Dialog civilizací. Britský sochař Gormley svá díla umístil na starořecký ostrov

Gormleyho postavu lze vidět už z přijíždějících lodí.
Foto: Oak Taylor-Smith, Neon
Kultura AFP, Kultura
7. 5. 2019 10:35
Nedaleko od řeckého ostrova Mýkonos, který je vyhlášený nočním životem, v Egejském moři leží ještě ostrůvek Délos. Právě na tomto místě, významném archeologickém nalezišti, teď svých 29 soch vystavuje současný britský umělec sir Antony Gormley.

Jak píše agentura AFP, Gormley nejvíce proslul dvacetimetrovou ocelovou sochou zvanou Anděl severu, která je k vidění v jeho rodném městě Gateshead na severovýchodě Anglie. Češi mohou Gormleyho znát z loňské takzvané intervence do prostor Anežského kláštera v Praze nebo z jeho nedávné výstavy v českobudějovickém Domě umění.

Foto: Oak Taylor-Smith, Neon

Teď Antony Gormley vytvořil pět děl přímo pro ostrov Délos. Spolu s dalšími svými staršími sochami je umístil mezi zdejší památky ze starověkého Řecka. "Je to nesmírná zodpovědnost, dostat možnost vystavit na místě, kde dva tisíce let nepůsobil žádný žijící umělec," řekl Gormley při vernisáži.

Nejstarší archeologické nálezy na Délu, který byl v době antiky náboženským a obchodním centrem, se datují až do třetího tisíciletí před Kristem. Ostrov byl coby "mimořádně rozsáhlé a bohaté naleziště" spojené s frekventovaným přístavem roku 1990 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Podle britského deníku Guardian však na Délu v poslední době žili jen archeologové a stráže.

Gormleyho nynější výstava je zamýšlená jako dialog mezi současnou civilizací a minulostí, dodává kurátorka Elina Kountouri. Ta je šéfkou neziskové organizace Neon, jež výstavu připravila ve spolupráci s londýnskou galerií Whitechapel.

Podle organizátorů Gormleyho úctu k místu, kde vystavuje, dokládá fakt, že žádnou ze svých soch neumístil mezi ruiny svatyň starořeckých bohů Artemis a jejího bratra Apollóna, kteří se na Délu podle řecké mytologie narodili.

Foto: Oak Taylor-Smith, Neon

Gormley své ocelové siluety postav rozmístil do různých částí ostrova, jenž má rozlohu jen 3,5 kilometru čtverečních. Některá z děl jsou vidět už při pravidelném příjezdu lodě denně vyrážející z ostrova Mýkonos - to platí pro výraznou mužskou postavu stojící na nejsevernějším výběžku Délu. Jiné dílo Gormley umístil do přístavu.

"Doufáme, že tento projekt lidi přiměje začít ke starověkým památkám přistupovat jinak," řekl britskému Guardianu Demetrios Athanasoulis, který vede památkový odbor na Kykladských ostrovech. "Minulost neexistuje bez současnosti, a my dnes žijeme v době, kdy si můžeme vybírat, jakým způsobem na minulost pohlížet," dodává.

Pro osmašedesátiletého Antonyho Gormleyho je Délos "mimořádným místem, kde lze přemýšlet o lidstvu", říká muž, který ostrov naposledy navštívil vloni v srpnu a dlouhé měsíce pak doma studoval jeho topografii i historii.

Současnou výstavu vnímá jako "konverzaci o času", jak říká. "Myslím, že socha se zabývá časem v době, kdy jinak už nikdo čas nemá. Délos je pro mě ostrov, jehož světlo, nálada a pocit jsou nějakým způsobem nadčasové, nebo rozhodně přesahují ten průmyslový, běžný čas, jejž žijeme my ostatní," vysvětluje umělec.

Foto: Oak Taylor-Smith, Neon

Přestože antičtí bohové jsou dávno pryč, lidstvo se dál modlí, jen vyměnilo svatyně, konstatuje Gormley. "Já nežiji ve světě, který by řídili nebo usměrňovali bozi. Můj svět řídí peníze, a já se to snažím zároveň popírat a zároveň brát na vědomí," popisuje autor pro agenturu AFP.

Gormleyho výstava nazvaná Sight bude na Délu k vidění do 31. října a může na něj přilákat zájemce o současné umění. Podle deníku Guardian na Délos nyní ročně přijíždí zhruba 165 tisíc lidí, což je nepoměrně méně než 2,5 milionu návštěvníků na nedalekém ostrově Mýkonos.

Antony Gormley má za sebou mnoho výstav. V roce 1994 získal anglickou Turnerovu cenu, tři roky nato přidal Řád britského impéria, od roku 2003 je členem Královské akademie.

Narodil se roku 1950 v Londýně. Vystudoval archeologii, antropologii a dějiny umění na Cambridge Trinity College, poté strávil několik let v Indii a na Srí Lance, kde se seznámil s buddhismem.

Antony Gormley na Délu.
Antony Gormley na Délu. | Foto: Oak Taylor-Smith, Neon

Později absolvoval sochařství na Slade School of Fine Art University College London. V 80. letech minulého století začal vytvářet díla využívající prosté materiály a nalezené industriální prvky, což ho spojovalo s dalšími tehdejšími autory, Tonym Craggem nebo Richardem Deaconem.

"Experimentovali s čímkoli, co jim přišlo pod ruku, a udělali tlustou čáru za minulostí. Umělecká tvorba byla předefinována už v šedesátých letech, kdy se objevily směry nabízející nové možnosti: konceptuální umění, land art, arte povera a performativní umění. Mladí britští sochaři let osmdesátých, Gormleyho nevyjímaje, vzali za své experimentování a práci s neuměleckými materiály, ale současně kladli důraz na zobrazování," napsala o něm vloni Národní galerie v Praze.

Pro ni Gormley připravil projekt nazvaný Sum umístěný v Anežském klášteře. Dílo, které tam bylo k vidění do října, tvořila litinová skulptura a dvě s ní korespondující díla na papíře.

Další snímky z Gormleyho výstavy jsou k vidění ve fotogalerii nahoře u článku.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy