reklama
 
 

Bertelsmann daroval Česku faksimili

1. 12. 2005 11:03
Praha Národní muzeum dostalo faksimili Evangeliáře Jana z Opavy, vzácného středověkého rukopisu.

Původní rukopis pochází pravděpodobně z roku 1368 a vlastní ho Vídeňská národní knihovna. Opis originálního textu pořídil mezinárodní nakladatelský koncern Bertelsmann. Petr Mušálek z Národního muzea sdělil, že těchto ilustrovaných opisů vydal Bertelsmann celkem 333, a každý z nich je ručně zdobený.

Evangeliář Jana z Opavy byl vyroben pro arciknížete Albrechta III. Rakouského (1349/1350 až 1395) a určen pro skládání přísah rakouských vladařů při jejich korunovaci. Bohemikální rukopis je napsaný zlatým inkoustem, zdobený řadou iluminací a má zlacenou kovanou vazbu se sponami. Jeho autorem je moravský kněz Jan z Opavy.

Raritní rukopis

Podle pracovníků Národního muzea bude faksimile přínosem do sbírky muzejní knihovny. Doplní kolekci originálních iluminovaných rukopisů z doby Karla IV., mezi které patří například Liber viatikus Jana ze Středy, kancléře Karla IV. či Orationale aernesti, modlitební kniha prvního českého arcibiskupa a císařova přítele Arnošta z Pardubic. Evangeliář Jana z Opavy podle odborníků představuje neobvyklý rukopis. Iluminace totiž neodpovídá stylu typickému pro dobu jejího vzniku. Tehdy texty doplňovali celostránkové portréty autorů. Jan z Opavy se inspiroval staršími vzory z raně křesťanských evangeliářů s řadou výjevů ze života titulárního evangelisty. Tento historismus se objevoval i ve dvorském umění Karlova syna Václava IV., známého svou bibliofilskou zálibou.

Dalimilova kronika a další vzácné písemnosti

Letos v březnu vzbudil zájem veřejnosti fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky, který ve Francii zakoupila Národní knihovna. V Česku se za nejvzácnější dokument tohoto druhu považuje Kodex vyšehradský, kteří si břevnovští benediktini objednali v německém Řezně u příležitosti korunovace Vratislava II. v roce 1085. Kodex vyšehradský byl letos prohlášen národní kulturní památkou a umístěn do trezoru Národní knihovny. Odborníci jeho hodnotu odhadují až na miliardu korun.

Druhým nejvzácnějším rukopisem je pasionál abatyše Kunhuty z let 1312 až 1314 a třetím Velislavova bible ze 40. let 14. století. Dalšími vzácnými dokumenty, které vlastní Národní muzeum, jsou například Kodex jenský, Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky a zmíněné Liber viatikus a Orationale aernesti.

Koncern Bertelsmann, který v Česku působí prostřednictvím společnosti Euromedia Group již vydal faksimile jiného středověkého díla a připravuje další.

autor: ivs, čtk | 1. 12. 2005 11:03

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama