V umění už je globální vesnice realitou. Brno vystavuje díla cizinců, kteří přišli do Německa

Na snímku z výstavy je Svíčková televize od korejského umělce Nam June Paika.
Na snímku z výstavy je socha Co přinesla voda od britského rodáka Tonyho Cragga.
Na snímku z výstavy je šestnáctidílná skulptura od turecké umělkyně Ayse Erkmenové.
Na snímku je dílo Josepha Kosutha.
Na snímku kurátorka Artspace Ursula Zellerová ukazuje oleje na plátně od dánského umělce jménem Per Kirkeby.
Foto: ČTK
ČTK ČTK
14. 6. 2018 16:48
Ukázat tvorbu umělců, kteří se přistěhovali do Německa a strávili tam většinu tvůrčího života, chce nový projekt vystavený v Domě umění města Brna.

Díla umělců různých národností, kteří částečně nebo zcela spojili svou tvůrčí dráhu s Německem, od včerejška vystavuje Dům umění města Brna. Putovní kolekci nazvanou Artspace Germany připravil Institut pro zahraniční vztahy ve Stuttgartu. V Brně má českou premiéru, jinak už sbírku viděli lidé v mnoha městech Evropy, Asie i Jižní Ameriky.

Cílem výstavy je představit německou uměleckou scénu jako rozmanitý prostor, který propojuje různé kultury, kam přicházejí umělci z různých kontinentů a kde na výtvarných školách vyučuje mnoho cizinců.

Právě to je podle německé kurátorky Ursuly Zellerové rozdíl například oproti Itálii či Francii, kde na akademiích učí převážně tamní rodáci.

Podle Zellerové koncepce národní kultury stále více zastarává. Současné umění prý od počátku stálo v čele globalizačního procesu. "Na umělecké scéně bez hranic se globální jednota stala již dávno realitou," uvádí Zellerová.

V Domě umění jsou díla 13 autorů, z nichž žádný není původem Němec. Patří mezi ně například sochař Tony Cragg, rodák z Liverpoolu, americký konceptuální umělec Joseph Kosuth, nedávno zemřelý malíř dánské národnosti Per Kirkeby nebo česká umělkyně Magdalena Jetelová, která profesně zakotvila v Německu.

"Má velký vliv na německé mladé umělce," říká Zellerová o Jetelové, jejíž tvorbu na výstavě zastupuje fotografická dokumentace projektu Atlantic Wall z roku 1995.

V expozici jsou jinak malby, kresby, sochy či konceptuální umění. Například od uznávaného Korejce Nam June Paika je v Domě umění umístěna televize, uvnitř níž není nic než hořící svíčka.

Další Paikův objekt nazvaný Obyvatelé internetu tvoří kromě jiného tři televize, čtyři videokamery, mikroskop a dva fotoaparáty.

Artspace Germany

Kurátorka: Ursula Zellerová
Dům umění, Brno, výstava potrvá do 29. července.

Vystavené dílo Josepha Kosutha jménem Jedna a tři pánve si pohrává s vnímáním pojmů a znaků. Vedle sebe je vystavena obyčejná pánvička, její věrná fotografie a zvětšený výňatek ze slovníku s heslem "pánev".

Výstava v Brně začala se zpožděním, které vzniklo kvůli problémům při proclívání kolekce v Pákistánu, k vidění bude do 29. července.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Příspěvek 500 korun budou od státu dostávat i společníci malých s.r.o.

Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Ve středu to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.

Proto senátoři chtěli, aby peníze byly rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy