Tělo vážící 630 kilogramů. V Budějovicích vystavuje držitel Turnerovy ceny Gormley

ČTK ČTK
27. 3. 2019 19:25
V českobudějovickém Domě umění tuto středu večer začala výstava Přítomnost, která představuje britského sochaře Antonyho Gormleyho.
Tělo z masivní litiny váží 630 kilogramů.
Tělo z masivní litiny váží 630 kilogramů. | Foto: ČTK

Jeho tématy jsou vnitřní prostor těla a vztah mezi tělem a prostorem. Gormley je držitelem prestižní Turnerovy ceny, roku 2014 ho královna Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu. Jeho výstava v Českých Budějovicích potrvá do 28. dubna.

Antony Gormley je držitelem Turnerovy ceny.
Antony Gormley je držitelem Turnerovy ceny. | Foto: ČTK

Pro Gormleyho je vždy důležitý prostor, kde vystavuje. Galerii na jihu Čech si prohlédl loni, kdy pracoval v pražském Anežském klášteře, a Domu umění nyní připravil expozici na míru.

"Socha je nehybným místem v měnícím se světě a díky konfrontaci s ní můžete silně prožívat svou existenci. To je jediný důvod, proč sochu dělám," uvedl Gormley.

Jeho českobudějovický projekt sestává z dvou děl. To první nazvané Souřadnice jsou ocelové tyče, jež tvoří dlouhé linie. Skrz galerii horizontálně míří dvě - jedna je v úrovni očí, druhá nad výškou hlavy. Protínají se v úhlu 90 stupňů, a tvoří tak pomyslný postranní kříž, který spojuje různé prostory.

Druhé Dílo jménem Edge je tělo z masivní litiny vážící 630 kilogramů, horizontálně připevněné ke stěně ve výšce spícího člověka. "Tímto netypickým umístěním sochař otáčí orientaci o 90 stupňů a naznačuje, jak stabilita světa a tím i naše orientace jsou relativní pojmy," vysvětluje kurátor Michal Škoda.

Antonyho Gormleyho zajímá člověk ve vztahu k přírodě a kosmu. S tělem často nakládá jako s obydlím. Pro jeho tvorbu jsou podle kurátora typické dvě polohy: prostor těla a člověk v prostoru.

Místa výstav osmašedesátiletý britský sochař většinou nejdřív navštíví. Teprve podle toho, jak na něj zapůsobí, pak připravuje díla na míru.

Foto: ČTK

"Neustále hledá hranice a možnosti zkoumání naší existence na zemi, vztahu těla a člověka k prostoru. Vstupuje do pomyslného dialogu nejen s prostorem, ale také s návštěvníkem," říká kurátor Škoda.

Gormley tvrdí, že prostory jsou pro něj důležitější než samotné sochy. Proto bere v potaz, jak daný prostor působí na člověka, jak se v něm člověk cítí.

"Je to i způsob jeho komunikace, pracovat s prostorem tak, abychom si uvědomovali sami sebe, sami sebe v prostoru, to, co nám prostor říká. Nikdy neodpovídá, ale vždy klade otázky na diváka a vtahuje ho do svého pole, k určité konfrontaci a dialogu," doplňuje kurátor Škoda.

Foto: ČTK

Antony Gormley se narodil roku 1950 v Londýně. Vystudoval archeologii, antropologii a dějiny umění na Cambridge Trinity College, poté strávil několik let v Indii a na Srí Lance, kde se seznámil s buddhismem.

Později absolvoval sochařství na Slade School of Fine Art University College London.

V 80. letech minulého století začal vytvářet díla využívající prosté materiály a nalezené industriální prvky, což ho spojovalo s dalšími tehdejšími autory, Tonym Craggem nebo Richardem Deaconem.

"Experimentovali s čímkoli, co jim přišlo pod ruku, a udělali tlustou čáru za minulostí. Umělecká tvorba byla předefinována už v šedesátých letech, kdy se objevily směry nabízející nové možnosti: konceptuální umění, land art, arte povera a performativní umění. Mladí britští sochaři let osmdesátých, Gormleyho nevyjímaje, vzali za své experimentování a práci s neuměleckými materiály, ale současně kladli důraz na zobrazování," uvedla vloni Národní galerie.

Foto: ČTK

Gormley má za sebou mnoho výstav. V roce 1994 získal Turnerovu cenu, tři roky nato přidal Řád britského impéria, od roku 2003 je členem Královské akademie.

Vloni Gormley připravil projekt nazvaný Sum pro Anežský klášter v Praze, jejž spravuje Národní galerie. Dílo, které tam bylo k vidění do října, tvořila litinová skulptura a dvě s ní korespondující díla na papíře.

Videozáznam Gormleyho loňského díla Sum pro Anežský klášter v Praze. | Video: Národní galerie
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Real Madrid porazil v dohrávce Valencii a snížil ztrátu na Barcelonu

Fotbalisté Realu Madridu zvítězili v dohrávce 17. kola španělské ligy nad Valencií 2:0 a v tabulce snížili na druhém místě ztrátu na vedoucí Barcelonu na pět bodů. O výhře úřadujících šampionů Ligy mistrů rozhodli po přestávce dvěma góly v rozmezí dvou minut Marco Asensio a Vinícius.

Real se mohl dostat do vedení už v nastaveném času prvního poločasu, trefu Rüdigera ale sudí po zásahu videorozhodčího kvůli faulu neuznal. V 52. minutě už se po Asensiově střele zdálky skóre změnilo a dvě minuty nato zvýšil po individuální akci Vinícius, jenž se v této sezoně trefil už posedmé.

Valencie dohrávala zápas v deseti poté, co byl v 72. minutě vyloučen Gabriel Paulista. Vítězství se nedočkala v pátém utkání v řadě a v tabulce je na 14. místě.

před 9 hodinami

FBI prohledá v kauze utajovaných dokumentů soukromý dům bývalého viceprezidenta Pence

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v rámci šetření kauzy utajovaných dokumentů v příštích dnech prohledá soukromý dům bývalého viceprezidenta Mikea Pence v Indianě, napsal ve čtvrtek list The Wall Street Journal. U Pence, stejně jako u prezidenta Joea Bidena, našli jeho spolupracovníci dokumenty označené jako tajné. Kauza utajovaných dokumentů začala loni v srpnu, když agenti FBI našli v soukromém sídle exprezidenta Donalda Trumpa na Floridě několik krabic materiálů, které měl Trump odevzdat po odchodu z Bílého domu.

Jak bývalí prezidenti a viceprezidenti zacházeli s utajovanými dokumenty nyní vyšetřuje ministerstvo spravedlnosti. Biden a Pence oba uznali, že malé množství citlivých materiálů neměli uchovávat ve svých soukromých nemovitostech a prohlásili, že s úřady budou "plně spolupracovat". V Bidenově washingtonské kanceláři a jeho dvou domech našli vyšetřovatelé "malé množství dokumentů" a k dalšímu přezkumu si odnesli materiály datované až desítky let do minulosti, kdy byl Biden americkým senátorem.

"Když ve funkci končí jeden prezident a nastupuje nový, v Bílém domě nejsou žádné dokumenty, žádné složky a počítače jsou naprosto prázdné," řekl WSJ David Marchik, autor knihy The Peaceful Transfer of Power (Nenásilné předání moci), která mapuje předávání moci mezi americkými prezidenty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy