Baltimorské muzeum umění ve státě Maryland vlastní světově největší sbírku obrazů francouzského výtvarníka Henriho Matisse. Koncem loňského roku vydalo prohlášení, které zaplnilo stránky předních médií: instituce se zavázala, že letos bude kupovat výhradně díla žen. Píše o tom agentura AFP.
"Myslím, že to je radikální rozhodnutí, které přichází ve vhodné chvíli," říká ředitel muzea Christopher Bedford. Spojené státy si právě letos připomínají sté výročí schválení 19. dodatku ústavy, který ženám zaručil volební právo.
Z více než 95 tisíc děl, která baltimorské muzeum vlastní, tvoří obrazy namalované ženami pouhá čtyři procenta.
"My však jsme instituce, na níž se široce podílely ženy," argumentuje Christopher Bedford. První ředitelkou muzea byla žena a díky sestrám Coneovým, sběratelkám umění z Baltimoru, a jejich přátelství s Henrim Matissem muzeum získalo bohatou sbírku děl francouzského umělce.
Baltimorské muzeum proto letos vyčlení téměř 2,5 milionu dolarů, což je v přepočtu 57,5 milionu korun, na nákup děl autorek. Rovněž hodlá převěsit některé sbírky, aby se do popředí dostala díla vytvořená ženami, a kromě toho uspořádá dvacítku výstav představujících umělkyně.
Muzeum bude nadále přijímat i díla mužů, avšak pouze pokud je dostane v podobě daru.
Disproporce mezi muži a ženami zdaleka není specialitou baltimorské instituce. Ve světových galeriích představuje normu. Proslulost umělkyň, jako byla francouzská portrétistka Élisabeth Vigée-Lebrunová, mexická malířka Frida Kahlová nebo francouzská sochařka Louise Bourgeoisová, je výjimkou.
Studie loni zveřejněná vědeckým časopisem Plos-One spočítala, že 18 největších amerických muzeí ze svých sbírek vystavuje z 87 procent díla mužů a z 85 procent díla bělochů.
V letech 2008 až 2018 zase podle webu Artnet.com a podcastu In Other Words z celkových 260 470 děl zakoupených 26 velkými americkými muzei jen 29 247 prací vytvořily ženy. Jedná se o pouhých 11 procent.
Podle Christophera Bedforda z baltimorského muzea je to výsledek diskriminace, jež trvá staletí. "Jestliže se nepostavíme proti tomuto zvyku a nenalezneme prostředek, jak proti němu bojovat, nikdy nebudeme mít skutečně vyvážené muzeum," zdůrazňuje.
Iniciativu baltimorského muzea mnozí uvítali jako dobrý nápad. Nezávislá kurátorka působící v Baltimoru Teri Hendersonová však odmítá termín radikální, který muzeum pro tutu akci používá.
"Soudím, že organizace a instituce používají termín radikální jako módní slovo, aniž by měly skutečně radikální program," prohlašuje Hendersonová. "Jeden rok nemůže napravit nerovnováhu ve světě umění. Může to být první, ale maličký krůček."
Christopher Bedford s tím souhlasí. "Iniciativa je jen začátkem. Doufám, že se k ní připojí další instituce," říká a slibuje, že na konci roku zveřejní bilanci.
Podle Teri Hendersonové je třeba učinit daleko významnější kroky. "Pokud muzea chtějí odrážet celé bohatství a diverzitu dnešního umění, musí investovat do žijících umělců," soudí.
"Přestaňte nakupovat umění, které není dobré, jen proto, že ho vytvořili známí bílí umělci. Vezměte na sebe riziko a investujte do černošských umělců a do živých barev," radí baltimorská kurátorka Hendersonová.
