Benátské bienále na příkladu čínské kletby ukáže sílu fake news. Důraz klade na ženy

Kultura Kultura
9. 3. 2019 10:46
Letošní ročník Benátského bienále, které patří k nejnavštěvovanějším uměleckým přehlídkám světa, bude poprvé genderově vyvážený. Mezi 79 autory vybranými do hlavní expozice tvoří takřka polovinu ženy. Na včerejší Mezinárodní den žen to oznámil prezident bienále Paolo Baratta.
Instalace Podpěra od italského umělce Lorenze Quinna z minulého ročníku.
Instalace Podpěra od italského umělce Lorenze Quinna z minulého ročníku. | Foto: Reuters

K nejznámějším vybraným účastníkům patří americký filmař Kahlil Joseph, jehož díla vloni na výstavě Domestic Arenas představila pražská Galerie Rudolfinum, Etiopanka Julie Mehretu, šestačtyřicetiletý Argentinec Tomás Saraceno nebo čtyřiačtyřicetiletý Danh Vo, který se narodil ve Vietnamu, ale působí v Dánsku.

Kurátorem letošní expozice je Ralph Rugoff.
Kurátorem letošní expozice je Ralph Rugoff. | Foto: Andrea Avezzu

Hlavní expozice zahrnující díla 79 umělců, z nichž někteří budou pracovat ve dvojicích nebo větších kolektivech, představuje redukci oproti uplynulým ročníkům. Kurátorka Christine Macelová předloni pracovala s díly 120 autorů, kurátor Okwui Enwezor před čtyřmi lety dokonce se 138 umělci.

Letošní ročník poprvé v historii sestavuje britský kurátor Ralph Rugoff neboli ředitel londýnské galerie Hayward. V jeho výběru převažují Američané, do hlavní expozice jich přispěje 16.

Výrazně budou zastoupeni mladí - více než třetina účastníků se narodila po roce 1980. Nejmladší bude teprve devětadvacetiletý Litevec Augustus Serapinas, nejstarší pak Američan Jimmie Durham narozený roku 1940.

Žádného českého umělce si Rugoff do hlavní expozice nevybral. Na Benátském bienále se ale jednotlivé země zároveň vždy představují pracemi v národních pavilonech. Ten český letos Národní galerie v Praze svěřila třiadevadesátiletému Stanislavu Kolíbalovi.

Kurátor Ralph Rugoff hlavní expozici nazval sloganem "Přál bych vám žít v zajímavé době". Vypůjčil si jej od někdejšího britského ministra zahraničí a nositele Nobelovy ceny míru Austena Chamberlaina, který v proslovu ze 30. let minulého století popsal údajnou starou čínskou kletbu, o níž se dozvěděl od britského diplomata sloužícího v Asii.

Dílo Phyllidy Barlowové pro Britský pavilon z minulého ročníku.
Dílo Phyllidy Barlowové pro Britský pavilon z minulého ročníku. | Foto: Reuters

Kletba měla podobu právě tohoto sloganu. "Ta kletba na nás bezpochyby dopadla. Procházíme jednou krizí za druhou. Zažíváme jednu pohromu a šok za druhým," poznamenal Chamberlain.

Kurátora Rugoffa ten výrok zaujal právě dnes, kdy se "zprávy odvíjejí od jedné krize k další", politický diskurz nahlodává šíření falešných zpráv a "stojí za to se pozastavit, kdykoliv je to možné, a ověřit si všechny souvislosti", vysvětluje Rugoff a ilustruje to tím, že byť žádná čínská kletba nikdy neexistovala, západní politici k ní ve svých projevech odkazují již téměř sto let.

"Je to falešná kulturní relikvie, jeden z mnoha západních 'orientalismů'. Zároveň však i přes svou fiktivní podstatu měla skutečný rétorický efekt v důležitých veřejných výměnách," míní Rugoff.

Podle něj hlavní expozice Benátského bienále obsáhne "díla, jež se zamýšlejí nad ošidnými aspekty dnešního života". Přesto také Rugoff jedním dechem dodává, že umění svou moc nejsilněji neprojevuje v politice.

"Nedokázalo by například zarazit růst národnostních hnutí a autoritářských vlád v různých částech světa, ani zlepšit tragický úděl národů vyhnaných ze svých domovů," míní kurátor, podle nějž naopak umění může být jakýmsi "průvodcem pro život a myšlení".

Proto díla v letošní hlavní expozici nebudou mít zastřešující společný motiv. Důležitější prý je, nakolik jsou komplexní, otevřená více interpretacím, popírající myšlenkové stereotypy, schopna si vzájemně protiřečit nebo vedle sebe působit paradoxně.

Snímek z Benátského bienále.
Snímek z Benátského bienále. | Foto: Biennale di Venezia

"Ve zkratce to jsou díla, která představují opak jednoduchých, reduktivních narativů, jaké definují dnešní světové zpravodajství a polarizují politický diskurz," dodává kurátor Rugoff, podle nějž může právě takové umění v návštěvníkovi povzbudit kritické myšlení.

Letošní ročník Benátského bienále potrvá od 11. května do 24. listopadu. Předloňský ročník navštívilo rekordních 615 tisíc lidí. Kompletní seznam umělců, kteří přispějí do hlavní expozice, pořadatelé zveřejnili na webu bienále.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy