Rukopis Albína Brunovského znají i ti, kteří o tom nevědí - je totiž autorem série bankovek, které se do oběhu dostaly mezi lety 1985 až 1989 a platily až do rozpadu Československa v roce 1992.
"Do paměti se nejvíc zapsala stokoruna s Klementem Gottwaldem, Češi a Slováci s ní odmítli platit a záměrně ji poškozovali. Před rozdělením republiky ji nahradila stará zelená bankovka z roku 1961," připomíná slovenský magazín zivot.sk.
Brunovský, který zemřel v roce 1997, byl velmi zručný grafik i kreslíř. Jeho témata měla reálné tvary a barvy, pracoval ale zároveň s fantazií. "V mládí jeho tvorba vykazovala surrealistické tendence, později se jeho práce staly hloubavější a kritičtější vůči člověku, vůči sobě i společnosti," říká kurátorka Adolf Loos Apartment and Gallery Jana Žantovská.
Brunovský působil na Vysoké škole výtvarných umění jako vedoucí ateliéru knižní tvorby, sám se také ilustracím věnoval. Jeho kresby lze najít v překladech Gogolových, Andersenových či de Cervantesových knih.
I devětapadesátiletý Daniel Brunovský je vystudovaný výtvarník, věnuje se malbě, sochařství, keramice a výrobě šperku. Za sebou má více než šedesát výstav, v prosinci 1989 u příležitosti pochodu do rakouského Hainburgu po zhroucení železné opony vyrobil sochu Srdce Evropy.
"V malířské tvorbě čerpá ze situací, kdy se skutečnost pojí s neskutečným, a do svých děl často vkládá symboly, kterými zesiluje účinek autorské výpovědi," říká Jana Žantovská. Současná výstava prezentuje obrazy a sochy z jeho posledního tvůrčího období.
