"Víc než kdy dřív se bude bienále vztahovat k současnému umění ne proto, aby ukázalo to, co už existuje, ale aby hledalo rozpory, dialog a spřízněnost," avizuje Cicutto. "Je mi ctí stát se prvním latinskoamerickým kurátorem Benátského bienále, které je jednoznačně nejdůležitější platformou ve světě výtvarného umění," dodává Pedrosa.
Bienále se koná od roku 1895 a má vždy dvě části. Tou hlavní je kurátorský výběr děl, tou druhou pak národní pavilony, které si každá země včetně Česka a Slovenska spravuje sama. Letošní ročník pod vedením italské kurátorky Cecilie Alemaniové, jež do výběru záměrně zahrnula jen minimum mužů, vidělo rekordních více než 800 tisíc lidí.
Ten příští potrvá od 20. dubna do 24. dubna 2024. Jeho čerstvě jmenovaný kurátor Adriano Pedrosa vystudoval práva a dějiny umění. Nejprve začátkem tisíciletí vedl muzeum Pampulha v brazilském městě Belo Horizonte. Od roku 2014 je uměleckým ředitelem zřejmě nejvýznamnějšího brazilského Muzea umění v Sao Paulu, známého pod portugalskou zkratkou MASP.
Pedrosa zde cíleně navýšil zastoupení děl vytvořených ženami ve sbírkách a především připravil sérii tematických výstav Histórias mapujících roli Brazílie v obchodu s otroky. Od 16. do 19. století v této zemi skončilo 46 procent všech otroků mířících z Afriky do USA, dle odhadů téměř čtyři miliony lidí.
Výstavy se vracely k latinskoamerické historii, vztahu kontinentu k Africe, portugalskému kolonialismu, postavení africké diaspory a obecně lidí jiné než bílé barvy pleti, stejně jako k přehlíženým postavám brazilského umění a vlivu, který na tuto část světa měly Evropa, Afrika i původní obyvatelé USA. Pedrosa bral ohled také na perspektivu queer umělců a feministek, případně původních obyvatel nebo kritiků kolonizace.
Do mainstreamové instituce se mu tak podařilo dostat témata, která v Brazílii běžně zůstávala za jejími zdmi, shrnuje web Artnews.com. "Vždycky mě zajímá, kdo v Brazílii píše dějiny nebo kdo jinde zrovna píše dějiny Brazilců a jestli k tomu mohu nabídnout nějakou juxtapozici, otázku nebo zaujmout kritické stanovisko k zavedené hierarchii," shrnul svou pracovní metodu předloni.
Za cyklus přehlídek Histórias převezme Pedrosa cenu od americké Bard College v hodnotě 25 tisíc dolarů, v přepočtu 570 tisíc korun.
Upravená verze jedné z těchto výstav pod názvem Afro-Atlantic Histories momentálně objíždí USA, do příštího září je k vidění v Los Angeles. Když ji na jaře hostil Washington, za přelomovou ji označila viceprezidentka Kamala Harrisová. "Tohle je světová historie, americká historie a pro mnohé z nás také naše rodinná historie. A přece ji tak zřídka učíme ve školách nebo vystavujeme v muzeích," uvedla viceprezidentka.
Kromě toho Adriano Pedrosa jako kurátor připravil samostatné výstavy vlivných, dnes již nežijících brazilských výtvarnic Tarsily do Amaralové, Ione Saldanhaové či Wandy Pimentelové nebo současnic jako Beatriz Milhazesové.
Podle agentury DPA už má zkušenost s jinými mezinárodními přehlídkami umění. Patřil ke kurátorům bienále v brazilském Sao Paulu a mexické Tijuaně nebo trienále v portorickém hlavním městě San Juanu. Roku 2011 napůl s Jensem Hoffmannem připravil tehdejší ročník Istanbulského bienále.
Adriano Pedrosa se stane prvním kurátorem Benátského bienále z takzvaného globálního jihu, jak bývají někdy označovány země dříve zvané rozvojové, obecně jsou to nízko- a středněpříjmové státy Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky. Prvním africkým kurátorem bienále byl roku 2015 dnes již nežijící Okwui Enwezor.
Podobným směrem se letos vydala německá přehlídka umění Documenta, kterou připravil indonéský kolektiv Ruangrupa.
