Alemaniová, kterou pořadatelé jmenovali v pátek, bude teprve pátou ženou, která za 125 let existence Benátského beniále sestaví hlavní expozici. "Je mi velkou ctí ujmout se této role v jedné z nejprestižnějších a nejoceňovanějších italských institucí světa," říká první Italka, jíž se dostalo této pocty. "Chci dát hlas umělcům, kteří vytvoří jedinečné projekty reflektující své vize i naši společnost," dodává.
Příští ročník Benátského bienále začne na jaře 2021, přesné datum pořadatelé teprve oznámí.
Cecilia Alemaniová byla již roku 2017 kurátorkou italského pavilonu na Benátském bienále, kde iniciovala vznik takzvaných site-specific děl od Giorgia Andreotty Calòa, Adelity Husniové-Beyové a Roberta Cuoghiho. "Nepochybuji, že její nový projekt bude stejně odvážný a inovativní," dodává předseda představenstva bienále Paolo Baratta.
Deník New York Times komentuje jmenování Alemaniové konstatováním, že Benátské bienále "hledalo kurátora příštího ročníku doma i ve světě a nakonec zvolilo lídra, který zosobňuje obojí".
Milánská rodačka Cecilia Alemaniová vystudovala filozofii v Itálii a kurátorství v New Yorku, kde dnes žije. V letech 2012 až 2017 byla kurátorkou tamní odnože uměleckého veletrhu Frieze, později pracovala na programu Art Basel Cities v argentinském Buenos Aires nebo uspořádala akci v londýnské Tate Modern nazvanou No Soul for Sale - A Festival of Independents.
"Současná umělecká scéna v Itálii není příliš vstřícná k příští generaci kurátorů," postěžovala si před několika roky v interview. "Většinou je stále uvízlá v byrokracii 60. let minulého století. Musí dojít ke generační změně, protože spousta pozic zůstává kurátorům nedostupných a nedochází k žádnému pohybu," uvedla.
Od roku 2011 Alemaniová působí v neziskové organizaci Friends of the High Line, která přestavuje newyorskou nadzemní dráhu High Line na městský park. Dosud tam Alemaniová vystavila díla ghanského sochaře Ela Anatsuie, nedávno zesnulého konceptualisty Johna Baldessariho nebo Američanů Rashida Johnsona a Barbary Krugerové.
Vloni v létě, kdy skončila poslední etapa úpravy High Line, kurátorka také otevřela nový stálý prostor pro umění nazvaný High Line Plinth. Vévodí mu monumentální socha od Simone Leighové.
Alemaniová zároveň kráčí ve šlépějích svého manžela Massimiliana Gioniho, který je uměleckým ředitelem Nového muzea v New Yorku a roku 2013 byl kurátorem 55. ročníku Benátského bienále.
Ten zatím poslední vloni sestavoval Ralph Rugoff, v Americe narozený ředitel londýnské Hayward Gallery.
Benátské bienále se koná od roku 1895 vždy jednou za dva roky. Pokaždé přiláká přes půl milionu návštěvníků, v uplynulém roce to bylo 600 tisíc lidí.
Bienále dosud mělo jen čtyři šéfkurátorky: v roce 2005 ho společně sestavovaly Španělky Rosa Martinezová a María de Corralová, roku 2011 Švýcarka Bice Curigerová a naposledy před třemi roky Christine Macelová.
Každé bienále nabízí kurátorem sestavenou hlavní část přehlídky a pak prohlídku zhruba 90 národních pavilonů, o jejichž náplni rozhodují samy hostující země. Česko se akce účastní od roku 1920, přičemž od rozdělení republiky se pravidelně střídá se Slovenskem. Naposledy Čechy zastupovali v roce 2015 Jiří David a vloni Stanislav Kolíbal. Příště na Čechy přijde řada v roce 2023.
