Los Angeles - Magazín Variety oznámil nečekané spojení. Studio Disney, symbol rodinné zábavy, získalo práva na novou filmovou verzi Deníku Anne Frankové a angažovalo na ni Davida Mameta. Autor proslulý zejména kriminálkami s drsnými i vtipnými dialogy už píše scénář, který by měl také sám režírovat.
Mamet je ceněným scenáristou, z novější doby se podílel na satirické komedii Vrtěti psem, dramatu Ronin i thrilleru Hannibal. Je také známý dramatik: jeho vlastní hra Glengarry Glen Ross, za kterou získal Pulitzera a čtyři broadwayské ceny Tony, mu posloužila jako předloha k psychologickému dramatu Konkurenti.
Film režiséra Jamese Foleyho v roce 1992 zavedl diváky do realitní kanceláře, jejíž čtyři zaměstnanci jsou nuceni zúčastnit se podivné soutěže: mají do čtyřiadvaceti hodin co nejvýhodněji prodat bezcenné pozemky. Vítěz vyhraje luxusní auto, poražený dostane padáka. Ve snímku excelovali Jack Lemmon, Al Pacino, Ed Harris nebo Kevin Spacey.
Termíny jsou neznámé
Také Anne Franková nabízí dusné uzavřené prostředí, kde tíha leží hlavně na dialozích. Ale její příběh má mnohem tragičtější důsledky, přestože ani předchozí Mametovy scénáře nekončí většinou klasickým happy endem.
Zatím není známo, kdy by měl být scénář hotov a kdy by mohly začít práce na filmu. Nemluví se ani o výběru herců, který bude pro tento typ filmu klíčový.
Deník už byl několikrát zfilmován; snímek s názvem Deník Anne Frankové získal Oscara - pro Shelley Wintersovou ve vedlejší roli. Příběh se objevil i v televizi (stanice ABC v roce 2001 uvedla snímek Anne Franková: celý příběh, za který získala cenu Emmy) a ožil i na jevišti; loni se z něj v Madridu dokonce stala hra se zpěvy a ještě v lednu vysílala BBC nový pětidílný seriál.
Zájemců bylo ještě mnohem víc, ale Nadace Anny Frankové práva na knihu poměrně střeží; odmítla je poskytnout i Stevenu Spielbergovi. Producent chystaného filmu Andrew Braunsberg, který stál například za snímkem Byl jsem při tom s Peterem Sellersem, strávil sháněním autorských práv víc než rok. Mameta si vybrali sami správci literární pozůstalosti Anne Frankové a scenárista si toho také velmi považuje.
Skoro dva roky se Anne s rodinou ukrývala za druhé světové války v budově, kde sídlila otcova firma. Tady, v tmavém prostoru za knihovnou mezi dalšími sedmi lidmi, si dospívající dívka psala deník, který se posléze stal jedním ze symbolů holocaustu.
Po zradě však putovali do koncentračního tábora a Anne Franková zemřela těsně před koncem války v BergenBelsenu, ještě jí nebylo šestnáct. Knihu vydal poprvé roku 1947 dívčin otec Otto, který jako jediný z obyvatel úkrytu přežil.
Ze zápisků se stal bestseller, byly přeloženy do 60 jazyků a prodalo se jich na 25 milionů výtisků. Posléze vyšla i "necenzurovaná verze".
Pošťák zvoní vždy dvakrát
Mametův snímek má vycházet nejen z knihy, ale také z divadelní verze Alberta Hacketta a Francese etGoodriche. Scenárista však nehodlá být jen „adaptátorem" - chce do filmu vnést i svou interpretaci a hodlá zvýraznit dívčino dospívání.
Letos dvaašedesátiletý autor patří mezi nejvýznamnější americké dramatiky současnosti. Od počátku 80. let se uplatňuje jako filmový scenárista preferující kriminální žánr a vyhraněné "městské" látky, které jsou často inspirovány buď jeho vlastními, nebo cizími předlohami.
Proslavil se už adaptací románu Jamese M. Cainea Pošťák zvoní vždy dvakrát (1981), soudním dramatem Rozsudek (1982), za jehož scénář byl nominován na Oscara, nebo gangsterkou Neúplatní (1987).
Vydal také tři romány, píše dětské knihy a hry, je esejistou a publicistou i spoluautorem řady písní pro svou manželku, písničkářku a herečku Rebeccu Pidgeon.
