.
