Jeho nejdráže prodaným dílem v české aukci zůstává obraz z roku 1934 nazvaný Praha - Pohled z křižovnického kláštera. Kupec za něj před třemi lety zaplatil téměř 78,5 milionu korun, do té doby rekordní částku na zdejším trhu.
Oskar Kokoschka, jenž žil v letech 1886 až 1980, byl ve své době nepochopený. Dnes patří k nejvýznamnějším umělcům 20. století. Roku 1934 přijel do meziválečného Československa. Původně zamýšlený výlet se protáhl na čtyři roky života v Praze, kde maloval pohledy ze Strahovského kláštera, zahrady Kramářovy vily i obou břehů Vltavy, a také a na Ostravsku.
Našel nejen několik významných sběratelů a podporovatelů své tvorby, v Československu ostatně portrétoval i prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, ale také budoucí manželku. Roku 1938, po mnichovské dohodě, se svou novou českou přítelkyní Oldou Palkovskou odešel před blížící se válkou do Anglie, kde se roku 1941 vzali. Tou dobou už jej nacisté ocejchovali jako "zvrhlého umělce".
Nynější výstava se tematicky zaměřuje právě na Ostravsko, které za první republiky zastávalo v české výtvarné kultuře významné postavení. Kokoschka zde roku 1937 namaloval dvě olejové veduty. Obraz Moravská Ostrava I. je dnes nezvěstný, zatímco ten druhý se nachází v soukromé sbírce. Pořadatelé si jej zapůjčili, stejně tak představují portrét Karla Břetislava Palkovského, pozdějšího Kokoschkova tchána, z roku 1936.
Návštěvníci uvidí i 23 prací na papíře, které výtvarník věnoval rodině. Jsou na nich často i osobní Kokoschkova věnování, většinou matce jeho manželky Oldy, Ludmile Palkovské. Kurátorem výstavy je Vladimír Lekeš, ředitel aukční galerie Adolf Loos Apartment and Gallery, která v galerii Expo 58 Art od letoška sídlí. Vyhlídkový pavilon usazený na pražské Letné vyměnila za výstavní síň Mánes, kde šest let působila v jednom z bočních prostorů.
Oscar Kokoschka se narodil v rakouském Pöchlarnu do rodiny zlatníka českého původu, ale rodina žila od následujícího roku ve Vídni. Aniž projevoval zvláštní zájem o umění, zkraje 20. století získal stipendium na tamní školu Kunstwerbeschule. V roce 1908 se zúčastnil výstavy Kunstschau, jeho obrazy však způsobily značné pobouření. Kritika veřejnosti byla natolik silná, že následovalo vyloučení z akademie.
Kvůli častému odmítání svého díla se roku 1910 odstěhoval do Berlína, kde se stal se spoluvydavatelem časopisů pro svobodné umělce a grafickým umělcem. O rok později se vrátil do Vídně, kde začal učit právě na Kunstwerbeschule. Bouřlivý Rakušan ve městě podlehl kouzlu Almy Mahlerové, kterou mnohokrát znázornil a po rozchodu si nechal ušít její loutku v životní velikosti. Byl těžce raněn v první světové válce.
Roku 1919 přijal pozvání, aby přednášel na drážďanské Akademii výtvarných umění. Na této škole působil pět let, načež se odstěhoval do Paříže. Roku 1934, po matčině smrti, nalezl nový domov v Praze. Získal i československé státní občanství, jehož držitelem byl ještě krátce po druhé světové válce.
"Nikdy jsem neměl chuť stát se emigrantem, od mládí jsem byl zvyklý opouštět místa, která se mi nelíbila, a vydávat se tam, kde se dalo žít. Problém byl jenom v tom, kam?" napsal jednou.
Za jeho českou stopou se před sedmi lety ohlédla výstava Kokoschka a Praha, kterou uspořádala Národní galerie v pražském Veletržním paláci. "V Praze se rozhodně nemohl počítat mezi emigranty. Ti většinou živořili v neutěšených ubytovnách, zatímco Kokoschka byl od začátku privilegovaný. Ve své korespondenci si sice stěžuje na hluk, horko a zápach v hotelu Juliš na Václavském náměstí, pravidelné pobyty na venkově u svých mecenášů anebo výjezdy za prezidentem do Lán mu však mnohé vynahradily," napsaly o něm Hospodářské noviny.
Proslavil se svéráznou krajinomalbou a portréty, které jsou psychologickými studiemi charakterů a emocí zobrazovaných postav. Byl předním představitelem expresionismu, psal také básně a divadelní hry.
V jeho pražských obrazech "lze vyčíst vztek, bezmoc a smutek tisíců emigrantů před sílícím nacismem, kteří si s krásami Prahy před očima uvědomovali konec jedné Evropy", uvedly Hospodářské noviny. Kokoschka zemřel roku 1980 ve švýcarském Montreux.
