reklama
 
 

Bývalý agent píše, proč bylo třeba zabít Heydricha

20. 9. 2007 10:30
Jiří Šulc debutuje napínavým thrillerem o atentátu

Recenze - Literární cena Knižního klubu si za dvanáct let vydobyla slušné renomé. Ostatně pro českou literaturu objevila dvě jména. V roce 2001 vyhrála kniha Hany Andronikovy Zvuk slunečních hodin, před dvěma lety Martin Šmaus a jeho debut Děvčátko, rozdělej ohníček. Letošek pověst potvrdil: obsáhlý román Jiřího Šulce Dva proti Říši je totiž  jednou větou vynikající čtení.

Onou říší z názvu je samozřejmě nacistické Německo, jež bylo v roce 1941 na vrcholu sil. Do Prahy přichází koncem září nový protektor, který prosazuje mnohem tvrdší přístup než Konstantin von Neurath. Okamžitě se rozjede vlna zatýkání a poprav, jimiž se má utlumit odboj. Exilová vláda i armádní špičky v Londýně docházejí k názoru, že je třeba protektora odstranit.

A právě tady načíná Šulc, jenž má za sebou dlouhou kariéru v polistopadových tajných službách, příběh atentátu na Reinharda Heydricha, který provedli parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík.

Šulcovou ambicí bylo co nejpřesnější vylíčení všech okolností příprav i provedení atentátu. Detailně popisuje těžkosti, jimž museli výsadkáři čelit, odvahu desítek obyčejných lidí, kteří riskovali životy při jejich ukrývání, i každodenní realitu života v protektorátu. Pro snazší orientaci v životě vedlejších postav je na konci připojen jmenný rejstřík i nástinem jejich osudu. Je to smutné čtení: na několik výjimek záhy zaplatili cenu nejvyšší.

V čem se Dva proti Říši liší od svých předchůdců  - před třemi lety vyšel román Proč Gabčík nestřílel od Lubomíra Kubíka, existuje mnoho historických publikací - je pohled z druhé strany. A spolu s ním až dokumentární přesnost a vhled do mechanismů odboje i pátrání; tady se nejvíc uplatnila Šulcova "tajná" zkušenost.

Nezanedbatelnou část příběhu líčí Šulc očima zástupců pražského gestapa a jejich buldočí zarputilost, a přesto bezradnost, je v jeho podání pozoruhodná. Misky vah se zvrátí, až když na scénu přichází zrádce. Atentát není jen historií hrdinů, kteří stáli za jeho provedením, ale také příběhem Karla Čurdy. Po jeho přiznání netrvalo Němcům dlouho, než našli zbylé parašutisty v pravoslavném kostele v  Resslově ulici.

Proti zájmu čtenářů stojí hned několik veličin. Předně jde o látku mnohokrát zpracovanou, tedy notoricky známou; autor ostatně nenabízí příliš nových skutečností. K dobru nelze knize přičíst ani to, že coby debut nese všechny znaky učednických let: někdy nezvládnuté popisy a nadbytečné vysvětlování historického kontextu (Šulc původně zamýšlel prodat příběh v zahraničí). Z textu je občas cítit trochu toporná, schematická snaha o "ospravedlnění" činu parašutistů.

To všechno ale přebije klad z největších: historie atentátu na Heydricha je takový akční thriller, až se nechce věřit, že se to vše odehrálo. Ani s víc než šedesátiletým odstupem se nedá hrdinství a odvaha parašutistů relativizovat, podobně jako nelze omluvit Čurdovu zradu (potažmo ani dalšího z výsadkářů Viliama Gerika). Je to jako v antické tragédii: od počátku víme, že jdou všichni na smrt, do poslední chvíle si však přejeme, aby jim to vyšlo.

Šulc také do úst Gabčíka s Kubišem vkládá obavy, jak bude jejich čin vnímán: jestli jim nebude přičítána vina za desetitisíce obětí, které jistě přinese nacistický teror po Heydrichově smrti. Přesně tak na akci nahlížela komunistická propaganda, a tak se o atentátu učily celé generace.

Drama Protektor zpracuje události heydrichiády

Autor ovšem nabízí přesvědčivou argumentaci proti. Heydrich byl jedním z nejvyšších exponentů nacistického režimu, nelítostný architekt konečného řešení židovské otázky konferenci ve Wannsee zorganizoval právě on. A kdyby Němci vyhráli válku, slovanské národy by čekal stejný osud jako Židy: převýchova, sterilizace, smrt.

Atentát měl také obrovský mezinárodní dopad. Na jeho základě odvolali Britové podpis pod Mnichovskou dohodou a uznali, že Československo se s okupací nesmířilo. Do konce války zůstal atentát nejvýznamnějším odbojovým činem na územích okupovaných Německem.

Češi by měli být na čin Jana Kubiše a Josefa Gabčíka právem hrdí. A Jiřímu Šulcovi patří dík, že jim to důrazně připomněl.

Jiří Šulc: Dva proti Říši. Knižní klub, Praha 2007, 480 stran, doporučená cena 259 Kč.

autor: Richard Olehla | 20. 9. 2007 10:30

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama