Boxer, brouk, eugenika. Hlavní je, když vás to vzrušuje

Pavel Kroulík
11. 3. 2012 19:35
Ned Beauman zachycuje dnešek jako svět temných vášní
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Knihu Neda Beaumana nazvanou Boxer, brouk uvítaly britské recenze jako dílo, které přeneslo román do 21. století. O tom netřeba pochybovat. Jen se nelze divit, když to čtenáři budou občas brát spíš jako konstatování než jako důvod k radosti, protože v nich autorova prvotina vyvolává hlavně dávivý reflex.

Nadšené reakce od Guardianu po Telegraph nejsou překvapivé, hledání a vyzdvihování nových trendů mají ostrovní média v genech. Novinář Beauman je navíc jedním z nich a má čich na to, co letí; píše kupříkladu pro cool magazín Dazed & Confused a jeho webovou verzi.

Foto: Aktuálně.cz

Těžko také zpochybnit virtuozitu, s níž provádí čtenáře expozicí bizarností, úchylek, nechutností a krutostí. Styl pětadvacetiletého debutanta v sobě mísí přesné popisy, výstižné metafory, historická fakta a sečtělost s „poetikou těla a hnusu" - jako by některá z postav Chucka Palahniuka psala kvazihistorické romány ve stylu Juliana Barnese či pozdního Iana McEwana.

Sbírání nacistických memorabilií

Prvotina Londýňana žijícího nyní v New Yorku se odehrává ve dvou střídajících se časových rovinách. Průvodcem po té současné je jistý Kevin Broom přezdívaný Rybina podle ukrutného zápachu, který vydává, neboť trpí vzácnou nemocí zvanou trimetylaminurie. I proto tráví většinu času doma u počítače, na diskusních fórech, které souvisí s jeho vášní - sbíráním nacistických memorabilií. Tvrdí však, že není nacista; jen ho fascinuje držet tyto předměty v ruce.

Obří kolekci stejného zaměření má v nejvyšším patře svého domu i Kevinův občasný zaměstnavatel, bohatý developer Grublock, který je pro změnu „pouze uchvácen" některými vlastnostmi nacistů, jako byla ctižádost, odvaha a styl. Právě Grublock pověří Rybinu úkolem zajít za soukromým detektivem, který se mu nehlásí. V jeho bytě Kevin objeví mrtvolu dotyčného a v ledničce dopis, který adresoval jakýsi Philip Erskine Adolfu Hitlerovi - a začíná pátrání.

Tím se dostáváme do druhé linie z půle 30. let. Erskine je mladý aristokrat, který se zajímá o entomologii a eugeniku, vyšlechtění nové rasy bez defektů. Proto ho fascinuje třetí hlavní postava, zakrslý a nezvladatelný, ale přitom neuvěřitelně silný a mrštný boxer Seth Hříšník Roach (ne náhodou anglicky šváb). Mladík židovského původu je chumel pudů a agresivní opilec, který chce porazit všechny soupeře, mít dost alkoholu a mužů k brutálnímu sexu. Což je asi nakonec tím hlavním důvodem, že tak přitahuje „neduživého vědce".

Foto: Aktuálně.cz

Erskin posléze odjíždí na výpravu do východního Polska a objeví tu brouka s hákovým křížem na krovkách, na kterém se rozhodne provádět své šlechtitelské pokusy. Vše pak vrcholí parafrází britské detektivky na venkovském sídle, kam na pozvání Philipova otce dorazí na „konferenci" představitelé různých fašistických křídel.

Po dávných událostech (mezi něž patřilo i "křížení" mnohem tělesnějšího rázu) se ne příliš dobrovolně pídí páchnoucí detektiv Kevin a finále je opět patřičně odporné a panoptikální. Na tom si autor dává vskutku záležet. Vše tu má jen vyhroceně odvrácenou stranu a mění se ve svou parodii; kniha s komiksovými střihy se pohybuje mezi bizarní groteskou, velmi nestandardní love story, politickou encyklopedií a gay pornem.

Intenzita prožitku

O svůdnosti eugeniky a dalších "nápravách světa" tu mluví uhlazení gentlemani a potenciální obětí jejich antisemitských plánů je agresivní opilec. Některé motivy jsou maniakálně rozvinuté, jiné naopak skončí a vyřeší se příliš rychle nebo se po chvíli prostě ztrácejí. Někomu to celé nebude konvenovat, ale při dobrém zažívání a aspoň troše zvrhlosti nelze popřít, že Beauman vykreslil vtahující a vlastně zábavný svět záporných postav posedlých svými obsesemi.

Není tu od věci použít termín visceral, jímž se popisují „fyzické" filmy, které zasáhnou divácké útroby. I Boxer, brouk plný krve, potu, zápachu, spermatu, zvrhlých figur a zvrhlých idejí je viscerální kniha. Chvílemi připomíná až literární obdobu filmových exploatací - snímků, které se tváří, že řeší vážná témata, ale ve skutečnosti z nich jen vytěžují atraktivní prvky k nažhavení publika.  

Foto: Aktuálně.cz

Je pochopitelně jednoduché obvinit Beaumana, že zobrazuje současnost jako panoptikum vyšinutostí, ze kterého nám má být šoufl - ale sám si na tom dělá jméno a je jen příznakem doby, která vzývá jedinečnost, odchylky a úchylky všeho druhu téměř jako normu.

Tyto spekulace ovšem tradičně patří k současnému umění; skončit u morálních soudů by bylo laciné (náckové jsou už dlouho ti nejvíc cool popklulturní padouši) a hlavně neplodné. Zdá se totiž, že Beauman tento „efekt ambivalence" - kdy spekulujeme o důvodech autorovy tvorby - přímo zapojil do knihy a její hlavní téma demonstruje i na sobě.

Minimálně tedy neskrývá fascinaci bizarně odpudivou krásou, již v románu hromadí. A klíčem ke všemu je právě vášeň, s níž spisovatel svůj podivný svět vytvořil. Je to podobná přitažlivost, s níž se jeho postavy věnují svým posedlostem - a která nakonec přinutí takřka všechny čtenáře hltat knihu dál, ať si o autorovi myslí cokoli.

To se zdá být i jádrem: jakoby hlavním impulsem lidského konání, poznávání i měřítkem uspokojení byla intenzita prožitku, bez jakýchkoli morálních aspektů. Vše se zdá být dovoleno a vše je pouze hra o naplnění slastí, které nám to přináší. Ať jde o naivní torye netušící nic o tom, co za pár let stane z jejich plků, o sbírání německých memorabilií nebo o literární svět a jeho fascinované sledování.

V tuhle chvíli se už pouze připojme k tradiční recenzentské floskuli, že autor je talentovaný spisovatel, jehož tvorbu se vyplatí sledovat; proč ne. Bude zajímavé, zda jeho druhá kniha, která vyjde již v červenci, nabídne další obludárium, třeba mnohem obyčejnějších činností, nebo se v ní zhmotní jiné rysy současnosti.

Zatím Beauman na svém webu informuje čtenáře, že tématem novinky sice není zoologie, ale přesto je v ní dvaačtyřicet druhů zvířat. V ideálním a normálním světě by to prý stačilo jako reklama. Sám však dobře ví, že v takovém světě by žít ani tvořit nechtěl.

Ned Beauman: Boxer, brouk. Přeložili David Záleský a Markéta Záleská. 234 stran. Vydal Euromedia-Odeon, Praha 2012. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Bavorský premiér Söder uhájil předsednictví v CSU

Kongres německé vládní strany, bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) v pátek zvolil do čela uskupení opět Markuse Södera. Dvaapadesátiletý politik, který je od loňska také bavorským premiérem, dostal 91,3 procenta hlasů delegátů, tedy ještě více než při lednovém prvním zvolení do čela strany.

Söder byl zvolen předsedou CSU poprvé 19. ledna, kdy dostal 87,4 procenta hlasů. Tehdy nahradil o 17 let staršího Horsta Seehofera, který ho po deseti letech v čele strany sám navrhl jako svého nástupce. Už loni v březnu Söder vystřídal Seehofera také ve funkci bavorského ministerského předsedy. Sedmdesátiletý Seehofer je teď německým ministrem vnitra a v roce 2021 hodlá odejít do politického důchodu.

Aktualizováno před 1 hodinou

Dopravní nehoda u Ostrovačic na Brněnsku na několik hodin uzavřela dálnici D1 ve směru na Brno

Dopravní nehoda dvou kamionů u Ostrovačic na Brněnsku dnes zhruba na čtyři hodiny uzavřela dálnici D1 ve směru z Prahy na Brno. Kolize se obešla bez zranění, vyplývá z informací jihomoravské policie a hasičů. Před 10:00 se podařilo obnovit provoz jedním pruhem, oznámilo Ředitelství silnic a dálnic. Do té doby byla D1 neprůjezdná mezi sjezdem 178 u Ostrovačic a exitem 182 u Kývalky. Až zhruba do 18:00 ale v místě pokračovaly odklízecí práce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy